Brtnici neboli Pirnitz, půvabné městečko stranou klasických turistických tras s nečekaným množstvím pamětihodností najdete na Vysočině mezi Jihlavou a Třebíčí. Renesanční zámek s klášterem, dvěma kostely, dvěma barokními mosty a dvěma židovskými hřbitovy, to vše na jednom místě. Jak je to možné? 

V erbu lvice. Tak zní název knihy i filmu o životě svaté paní Zdislavy, která v devadesátých letech minulého století rozšířila nevelký počet řad českých patronů. V krajině severních Čech jsou stopy jejího působení patrné dodnes. A není jich zrovna málo. 

Jak lze podle jména předpokládat, hrad Valdštejn kdysi býval rodovým sídlem Valdštejnů. Nikoliv však Albrechta, který jej získal coby konfiskát ve značně zanedbaném stavu. Hrádek pozvedla k bývalé slávě další členka slavného rodu hraběnka Marie Markéta, když ho proměnila v barokní poutní místo, mající dokonce vlastního poustevníka. Romantický nádech dodali poslední majitelé Lexové z Aerenthalu a Karel Hynek Mácha. V době současnější poskytl Valdštejn kulisy filmovým pohádkovým postavám - Bajajovi, Arabele či Aničce s lískovými oříšky. A pokud zrovna plánujete svatbu, rád je poskytne i vám.

Hrad, který vás mile překvapí. Slogan z úvodních stránek Velhartice tak trochu podceňuje. Je sice pravdou, že nedaleko odtud najdete Rabí, podstatně proslulejší středověkou zříceninu, ovšem návštěva Velhartic se bohatě vyplatí. A to nejen hradu, ale také půvabného městečka stejného jména, kam často a rád zajížděl třeba Jan Werich, případně i proslulého místního strašidelného hřbitova. 

Patříte mezi milovníky hradních zřícenin, Krušných hor či snad dokonce obojího? Pak rozhodně neváhejte a objevte působivý Hasištejn nedaleko podkrušnohorského Chomutova. Půjdete navíc ve stopách Johanna Wolfganga Goetha, který hrad navštívil již roku 1810, jak připomíná zdejší návštěvní deska.

Na letos mnohokráte skloňovanou otázku, kdo že to byl největším českým panovníkem, odpoví většina dotázaných bez zaváhání. Samozřejmě Karel IV. Někdo snad vzpomene i na Přemysla Otakara II., "krále železného a zlatého", či na svatého knížete Václava. Jeho jmenovec s přídomkem "První" je zcela zapomenut. A přece byl Václav I. schopným a dobrým panovníkem, odvážným bojovníkem i zakladatelem kostelů a klášterů. Jeho zásluhou dorazila do českých zemí gotika se vším všudy. S jemnějšími mravy i zbožností, turnaji i trubadúry. Václav I. byl prvním králem rytířů.

18. května loňského roku byla v Praze 4 v ulici Na Bitevní pláni odhalena pamětní deska, nesoucí čtveřici jmen. Čtyři jména, čtyři sourozenci - Bedřich, Zdeněk, Václav a Otto. A k tomu jednoduchý nápis: „Rodině Linhartových za jejich oběť pro svobodu země.“ Přežil pouze jediný z nich.

Václav Krolmus, romantik s motyčkou. A objevitel. Ne však dalekých zemí, ale starých časů. Ano, i tak by se dala popsat jedna z nejzajímavějších postav české archeologie, přesněji řečeno jejích počátků. Třetina původní archeologické sbírky Národního muzea pocházela právě od něj.