Smekám klobouk před každým vzdělaným Romem, říká ředitelka Muzea romské kultury

MAGAZÍN - Magazín autor: Kristián Chalupa

V brněnské čtvrti, které místní říkají Bronx, se nachází výjimečné muzeum mapující kulturu Romů. Unikátní není jen svými sbírkami a už vůbec svou existencí, zajímavé je také to, kdo ho navštěvuje. Romové o něj totiž nijak velký zájem nejeví. 

Jana Horváthová

Jana Horváthová,zdroj: Lucie Pařízková / Empresa Media / Profimedia

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšinou žijící v Česku. Podle zprávy pro vládu z loňského roku u nás žilo v roce 2015 na 226 300 Romů. Zhruba polovinu z nich tvořili Romové integrovaní do společnosti a druhou polovinu pak ti, kteří žijí v nepříznivé situaci, jež označujeme jako sociální vyloučení. 

Přestože si vláda předloni schválila strategii pro romskou integraci na další pětiletku, snaha o integraci Romů do majoritní společnosti leží stále na jednotlivcích.

Tomáš Holomek

První vysokoškolsky vzdělaný Rom v Československu JUDr. Tomáš Holomek,zdroj:Archiv

Mezi ně patří také absolventka historie a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Jana Horváthová, která byla společně se skupinou romských intelektuálů v roce 1991 u vzniku brněnského Muzea romské kultury. 

Její dědeček Tomáš Holomek byl vůbec prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem za první Československé republiky. Během nacistické okupace se skrýval na Slovensku a po osvobození se stal vojenským prokurátorem.

Otec Karel Holomek je strojní inženýr, který za tzv. normalizace musel opustit Vojenskou akademii v Brně a angažoval se při vydávání a rozšiřování samizdatové literatury. Holomkovi pocházejí z rodiny původních moravských Romů, kteří se na Moravě usadili již na konci 17. století.

Historická determinace

Podstata ztížených podmínek k cestě za úspěšným životem v této společnosti tkví podle doktorky Horváthové prvotně v historicko-sociální determinaci, tedy zjednodušeně v tom, jak žily generace předků našich Romů.

Současnost nelze od minulosti odstřihnout, všichni jsme jen potomky někoho před námi a předáváme si nejen znalosti, ale i přístup ke společnosti a vzorce chování.

Romové většinou až do první poloviny 20. století nechodili do školy a i poté velmi pozvolna začínali s docházkou, a to především ti trvale usedlí.

"Pokud tedy někdo pochází ze sociálně vyloučeného prostředí/rodiny – a u nás dnes dle výzkumů žije až 80 procent Romů v sociálním vyloučení – pak jeho startovní čára při nástupu do školy je někde jinde než u většiny dětí z běžné populace, kde praxe chození do školy a zkušenost života uvnitř společnosti byla generacemi zažitou praxí," říká Horváthová.

dětská dílna v Muzeu romské kultury

Tvůrčí dílna s kreslením komiksů,zdroj:Muzeum romské kultury

U malého romského dítěte přistupují další obtíže, spojené s nazíráním společnosti na Romy, kteří díky zřetelným vnějším znakům jsou snadno rozeznatelní, a tedy i stigmatizovatelní, jak dodává Horváthová. Cesta sociálně vyloučeného Roma za vzděláním je nadstandardně složitá.

"Trnitou cestu za vzděláním a k integraci absolvoval i můj výjimečný děd počátkem 20. století, jenže příklad vyvražděných původních českých/moravských Romů byl zapomenut, a tak začínáme zdánlivě bez znalostí a zkušeností se vzděláváním a integrací Romů zase znovu. Naše rodina je z těchto historických Romů, máme tedy oproti většině současných Romů náskok možná dobrých 100 a více let. Proto já smekám klobouk hluboce před každým současným vzdělaným a integrovaným Romem, který se navíc za svůj původ nestydí," zdůrazňuje Horváthová.

Kdo navštěvuje romské muzeum?

Se vzdělaností souvisí také zájem o "její" muzeum, který mezi Romy není valný, i když v poslední době je to přece jen o něco lepší. Muzeum sídlící v brněnské části lidově nazývané Bronx je přitom mimořádnou institucí nejen v Česku, ale i v Evropě. „V evropském kontextu jde o unikátní instituci, která globálně dokumentuje kulturu Romů a dalších romských subetnických skupin a komunit,“ vysvětluje jeho ředitelka.

profimedia-0220873263

V Muzeu romské kultury,zdroj:Profimedia.cz

"Muzeum obecně je však pro Romy instituce dosud neznámá, nová. Teprve se učí a zjišťují, k čemu taková instituce je. Velká část Romů nenavštívila muzeum nikdy nebo jen jednou v životě se základní školou, a to ještě v takovém muzeu neviděli nic, co by se týkalo jejich kultury, jak nám pak taky někdy říkají," uvádí Horváthová.

Sbírky muzea v Bratislavské ulici obsahují kolem 25 tisíc exponátů. Část originálních historických předmětů je prezentována ve stálé expozici s názvem Příběh Romů/Le Romengero drom. Kromě stálé expozice nabízí muzeum veřejnosti vždy jednu až dvě krátkodobé výstavy a řadu dalších veřejných akcí.

13301367_10153484927016861_3915440505938710377_o

I takové krásné exponáty najdete v Muzeu romské kultury,zdroj:Facebook Muzea romské kultury

Badatelské veřejnosti slouží také odborná knihovna se studovnou. Muzeum má nadstandardně rozvinutou vzdělávací činnost. Pro školní děti a mládež připravují muzejní pedagogové animační programy k výstavám. Muzeum denně navštěvují také děti z přilehlé sociálně vyloučené lokality. Pod vedením lektorů a mentorů se zde doučuje a připravuje na školní výuku šest desítek dětí.   

Specifický romský humor

V druhé polovině 70. let jsem působil jako dělník u pobočky Pozemních staveb Ostrava v Brně-Bystrci, kde pracovalo také několik místních Romů. Dva z nich, vyučení zedníci, což nebylo ani v té době zcela běžné, se často naoko lehce provokovali poznámkami ohledně své etnické příslušnosti. Během polední přestávky se mne jeden z nich v šatně zeptal, zda nevím, jak bude potrestán, když nebyl již třikrát po sobě na stranické schůzi. Do té doby jsem netušil, že tento velmi sympatický muzikant a pracovitý člověk, je členem normalizační KSČ.

Než jsem mu stačil vysvětlit, že nejsem komunista a netuším tedy, co mu soudruzi za opakovanou neúčast na schůzích udělají, vstoupil do debaty druhý romský kolega. S lehce ironickým úsměvem přitom prohlásil: "No, co? Ještě dvakrát nebo třikrát nepůjdeš na stranickou schůzi, oni tě pak vyloučí z KSČ a budeš zase obyčejný cikán." Všech asi deset přítomných stavebních dělníků se pak tomuto výroku srdečně zasmálo.   

Kristián Chalupa      

Tagy: Česko Romové domácí menšiny česká společnost lidská práva české školství vzdělání a výchova

Zdroje: Vlastní