příroda

Více než čtyři miliardy let připomínaly suchozemské oblasti Země povrch cizí planety. Před zhruba třemi sty padesáti miliony let se původně mrtvá místa změnila – všechny jen trochu příhodné oblasti pokryl příkrov úrodné půdy a zeleně, který pozměnil fungování pozemských ekosystémů směrem k dnešnímu stavu. Stěžejní roli v celém přerodu přitom hrál zejména jeden typ organismů – stromy.

Fotografie jelena olizujícího lišku připomíná spíš záběr z disneyovky než reálnou scénu. Od chvíle, kdy se snímek objevil na Twitteru, se přírodovědci dohadují: Proč to jelen dělá? A skutečně se to lišce líbí tak, jak to na první pohled vypadá? 

V chilské Národní rezervaci tučňáků Humboldtových žije 80 procent populace tohoto druhu, který se rozmnožuje pouze v Chile a Peru. Po měsících bojů a soudních sporů se ochráncům podařilo porazit několikamiliardový důlní projekt ve městě La Higuera. Kdyby se začalo těžit, mohlo by to pro tučňáku už tak ohrožené vyhynutím, znamenat poslední ránu. 

Hluboko na dně mrazivého Čukotského moře žijí pod ledem tvorové, které tam vědci rozhodně nečekali. Unikátní video zachytilo obří arktické medúzy.

Austrálie nasadí proti žralokům u pobřeží bezpilotní letouny vybavené nejmodernější technologií využívanou armádou. Drony žraloky uvidí až do hloubky devíti metrů pod hladinou a okamžitě vyšlou varování pobřežní hlídce a do chytrých hodinek plavců.

Lysohlávky, lidově "houbičky", jsou známé obsahem halucinogenních látek se silným vlivem na lidskou psychiku. V našich končinách představují především rekreační drogu, na jiných místech a v jiných kulturách jsou ale využívány i k meditaci či navození stavů mystického vytržení. Zatímco samotné halucinace, stejně jako doprovodné změny vnímání a prožívání navozené při požití "houbiček", trvají jen několik hodin, drobnější psychické změny doznívají ještě mnoho týdnů. Nebylo by tak možné lysohlávky využít k léčbě některých psychických chorob? 

Pytláci v Africe mají po slonech nový cíl, který může přivést na pokraj vyhubení další africké zvíře. Loví ve velkém hrochy, jejichž zuby slouží jako náhražka za slonovinu. Obchod s nimi sice není nelegální, ale podle akademiků z katedry biologie Hongkongské univerzity do Asie putuje výrazně víc hroších zubů, než ukazují oficiální údaje o lovu.

I Švýcaři mají nyní svou kauzu, která vzdáleně vyvolává asociace s případem vepřína postaveného na místě koncentračního tábora v Letech. Poslanec švýcarského parlamentu za stranu Zelených Jonas Fricker totiž nedávno přirovnal transport jatečních prasat k deportacím Židů za druhé světové války – a politicky mu to zlomilo vaz. Je pravda, že Frickerův výrok lze považovat za nevhodný, ale ve své podstatě je výstižný. S antisemitismem to nemělo nic společného a šlo naopak o příspěvek do debaty, nakolik jsou si lidé a zvířata rovni jako živé bytosti.