Když přijdete k pařížské redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, dýchne na vás smutek a strach. Tíživé atmosféře se neubráníte, ani když patříte k lidem, které jen tak něco nerozhází. Od atentátu uplynuly dva měsíce. Redakce se stále topí v květinách a pietních vzkazech. 

Úřední čas posouvají i ve Spojených státech. Je za tím starost politiků o lepší náladu a peněženky občanů, nebo jde spíš o lobbistické zájmy? A proč na úřední čas přistoupili Navahové, i když nemuseli?

Po čtyřech letech od pádu Muammara Kaddáfího má Libye nového kandidáta na silného vůdce a samozvaného spasitele, generála Chalífu Haftara. Nejprve spojenec a následně úhlavní nepřítel padlého diktátora chce zemi s podporou Egypta zbavit islamistů. 

Dohodnou se mocnosti s Íránem a zruší embarga uvalená na islámskou republiku? Předpovědi se různí. Trhy nicméně s dohodou počítají. A tak je na čase zrekapitulovat podobnost současného Izraele a Československa v roce 1938 a položit si otázku - je to náhoda?

Pochází z Mariupolu a město neopustil ani během války, kterou sledoval den po dni ze svého okna, v ulicích města i v jeho okolí. Přinášíme vám svědectví novináře Leonida Semjonova (jméno jsme na jeho žádost změnili z obav o bezpečnost jeho rodiny), který vede mariupolský zpravodajský portál, a boje zažil na vlastní kůži. Jaké to je, když válka přijde do vašeho města? Kdo jsou "proruští separatisté"? A jak vypadal život v Mariupolu v uplynulých měsících? 

Blížící se volby v Izraeli podle všeho ovládne souboj pravice a levice reprezentovaných Netanjahuovým Likudem a Sionistickým táborem dua Herzog-Livniová. Jaké jsou šance obou stran, kdo jsou jejich spojenci a kdo bude nakonec držet rovnováhu moci při sestavování koalice v jediné demokracii na Blízkém východě?

Aktivity takzvaného Islámského státu byly donedávna téměř výhradně spojovány se Sýrií a Irákem. V posledních měsících se však další zájmovou zemí teroristů stala také Libye zmítaná nepřehlednou občanskou válkou mezi dvěma soupeřícími vládami a nespočtem dobře ozbrojených milic.

Když před necelým týdnem vpadlo Turecko do Sýrie, nevyrazilo tam bojovat s Islámským státem a jeho operace se netýkala ni místní občanské války. Turkům šlo o jen jednu jedinou hrobku.