Ornitolog Christopher Filardi z newyorského Národního muzea přírodních věd dvacet let pátral po možná už vyhynulém ledňáčkovi vousatému. Když se mu ho konečně podařilo na Šalamounových ostrovech najít, vyfotil jo a následně usmrtil. Přestože postupoval podle "v zájmu vědy", vyprovokoval jeho čin vlnu kritiky. 

Každé malé dítě ví, že hadi nemají nohy. Jako skoro všechna "zaručená" tvrzení v biologii má ale i tohle pár výjimek. U hadů ze starobylé čeledi hroznýšovitých můžeme v zadní části těla nalézt malé drápky, poslední zbytky zakrnělých končetin. Ve zbylých čeledích se ale žádné takové struktury nevyskytují a na první pohled by nikdo nečekal, že se mezi jejich geny objeví nějaké úzce spojené s tvorbou předních či zadních nohou.

Když se řekne Černobyl, většině čtenářů asi vytane na mysli dějiště největší jaderné katastrofy v dějinách. Příští rok tomu bude už neuvěřitelných 30 let od osudového dubnového dne, kdy se v důsledku série lidských chyb a konstrukčních nedokonalostí vymkla kontrole jaderná reakce v místním reaktoru a způsobila explozi. 

Když se řekne žralok, většina lidí si představí torpédovitého zabijáka s obří zubatou tlamou jako vystřiženého z legendárního bijáku Čelisti. Jenže na světě existuje mnoho různých druhů žraloků rozmanitého vzhledu. Pověst nelítostných zabijáků, která žraloky neprávem obklopuje, se podepsala na tom, že jejich počet v posledních desetiletích výrazně klesl a ekologové bijí na poplach. Bez ochrany hrozí tvorům, které představují mistrovské dílo evoluce, úplné vyhynutí. 

Jméno Charlese Watertona zná jen málo lidí. Přesto to byl právě on, kdo inspiroval Charlese Darwina k cestě do jižní Ameriky, kde slavný přírodovědec formuloval svou evoluční teorii. Waterton byl jedním z prvních, kdo založil přírodní rezervaci a díky tomu změnil pohled společnosti 19. století na ochranu fauny a flory. Park, který dostal jeho jméno, najdete v jihozápadním cípu kanadské Alberty.

Před několika týdny proletěla médii zpráva, která musela zasáhnout každého milovníka koček. Dvojici britských výzkumníků se údajně podařilo dokázat, že tyto malé šelmy nemají ke svým chovatelům žádný vztah. Když jejich majitel vyrazí na dovolenou, kočka je nanejvýš rozladěná, že něco není tak, jak je zvyklá. Do původního zdroje však autoři těchto článků patrně ani nenahlédli, protože ten vypovídá o něčem docela jiném.

Nejnovější archeologické výzkumy z oblasti Aljašky podporují teorii o tom, že některé druhy dinosaurů byly schopné přežívat i v mnohem chladnějším klimatu, než se vědci domnívali. Právě na Aljašce byl objeven nový druh Hadrosaura (kachnozubého dinosaura), který žil v tomto nehostinném a chladném podnebí před 69 milióny lety. 

V jedné z Ezopových bajek závodí zajíc s želvou, ale ta ho nakonec porazí, když si sebevědomý zajíc na chvíli zdřímne. Mohl by se podobný závod někdy odehrát v přírodě a je možné, aby želva porazila zajíce? Na tyto otázky se snaží odpovědět britští vědci.