Koncentrační tábor v Dachau má v historii děsivé prvenství. Byl prvním koncentračním táborem v Německu a fungoval nejdéle. Nacisté ho zprovoznili už pár měsíců po svém nástupu k moci, lidé v něm věznění pak byli osvobozeni až v posledních dnech války. Právě ve čtvrtek, 22. března, uplynulo od otevření brány hrůzy 85 let. 

Před týdnem si svět připomněl den památky obětí holocaustu a světoví státníci nás zásobovali v různých variantách obvyklými větami o tom, "že nikdy nesmíme zapomenout". Teď se možná jedno takové "zapomenutí" povýší v Polsku dokonce na zákon. Zdánlivě jde jen o jediné slovíčko, ale v důsledku to může znamenat mnohem víc.

Vzpoura vězňů vyhlazovacího tábora Treblinka patří k jednomu z nejvýznamnějších činů protinacistického židovského odboje. Z jejího pekla uniklo pouhých několik desítek lidí, k nimž náleží i autor knihy Treblinka, slovo jak z dětské říkanky, Čechoslovák Richard Glazar.

Na jedenáctý listopad připadá den válečných veteránů. Možná by jej dnes oslavoval i svobodník Oldřich Dvořák, jediný účastník odbojové operace Steel, zorganizované roku 1942 zpravodajským odborem exilového ministerstva národní obrany z Velké Británie na území Protektorátu Čech a Moravy. Nebyl mu však vyměřen dlouhý věk. Zahynul v pouhých osmnácti letech.

Snad v každém americkém romantickém filmu je scéna, v níž jedna z postav zajídá žal obří kbelíkem zmrzliny. Přesně takhle si lze představit americké vojáky během první, ale hlavně druhé světové války. Ač se to může zdát bizarní, zmrzlina hrála v americké armádě významnou roli. Někdy se o ní mluví i jako o "tajné zbrani", která zázračně zlepšovala psychiku a výkony vojáků.

Když to doma nefunguje tak, jak by si vedení přálo, vždycky se najde někdo, kdo "za to může". Škála těch, na koho se hodila vina za cokoliv, byla v minulosti pestrá: Ať už to byli Židé, imperialisté, vrazi z Wall Streetu, komunisté, Saddám Husajn, mezinárodní terorismus, migranti, ruští hackeři nebo Brusel. Je však s podivem, že i 72 let po válce se stále najdou ti, kdo si jako fackovacího panáka vyberou Německo kvůli údajným miliardám nezaplacených reparací z druhé světové války. Teď tento trumf zase po čase znovu vytáhli z rukávu Poláci.

Během druhé světové války nacisté nakradli podle nedávných zjištění odhadem na 200 milionů knih. Na rozdíl od krádeží uměleckých děl to ovšem nebylo prvotně z důvodů zisku. Vzácné knihy a rukopisy samozřejmě hodnotu mají, většina literárních děl uloupená nacisty ji ale neměla. Nacistické zloděje knih vedly úplně jiné důvody, především ideologické.

K prvním obětem nastupujícího komunismu v naší zemi patřili již na samém konci druhé světové války protibolševičtí emigranti ruské a ukrajinské národnosti, kteří svůj nový domov nalezli v předválečném Československu. Patřil mezi ně i generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský. Jeho tragický osud připomíná pamětní deska, umístěná v květnu letošního roku na budově školy v Konviktské ulici v Praze.