Od pádu plukovníka Muammara Kaddáfího v důsledku občanské války a série náletů v roce 2011 je Libye ve stavu chaosu. Zemi trápí především rekordní množství milic dobře ozbrojených z Kaddáfího vyplundrovaných skladů se zbraněmi, jejichž vzájemná rivalita vyústila v polovině minulého roku ve vyhnání mezinárodně uznávaného parlamentu z hlavního města Tripolisu až do Tobruku k egyptským hranicím a ustanovení konkurenční vlády aliance islamistů známé pod názvem Libyjský úsvit.

Od toho okamžiku je zmatek v tom, kdo vládne, na svém vrcholu. Libyjský úsvit ovládá v zásadě západní část země, zatímco mezinárodně uznávaná vláda má kontrolu nad většinou východu, ovšem skutečnou kontrolu vykonávají místní milice a skupiny včetně těch napojených na Muslimské bratrstvo, Al-Káidu nebo na bývalé Kaddáfího generály.

V nepřehledné situaci se v zemi objevil nový hráč, takzvaný Islámský stát v Libyi. Odnož teroristů proslavených svými aktivitami v Sýrii a Iráku na sebe teď upozorňuje prakticky denně. Naposledy třeba pálením hudebních nástrojů náboženskou policií ve městě Darná nebo obsazením univerzity v Syrtě. A samozřejmě především únosem a upálením 21 koptských křesťanů, na které odpověděl Egypt rozsáhlým bombardováním.

Jenže co dělá Islámský stát právě v Libyi, tisíce kilometrů od svého hlavního centra, když se většina expertů shoduje na tom, že se na rozdíl od jiných skupin pokouší vytvořit organizovaný státní útvar?

V průběhu minulého roku přicházela z některých měst řada indicií, jenže v Libyi je zásadní problém s nedostatkem a kvalitou informací na sporných území. Analytici odhadovali, že v Sýrii a Iráku bojovalo asi pět set Libyjců.

V loňském roce se však měl trend otočit a představitelé IS libyjské bojovníky nabádali k návratu. Zároveň během posledních dvou let navštívili Libyi někteří důležití představitelé teroristické skupiny jako klerik bahrajnského původu Turkí al-Binalí, který byl opakovaně spatřen, jak káže v Syrtě. Pak se právě ve městě Darná k Islámskému státu nečekaně přihlásila největší místní milice a ustanovila ze Sýrie a Iráku dobře známá drsná pravidla včetně náboženského soudu a policie. Následovala vlna bombových útoků po celý podzim a zimu ve všech větších městech, která vyvrcholila útokem na hotel Corinthia v Tripolisu 27. ledna, při němž zemřelo pět cizinců a pět členů ochranky.

Už tehdy měl Islámský stát v Libyi dvě pevné základny na pobřeží, historické město Darná a Kaddáfího rodiště Syrtu. V obou z nich podle útržkovitých informací včetně těch, které sám IS zveřejňuje v anglicky psaném časopisu Dabik, vládne ta nejpřísnější aplikace islámského práva, vynucovaná nejen libyjskými, ale také stovkami zahraničních bojovníků z Egypta, Tuniska a Jemenu.

Odhadovaných tři tisíce bojovníků IS operuje na celém území Libye včetně klíčového Benghází, o které tvrdě bojují příznivci obou soupeřících vlád. Příslušníci IS přitom byli spatřeni na straně islamistického Libyjského úsvitu a sami tvrdí, že ovládají některé čtvrti Benghází.

Před zvyšující se přítomností IS v Libyii opakovaně varovali představitelé tobrucké vlády a sousedního Egypta, kam mimo jiné prostřednictvím této skupiny proudí přes hranice obrovské množství zbraní pro povstalce na Sinaji. Vzhledem k prostupnosti a velikosti hranice je celkem pravděpodobné, že počet egyptských zásahů za podpory například Spojených arabských emirátů bude stoupat, i když je vláda Libyjského úsvitu považuje za nepřijatelné vměšování se do záležitostí cizího státu a proti eskalaci varuje také opatrné Alžírsko.

Přestože Islámský stát si zatím v Libyi ani zdaleka nedokázal vybudovat soběstačnou finanční základnu, například díky tomu, že nekontroluje žádné významné ropné zdroje a vyvážet ropu z izolovaných oblastí těžby pouštní Libye je mimořádně obtížné, vzestup jeho aktivit je evidentní a vede jen k další eskalaci nepřehledného násilí a fragmentace země.

Prakticky každé větší město je dnes, tři roky od intervence, v rukách jiné více či méně radikální skupiny a ani jedna ze dvou vlád nedokáže efektivně kontrolovat vlastní území. Libyjský úsvit nyní sice po prosbách z nedaleké Misuráty přislíbil, že do Syrty vyšle své jednotky, nicméně nic tomu nenasvědčuje. A tobrucká vláda spoléhá na podporu Egypta a vlastního až příliš ambiciózního generála Haftara, jehož se mnozí obávají jako příštího Kaddáfího.

Libye se proto ukazuje jako ideální místo, kam může Islámský stát rozšířit své aktivity, i kdyby to bylo jen ve formě teroristických útoků, únosů a natáčení masových vražd svých nepřátel. Libyjská odnož IS dnes sice nefunguje v žádném případě jako ani navenek organizovaný stát jako v Sýrii a Iráku, nicméně ukazuje, že může po vzoru Al-Káidy efektivně rozšiřovat operace daleko za hranice kontrolovaného území. A podle vlastních slov se dívá na sever, na "křižácký stát", který je po moři jen několik hodin cesty od jimi kontrolovaných přístavů Darná a Syrta.

Mluví samozřejmě o Itálii.