Cena severomořské ropy Brent sestoupila k šedesáti dolarům za barel. Obchodníci očekávají, že skupina 5 + 1 (Británie, Francie, Rusko, USA, Čína a Německo) se s Íránem domluví na kompromisu. Výměnou za omezení jaderného programu Íránu (nejspíš bude stanoven strop na počet centrifug k obohacování uranu) se na trh dostane více íránské ropy a Írán bude moci nakupovat některé vyspělé technologie.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý v americkém Kongresu před dohodou s íránským režimem varoval. Požadoval, aby v ní mocnosti přiměly Írán k závazku, že přestane podporovat teroristy a nebude vyzývat ke zničení Izraele. Především ale upozornil, že chystaný dokument nezabrání islámské zemi získat jadernou munici.

Bude toto varování vyslyšeno?

Trochu dějepisu neškodí

Nahlíženo z Česka je pozoruhodné, jak často v souvislosti s Íránem vyzývají Izraelci Západ (a zejména Ameriku), aby nezapomínal na osud předválečného Československa. Nejen Netanjahu, ale také izraelská opozice připomínají mnichovskou dohodu, na jejímž základě postoupily evropské mocnosti Hitlerovi české pohraničí. Můžete se o tom přesvědčit - stačí, když do vyhledávače zadáte "Israel" a "Czechoslovakia".

Nejčastěji zmiňované souvislosti mezi Izraelem a předválečným Československem shrnuje klip, který na YouTube vyvěsil uživatel James B:

1. Projekt Československa schválili spojenci po konci první světové války. Základy k Izraeli položila Británie, vítězná mocnost z první světové války v "Balfourově deklaraci" z roku 1917.

2. Československo vzniklo na území poražené mocnosti Rakouska-Uherska, Izrael na území poražené Osmanské říše.

3. Československý stát měl početnou menšinu poraženého národa (Němci), ve Státu Izrael žije početná menšina poraženého etnika (Arabové).

4. Politická reprezentace Československa se vůči německé menšině dopouštěla přehmatů, obdobně jako izraelské vlády vůči Palestincům.

5. Československo bylo mezi světovými válkami ostrovem liberální demokracie mezi autoritářskými režimy. Izrael je výspou demokracie mezi autoritářskými režimy Blízkého východu.

6. Československo byl malý stát (10 milionů obyvatel) s vyspělou armádou, stejně jako Izrael (8 milionů obyvatel).

7. Československý stát ohrožoval německý nacionalismus, Izrael je ohrožen náboženským sentimentem muslimů.

8. Němci chtěli obnovit říši, požadovali nápravu "historické křivdy", kterou jim způsobila dohoda z Versailles. Arabové chtějí obnovit zašlou slávu svého chalífátu a napravit "příkoří" způsobená Balfourovou deklarací.

9. Německo mělo imperiální cíle, které přesahovaly oblast Sudet. Íránští muláhové nehlásají jen zkázu Izraele, ale i boj proti "bezvěrcům" (nevěřícím a vyznavačům jiných náboženství) na celém světě.

10.Československo bylo pluralitním státem se silnou opozicí a nezávislými médii, některá z nich kritizovala vládní politiku vůči německé menšině. Izrael je demokratickým státem, některá jeho média mají kritický pohled na politiku vůči Arabům.

11. Německá média Hitlerovu politiku nekritizovala.  Íránská média si nedovolí kritizovat duchovní vedení státu.

12. Nacisté prohlašovali Němce za vyvolený národ, který je předurčen, aby vládl lidstvu. Íránští duchovní prorokují vládu muslimů nad celým světem.

13. Nacistický režim šířil propagandu, která zpochybňovala právo "umělého státu" Československo na existenci. Stejnou kampaň vede Írán vůči Státu Izrael.

14. Nacisté nazývali Čechy utlačovateli a kolonizátory, kteří se dopouštějí násilí na "bezbranné" německé menšině. Stejně se vyjadřuje íránské vedení o Izraelcích a obviňuje je z krutosti vůči "nevinným" Palestincům.

15. Nacistický režim odmítal uznat Československo v jeho hranicích, Írán odmítá uznat Izrael.

16. Konflikt mezi Československem a Německem o české pohraničí byl jen špičkou ledovce, stejně jako konflikt mezi Izraelci a Palestinci o Západní břeh a pásmo Gazy. Němci měli zálusk na celé Československo, Arabové chtějí celý Izrael.

Jsou to podobnosti čistě náhodné?

zdroj: YouTube

Jejich výčet každopádně není úplný. Lze například připomenout, že Hitler ve třicátých letech minulého století hlásal, že vyhubí Židy. A již v roce 1932 pravil: "Českou pánev a Moravu osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Češi musí opustit střední Evropu."

Jenže uřvaného Führera málokdo bral vážně.

Duchovní vůdce Alí Chameneí loni vyhlásil plán, jak zničit Izrael. Íránská státní televize do programu zařazuje debaty o likvidaci "sionistického režimu" a odvysílala i klip simulující jaderný útok na židovský stát.

Na Západě se však nad plány a propagandou šílených kleriků téměř nikdo nepozastavuje.

Bojovat, nebo fandit?

Netanjahu vyzval v Kongresu Američany, aby nesouhlasili se "špatnou" dohodou s Íránem. Někteří američtí politici ho napomenuli, že jejich vláda ví, co dělá. Jeden z amerických analytiků ho označil za panikáře.

Vyvolává Netanjahu paniku? Mám za to, že izraelský premiér, jakkoli je prostořeký a vznětlivý, především vyjadřuje obavy Izraelců. Při pohledu na mapu je patrné, jak zranitelný je Izrael - úzký hustě zalidněný pás země mezi Západním břehem a mořem. Židovský stát vklíněný do arabského světa může přežít jen tehdy, pokud si uchová vojenskou převahu.

Když Britové a Francouzi (premiéři Neville Chamberlain a Édouard Daladier) vyjednávali s Hitlerem o československém pohraničí, ujišťovali, že berou do úvahy československé zájmy. Nakonec ale v mnichovské dohodě předložili Hitlerovi okleštěné a bezbranné Československo jako na podnosu.

Prezident Edvard Beneš v roce 1938 nedostal šanci, aby promluvil k britským či francouzským poslancům. Premiér Netanjahu ji letos měl a využil ji. Nezazlívejme mu to.

Izraelci si v posledních letech nejsou jisti americkým spojenectvím. A není divu. V prezidentské kampani v roce 2012 položil moderátor Bob Schieffer Baracku Obamovi "otázku na tělo": "Může Izrael počítat se stejnou pomocí v případě napadení jako státy NATO nebo Japonsko?" 

Americký prezident se tehdy kroutil jako krajta před fakírem. "Především, Izrael je náš opravdový přítel... Budeme stát po boku Izraele… Budu stát po boku Izraele, pokud bude napaden," odpověděl Obama, moderátor to nechal být a odbočil na další téma.

Co ale znamená stát po boku? Bojovat s Izraelci, nebo jim pomáhat dodávkami zbraní? Anebo Izraeli fandit u televizních obrazovek za Atlantikem?

Jasnou odpověď od amerického prezidenta Izraelci nedostali.