V sociální demokracii musí dojít ke strukturálním změnám například ve fungování Lidového domu či ve stanovách, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz předseda spolku Idealisté.cz Radim Hejduk, který za ČSSD také kandidoval do Poslanecké sněmovny v Praze.

Středeční schůzka německého a ruského prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a Vladimira Putina nic zajímavého nepřinesla - kromě obvyklých frází o "nutnosti posílení důvěry a zlepšení vztahů, překonání odcizení a nalezení dlouhodobých řešení existujících krizí". Šlo nicméně o první cestu německé hlavy státu do Moskvy po sedmi letech, která navíc symbolicky připomněla dvě letošní jubilea: Pětisté výročí reformace a sté výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

Hájit morální principy je sice věc chvályhodná, setrvávat na nich ale tvrdošíjně a za každou cenu i tehdy, když vedou do slepé uličky, nikomu neprospěje. To platí především v zahraniční politice. Něco podobného se pokusil naznačit šéf německých liberálu ze Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner, když navrhl, aby se konflikt kolem anektovaného Krymu "zmrazil" a začalo se s Moskvou zase normálně mluvit. Za to, že se pokusil prolomit tabu, to pořádně schytal, což je podle deníku Die Welt ukázkou toho, jak maximalistické lpění na morálních pozicích znemožňuje jakoukoliv cestu vpřed.

Pravdu o tom, co se skutečně stalo na počátku srpna na krymských hraničících, se nejspíš jen tak nedozvíme. Chtěli Ukrajinci opravdu spustit vlnu teroru na území, o něž před časem přišli, jak tvrdí Moskva, nebo šlo naopak o ruskou inscenaci, jak se dušují v Kyjevě? Vyloučit se nedá ani "ochotnická činnost", tedy obrazně řečeno. 

Boje na východě Ukrajiny se letos nejspíš v plné míře neobnoví. Nad budoucností Donbasu ale i zbytku země visí otazník, byť možností není mnoho. Co lze letos na Ukrajině očekávat, je každopádně střet pravicových populistů a "vládnoucích" oligarchů, které válka na Donbase dostala do pasti. 

Vývoj i předpoklad budoucnosti kapitalistické éry analyzuje v rozhovoru český politolog a bývalý poradce komunistických premiérů Adamce a Čalfy Oskar Krejčí. "V určité fázi se systém může stát neudržitelným, protože sociální napětí bude vyžadovat změnu, ale tou změnou může být fašizace," uvedl. 

Ukrajina obsadila první příčku v žebříčku nejhorších ekonomik světa, který sestavil prominentní britský časopis The Economist. Jednotlivé země porovnával podle dynamiky jejich HDP. 

Ukrajinský parlament v úterý odhlasoval rezoluci, v níž označil Rusko za agresora. Ukrajinští poslanci kromě toho vyzvali kolegy z jiných zemí, aby učinili stejný krok. Kyjev navíc uvažuje o pozastavení akreditací ruským novinářům.