Romové jsou nejpočetnější národnostní menšinou žijící v Česku. Podle zprávy pro vládu z loňského roku u nás žilo v roce 2015 na 226 300 Romů. Zhruba polovinu z nich tvořili Romové integrovaní do společnosti a druhou polovinu pak ti, kteří žijí v nepříznivé situaci, jež označujeme jako sociální vyloučení. 

Přestože si vláda předloni schválila strategii pro romskou integraci na další pětiletku, snaha o integraci Romů do majoritní společnosti leží stále na jednotlivcích.

První vysokoškolsky vzdělaný Rom v Československu JUDr. Tomáš Holomek | zdroj: tisková zpráva Mezi ně patří také absolventka historie a muzeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Jana Horváthová, která byla společně se skupinou romských intelektuálů v roce 1991 u vzniku brněnského Muzea romské kultury. 

Její dědeček Tomáš Holomek byl vůbec prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem za první Československé republiky. Během nacistické okupace se skrýval na Slovensku a po osvobození se stal vojenským prokurátorem.

Otec Karel Holomek je strojní inženýr, který za tzv. normalizace musel opustit Vojenskou akademii v Brně a angažoval se při vydávání a rozšiřování samizdatové literatury. Holomkovi pocházejí z rodiny původních moravských Romů, kteří se na Moravě usadili již na konci 17. století.

Historická determinace

Podstata ztížených podmínek k cestě za úspěšným životem v této společnosti tkví podle doktorky Horváthové prvotně v historicko-sociální determinaci, tedy zjednodušeně v tom, jak žily generace předků našich Romů.

Současnost nelze od minulosti odstřihnout, všichni jsme jen potomky někoho před námi a předáváme si nejen znalosti, ale i přístup ke společnosti a vzorce chování.

Romové většinou až do první poloviny 20. století nechodili do školy a i poté velmi pozvolna začínali s docházkou, a to především ti trvale usedlí.

"Pokud tedy někdo pochází ze sociálně vyloučeného prostředí/rodiny – a u nás dnes dle výzkumů žije až 80 procent Romů v sociálním vyloučení – pak jeho startovní čára při nástupu do školy je někde jinde než u většiny dětí z běžné populace, kde praxe chození do školy a zkušenost života uvnitř společnosti byla generacemi zažitou praxí," říká Horváthová.

Tvůrčí dílna s kreslením komiksů | zdroj: Muzeum romské kultury

U malého romského dítěte přistupují další obtíže, spojené s nazíráním společnosti na Romy, kteří díky zřetelným vnějším znakům jsou snadno rozeznatelní, a tedy i stigmatizovatelní, jak dodává Horváthová. Cesta sociálně vyloučeného Roma za vzděláním je nadstandardně složitá.

"Trnitou cestu za vzděláním a k integraci absolvoval i můj výjimečný děd počátkem 20. století, jenže příklad vyvražděných původních českých/moravských Romů byl zapomenut, a tak začínáme zdánlivě bez znalostí a zkušeností se vzděláváním a integrací Romů zase znovu. Naše rodina je z těchto historických Romů, máme tedy oproti většině současných Romů náskok možná dobrých 100 a více let. Proto já smekám klobouk hluboce před každým současným vzdělaným a integrovaným Romem, který se navíc za svůj původ nestydí," zdůrazňuje Horváthová.

Kdo navštěvuje romské muzeum?

Se vzdělaností souvisí také zájem o "její" muzeum, který mezi Romy není valný, i když v poslední době je to přece jen o něco lepší. Muzeum sídlící v brněnské části lidově nazývané Bronx je přitom mimořádnou institucí nejen v Česku, ale i v Evropě. „V evropském kontextu jde o unikátní instituci, která globálně dokumentuje kulturu Romů a dalších romských subetnických skupin a komunit,“ vysvětluje jeho ředitelka.

V Muzeu romské kultury | zdroj: Profimedia

"Muzeum obecně je však pro Romy instituce dosud neznámá, nová. Teprve se učí a zjišťují, k čemu taková instituce je. Velká část Romů nenavštívila muzeum nikdy nebo jen jednou v životě se základní školou, a to ještě v takovém muzeu neviděli nic, co by se týkalo jejich kultury, jak nám pak taky někdy říkají," uvádí Horváthová.

Sbírky muzea v Bratislavské ulici obsahují kolem 25 tisíc exponátů. Část originálních historických předmětů je prezentována ve stálé expozici s názvem Příběh Romů/Le Romengero drom. Kromě stálé expozice nabízí muzeum veřejnosti vždy jednu až dvě krátkodobé výstavy a řadu dalších veřejných akcí.

I takové krásné exponáty najdete v Muzeu romské kultury | zdroj: Facebook Muzea romské kultury

Badatelské veřejnosti slouží také odborná knihovna se studovnou. Muzeum má nadstandardně rozvinutou vzdělávací činnost. Pro školní děti a mládež připravují muzejní pedagogové animační programy k výstavám. Muzeum denně navštěvují také děti z přilehlé sociálně vyloučené lokality. Pod vedením lektorů a mentorů se zde doučuje a připravuje na školní výuku šest desítek dětí.