Svatá země! Koho by nelákalo vypravit se do míst, kudy chodil Ježíš se svými apoštoly, patriarchové a proroci, do země poutníků i křižáků, jeruzalémského Chrámu i Božího hrobu. Naše předky rozhodně. Poutníci z českých zemí se na cestu vydávali už před křížovými výpravami. 

Charles Sealsfield, americký novinář a spisovatel "indiánek", a Karel Postl, rakouský kněz a řádový bratr. Co mají společného? Všechno, jedná se totiž o jednu a tutéž osobu, rodáka z moravských Popic na Znojemsku.

První historicky doloženou postavou našich dějin je zároveň náš první známý panovník – markomanský král Marobud. Díky němu se na přelomu letopočtu ocitly naše země v centru světového dění. Rozsáhlá Marobudova říše se udržela téměř čtvrt století. 

Jedna z nejjasnějších hvězd operního nebe 20. století. Žena podmanivého hlasu i vzhledu, rodinná přítelkyně prezidenta T. G. Masaryka, jejíž portrét zdobil i prvorepublikovou bankovku. Druhá Češka po Emě Destinnové s angažmá v newyorské Metropolitní opeře, lyrická sopranistka a filmová herečka Jarmila Novotná. Známější v zahraničí než ve své vlasti.

Dělnická Libeň konce 19. století nebyla nejspíš příliš lákavým místem. Karel Hlaváček se tam narodil, prožil většinu ze svých třiadvaceti let a tady také zemřel. Přesto anebo právě proto krása jeho poetických obrazů oslovuje dodnes - zrovna jako nezvyklé obrázky Vladimíra Boudníka či texty Bohumila Hrabala, také nerozlučně spjatých s touto pražskou čtvrtí.

Když se řekne Rettigová, vybaví se každému z nás nejspíš jedno jediné – dobré jídlo. Případně oblíbený citát: Dej do toho půl kopy vajec! Je to však trochu nespravedlivé. Magdalena Dobromila totiž zdaleka nebyla pouze autorkou kuchařských receptů. Její buditelské snahy měly podstatně širší záběr a vlastenecké povídky, básně, ale i humorná dílka dosáhla ve své době docela velkého úspěchu.

"To je takový škorpil", říkalo se prý kdysi v Bulharsku, když přišla řeč na nadšence, zabývající se vykopávkami. V mnoha bulharských krajích toto označení znamenalo totéž, co archeolog. Úsloví se uchovalo jako upomínka na dva bratry z Čech, stojící u kořenů bulharské archeologie. Jmenovali se Škorpilovi, a jejich jméno nese bulharská vesnice nedaleko Varny dodnes. Škorpilovci.

Tadeáš Haenke z Chřibské je opomíjeným přírodovědcem a cestovatelem neklidného přelomu 18. a 19. století. Na konto si může přičíst hned několik prvenství. Objev viktorie královské, největší leknínovité rostliny světa. Jako první v Čechách vypustil horkovzdušný balón neboli montgolfiéru. A coby první český rodák stanul na půdě Aljašky, Austrálie a Nového Zélandu. Proslulý Alexander von Humboldt jej řadil mezi největší přírodovědce své doby. U nás je ovšem "lovec leknínů" prakticky neznámý.