Stal se jedním z nejslavnějších autorů 20. století, jeho knihy s pacifistickým poselstvím se řadí ke klasice. Erich Maria Remarque v nich zprostředkovává příběhy první světové války, život za Výmarské republiky i emigrantskou zkušenost. Narodil se před 120 lety v dolnosaském Osnabrücku. 

I když je řada míst, kde si lze připomínat odvážný čin československých vojáků, kteří 27. května 1942 provedli útok na říšského protektora Reinharda Heydricha, parašutisté nemají ani svůj symbolický hrob. Ani po desítkách let není jisté, kde skončila jejich těla, respektive hlavy Gabčíka a Kubiše, a pětice lebek, které nacisté oddělili a uložili zvlášť, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Kult válečných hrdinů je v Rusku leckdy v příkrém rozporu se skutečnou úctou k nim. Rusové dokáží zneuctít památku padlých vojáků Rudé armády hůř, než čeští ničitelé pomníků. Rudoarmějci končí na skládce, v asfaltu a na odpadkových koších.

Kdo má být pro Čechy větší hrdina druhé světové války? Američani, nebo Rusové? A není to vlastně úplně jedno?

Na prodej je osamocený zbytek monumentální mostní stavby nadregionálního vojensko-historického významu. Tak nějak zní nenápadná nabídka jedné německé realitky, který v titulku upozorňuje, že jde o bývalý mostní pilíř Ludendorffova mostu v Erpelu. Teprve jen tak mimochodem se tu poznamenává, že jde o polovinu toho, co zbylo ze slavného mostu u Remagenu.

Minulý pátek si tisíce Berlíňanů opět užily skoro již tradiční nedobrovolnou bojovku, kdy se musely evakuovat kvůli plánované likvidaci letecké pumy z druhé světové války. I 73 let po skončení bojů se v Německu každý rok najde přes dva tisíce tun válečných bomb, munice a podobného harampádí. Podle expertů je riziko s tím spojené čím dál tím větší.

Za prvních devět týdnů letošního roku dorazilo po moři do Evropy přes deset a půl tisíce migrantů, přičemž téměř pět set jich zahynulo, nebo se pohřešuje. Je to sice méně než polovina ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, nicméně případy uprchlíků, kteří po stovkách hynou v mořích kolem Evropy, nejsou záležitostí několika posledních let. Při jedné z největších tragédií civilního plavidla za druhé světové války se před 76 lety utopilo na osm stovek uprchlíků poté, co jejich loď zasáhlo torpédo ze Stalinovy ponorky.

Je podzim 1944 a můj partyzánský oddíl ostražitě postupuje hustým lesem východního Slovenska. Pomalu nám docházejí zásoby - munice i jídla. Posledních několik dní bylo obzvláště náročných. Hory se hemží gardisty, navíc podle posledních zpráv rozprášili povstání a Banská Bystrica padla do rukou Němců.