Marine Le Penová těsně před rozhodujícím druhým kolem francouzských prezidentských voleb oslabovala v průzkumech. A to přes dynamickou kampaň a uzavření šokujícího spojenectví s neúspěšným pravicovým kandidátem. Zde jsou hlavní příčiny jejích problémů z posledních dní a zároveň faktory, které by současnou situaci ještě mohly zvrátit:

Bod zlomu ve vztahu francouzské pravice k Národní frontě. I tak by se dala popsat klíčová politická událost před druhým kolem prezidentských voleb, kdy neúspěšný kandidát Nicolas Dupont-Aignan vyhlásil otevřenou podporu Marine Le Penové výměnou za příslib premiérského křesla. Hrdý gaullista, jehož v prvním kole podpořilo bezmála pět procent voličů, se tak stal zatím nejvýznamnější figurou tradiční pravice ve Francii, která spojila svůj osud s vítězstvím kandidátky označované za extremistickou.

Francie se utápí v nejistotě. Nejenže není jasné, kdo se stane příští hlavou státu, jisté není ani to, kteří dva kandidáti se o nejvyšší francouzskou ústavní pozici vůbec utkají. Původní favorité, Marine Le Penová z Národní fronty a Emmanuel Macron z hnutí Kupředu! (En Marche!), těsně před hlasováním ztrácí půdu pod nohama. Do hry se naopak vrací starý známý, bývalý premiér François Fillon, a na extrémní levici nečekaně vyrostl Jean-Luc Mélenchon.

Francouzská Guyana, francouzské teritorium nedaleko rovníku o rozloze větší než Česká republika, na sebe v posledních týdnech strhla pozornost mateřské země i zbytku Evropy. Generální stávka tam totiž spolu s místní ekonomikou ochromila provoz na klíčovém kosmodromu využívaném Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Francie se tak musí krátce před volbami zabývat stále vážnějšími problémy, kterými trpí její bývalá kolonie.

Méně než měsíc do prvního kola prezidentských voleb ve Francii vypadá situace poměrně jasně: o prezidentské křeslo se podle průzkumů z poslední doby i podle dosavadní dynamiky souboje utkají Marine Le Penová, kandidátka krajně pravicové Národní fronty (FN), a Emmanuel Macron, bývalý ministr socialistické vlády. Zatímco o jistotě postupu Le Penové téměř není možné pochybovat, Macronova pozice je slabší, než by se na první pohled zdálo.

Češi nazývali Rakousko-Uhersko „žalářem národů“. Kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová říká totéž o Evropské unii. Podaří se jí ale skutečně rozebrat EU na součástky - tedy na jednotlivé národní státy?

Středový kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron si získává stále větší pozornost médií i voličů. Ne snad proto, že by se očekávalo jeho vítězství v květnovém prvním kole - to s největší pravděpodobností ovládne Marine Le Penová. Zvyšují se však jeho šance na postup do kola druhého, kde by měl královnu francouzské extrémní pravice porazit. Otázkou zůstává, jestli mu dosavadní tah na branku vydrží.

Stačilo pár dnů a nad někdejším favoritem francouzských prezidentských voleb se stahují mračna. Kandidát konzervativců Francois Fillon možná do jarního hlasování o budoucí hlavě státu vůbec nenastoupí. V preferencích klesl na třetí místo a v jeho straně sílí hlasy, aby kvůli skandálu kolem sporného zaměstnávání manželky Penelope a svých dětí z kampaně odstoupil. Jeho šance na vítězství je čím dál tím menší a republikáni se obávají, že se od nich veřejnost odvrátí i v červnových volbách parlamentních.