Padlí hrdinové konči v asfaltu, na skládkách i odpadkových koších

MAGAZÍN - Magazín autor: Jiří Just

Kult válečných hrdinů je v Rusku leckdy v příkrém rozporu se skutečnou úctou k nim. Rusové dokáží zneuctít památku padlých vojáků Rudé armády hůř, než čeští ničitelé pomníků. Rudoarmějci končí na skládce, v asfaltu a na odpadkových koších.

Hroby padlých rudoarmějců v Moskvě

Hroby padlých rudoarmějců v Moskvě,zdroj: Profimedia.cz

Fašistické svině. Tak počastoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na twitteru vandaly, kteří poničili pomníček rudoarmějců před Pražským hradem. Neznámí pachatelé si jej vybrali za cíl už podruhé za krátkou dobu.

Před týdnem Ovčáček čistil hadříkem pěticípou hvězdu politou růžovou barvou, v pondělí symbol Rudé armády zmizel. Ovčáček vše nahlásil na policii, která se podle představitele pražské policie Tomáše Hulana případem skutečně zabývá.

Ovčáčkova gesta si všimli v Rusku. Fotka prezidentova mluvčího drhnoucího sovětský symbol se objevila v řadě prokremelských médií. Podle státní agentury TASS se navíc v Česku útoky na pomníky rudoarmějců množí.

Tisková agentura v souvislosti s vandalským útokem připomněla spor okolo pomníku maršála Koněva v Praze 6. Moskvě se nelíbí, že socha sovětského maršála má být do konce června doplněna deskou vysvětlující Koněvovo působení na konci druhé světové války, při povstání v roce 1956 v Maďarsku i při okupaci Československa v roce 1968.

Kult Velké vlastenecké války

Pro ruský režim a drtivou většinu Rusů je vítězství ve druhé světové válce (nebo - jak ji v Rusku nazývají  - ve Velké vlastenecké válce) sakrální moment soudobých dějin země. Rudá armáda udolala monstrózní zlo a za cenu vysokých ztrát vešla do dějin jako osvoboditelka porobených národů.

Rusové se od té doby považují za národ vítězů. V posledních letech v zemi sílí kult Velké vlastenecké války, podobně jako popularita Dne vítězství 9. května. V tento den se již pravidelně konají nejen vojenské přehlídky, ale rovněž pochod tak zvaného Nesmrtelného pluku. Po celé zemi vycházejí Rusové do ulic a nesou portréty blízkých, kteří bojovali v druhé světové válce.

Prezident Vladimir Putin a další přední ruští politici proto často hovoří o boji s revizionismem a s přepisováním dějin. Je tím samozřejmě míněno zpochybňováním kruciální role Sovětského svazu v porážce nacismu.

Nervózní reakce ruského režimu na jakékoliv zásahy do kultu Velké vlastenecké války, zejména v bývalých "bratrských státech", by se daly pochopit. Jenže samo Rusko je se svými rudoarmějci na štíru.

Kosti hrdinů na skládce

Pod strmým srázem protéká potůček. Špinavá voda omývá zčernalou pánevní kost. Další kus kdysi lidského těla trčí mezi odpadky. "Děti odtamtud vytahovaly lebky a strašily jimi menší kamarády," popsala obyvatelka Balašova situaci s místním hřbitovem pro televizní kanál Saratov24.

Jihoruský Balašov byl během druhé světové války důležitým železničním uzlem zásobujícím obránce několik stovek kilometrů vzdáleného Stalingradu (dnes Volgogradu). Městečko zároveň byla jedna velká polní nemocnice. Rudoarmějci, které o život připravilo válečné peklo, byli pochováni na místním hřbitově. Podle oficiálních informací zde mají být ostatky 2347 padlých vojáků. Pamětníci tvrdí, že v hromadných hrobech jich leží až dvakrát víc.

Na hřbitově připomíná oběti krvavých bojů šedý pomník s rudou hvězdou. Pár minut chůze a pod nohama se objevují lidské kosti. Okraj hřbitova se léta propadá a odhaluje to, co z vojáků zbylo. Radnice se, navzdory protestům aktivistů a reportážím celostátních prokremelských kanálů, k nápravě situace nemá. Místní proto řeší problém po svém. Aby se sráz nerozšiřoval, zasypávají ho odpadky. Skládka se mísí s lidskými ostatky.

V Rusku přitom nejde o ojedinělou situaci. Rozpor mezi kultem Velké vlastenecké války a skutečnou úctou k padlým je někdy až mrazivý. V Leningradské oblasti nedaleko Ladožského jezera se aktivisté marně snaží zastavit těžbu písku. Materiál určený na dálnici spojující Moskvu s Petrohradem totiž obsahuje kosti sovětských vojáků.

Pískovna leží poblíž městečka Mga, na jehož počest byla pojmenována lokální ofenzíva v létě 1943.  Rudé armádě se útok na nacistickou armádu, který měl zajistit železniční spojení s obleženým Leningradem, nepodařil. Aktivisté zabývající se hledáním ostatků padlých vojáků odhadují, že se pouze na pozemku povrchového lomu může nacházet okolo dvou tisíc padlých. Má se jednat o oficiálně zaevidované hromadné hroby vojáků 374. střelecké divize. Rudoarmějci teď slouží cestářům jako příměs.

Hrdinové z koše

Západosibiřský Nižněvartovsk leží daleko od bojišť druhé světové války. Proslavil se díky nedalekému ropnému poli, které je největší v celém Rusku. Na okraji města se proto vypíná k nebi ohromná socha těžaře, nikoliv rudoarmějce.

Ropnou metropolí mrazivého kraje otřásl skandál spojený se vzpomínkou na druhou světovou válku. Místní podnikatel chtěl dát obyvatelům města dárek a uctít památku sovětských vojáků. Rozhodl se pro originální řešení – nechal vylepit plakáty oslavující Rudou armádu a její vítězství nad nacismem na odpadkové koše.

"Myslím si, že to je absolutní duševní úpadek místní vlády, která se stará jen o své vlastní sobecké zájmy. Všechno ostatní se dělá kvůli vykázání aktivity. To se týká i rudoarmějských odpaďáků," sdělil Tiscali.cz vojenský expert Vladislav Šurygin obeznámený s místními poměry.

Podle jeho názoru město vyčlenilo prostředky k uctění Dne vítězství, ty však skončily v něčích kapsách. Místní vedení se z toho proto snažilo vykroutit prostřednictvím plakátů na odpadkových koších od soukromého podnikatele. "Před pár lety nechali titíž úředníci na blahopřáních pro veterány vytisknout reklamu pohřební služby. Letos se nezachovali o moc lépe," dodává Šurygin.

Tagy: Rusko Sovětský svaz zahraničí hrob druhá světová válka památník padlí dějiny a fakta Rudá armáda

Zdroje: vlastní