V brněnské čtvrti, které místní říkají Bronx, se nachází výjimečné muzeum mapující kulturu Romů. Unikátní není jen svými sbírkami a už vůbec svou existencí, zajímavé je také to, kdo ho navštěvuje. Romové o něj totiž nijak velký zájem nejeví. 

Dívka ze Somálska, které Střední zdravotnická školu v Praze 10 zakázala nosit hidžáb, neuspěla se žalobou. Soud se ale nezabýval podstatou věci, pouze konstatoval, že dívka muslimského vyznání k újmě nemohla dojít, neboť se nikdy formálně nestala studentkou školy. Jaký je vztah mezi právem na svobodu vyznání a českým ústavním pořádkem, rozebírá analýza právníka Aleše Rozehnala.

Po tzv. červencovém puči v Turecku a následných čistkách oslovila řada tureckých akademiků české univerzity se žádostí o pomoc. Jako první zareagovala Univerzita Palackého v  Olomouci, kde již někteří z pronásledovaných začali působit, píše Jakub Mikel na webu Hlídací pes. 

Statistiky mluví jasně. Čím vyšší vzdělání, tím lepší výplata. Investovat do vysokoškolského vzdělání se Čechům vyplatí. Jenže i když máme v Česku bezplatné veřejné školství, řada studentů školu nedodělá kvůli penězům. Práce při studiu jim v tom paradoxně nepomáhá, ale škodí.

Učitelské odbory mají jasno už dlouho. Pokud stát nepřidá učitelům na platech, úroveň českého školství se nezlepší. Letitý sport učitelů s ministerstvem školství o peníze se evidentně jen tak nevyřeší a řadě rodičů dochází trpělivost. Raději si připlácí a děti posílají na soukromé základní školy, jejichž počty každým rokem rostou. 

Ještě nikdy nevyvolávalo 1. září takovou směsici obav a očekávání jako letos. Začíná totiž platit školní novela o inkluzi a do klasických základních škol zamíří děti se speciálními potřebami. Jenže navzdory různým prognózám jich do škol přibude jen zhruba dvě stě. Tento zanedbatelný počet není ústupkem místy až hysterické kritiky inkluze, ale potvrzením prostého faktu, že integrace funguje už několik let. Handicapovaných dětí studuje na "normálních" školách desetitisíce a navíc kvůli změnám v diagnostice ubývá mentálně postižených.

Může být protiislámský aktivista Martin Konvička – občanským povoláním docent Přírodovědecké fakulty – za své veřejné eskapády vyhozen ze zaměstnání? Děkan jeho fakulty tvrdí, že nikoliv. Právník Aleš Rozehnal v textu na webu Hlídací pes upozorňuje, že jedna cesta existuje…

Během prvního roku ve funkci ministryně školství zažila Kateřina Valachová mediální bouři kolem inkluzivního vzdělávání i kontroverze týkající se ústavu v Chrastavě nebo jejího návrhu na změny ve financování regionálního školství. "Nikdo nevyvrací, že investice do školství se vyplatí, je ale třeba začít jednat," říká Valachová v rozhovoru pro Tiscali.cz.