Podvodníci jsou všude kolem

Před týdnem zabila bomba nastražená v autě u jejího bydliště v obci Bidnija známou maltskou 53letou investigativní novinářku a blogerku Daphne Caruanovou Galiziovou. Ta svými odhaleními případů korupce, praní špinavých peněz a daňových úniků zlobila místní mocné více než dvě dekády. Nutno podotknout, že marně - nic se v tomto ohledu nezlepšilo.

Caruanová Galiziová byla přesvědčena, že její země je v rukou mafie a zkorumpovaných politiků, a považovala za svou povinnost s tím něco udělat. Od pašování ropy po daňové podvody – při hledání spravedlnosti měla široké pole působnosti, takže si nadělala spoustu nepřátel.

Už počátkem května si postěžovala, že policie nemá zájem cokoliv vypátrat a že justice je nástrojem vládnoucích kruhů a veškerá vyšetřování blokuje. Dva týdny před atentátem se obrátila na policii, protože jí někdo vyhrožoval. "Kam se člověk podívá, všude samí podvodníci. Je to zoufalé," stihla ještě půl hodiny před smrtí napsat na svůj blog.

Musela Caruanová Galiziová zemřít, aby otevřela světu oči?

Zdá se, že maltská novinářka a blogerka musela zemřít, aby se svět na tento ostrovní stát mezi Evropou a Afrikou pořádně podíval. Nejen jako na oblíbený cíl dovolených, ale i jako na daňový ráj, pračku špinavých peněz, centrum pašování zbraní, drog a ropy z Libye a do Libye. Jde o místo, kde se setkávají podezřelí kšeftmani a Kaddáfího lidé, mafiáni a Rusové, kteří si koupili maltské občanství.

Právě o těchto machinacích Caruanová Galiziová psala. Nejdříve jako novinářka a spoluvydavatelka deníku Malta Independent, později na svém blogu Running Commentary. Zveřejňovala tu někdy až 30 příspěvků denně. Míchala při tom jedovaté komentáře, bulvární drby i detailně podložená obvinění z korupce. Její články byly ostré, někdy agresivní, pouštěla se i do osobních útoků a urážek. Ne vždy sice dokázala svá tvrzení podložit důkazy, často ale měla pravdu, takže se pro mnohé Malťany stala hrdinkou a o jejích odhaleních se mluvilo po celém ostrově.

Úplatky z Ázerbájdžánu a pašovaná libyjská ropa

Jejím oblíbeným protivníkem byla vláda, zvláště pak premiér Joseph Muscat. Už dva měsíce před tím, než propukl známý skandál s takzvanými Panamskými dokumenty (Panama papers), obvinila novinářka tehdejšího ministra energetiky a šéfa úřadu ministerského předsedy, že si v roce 2013 založili offshorové firmy v Panamě. Předpokládala, že přes ně proudily úplatky z Ázerbájdžánu, zřejmě v souvislosti se smlouvou o dodávkách zemního plynu z Baku na Maltu.

Ministr energetiky musel odstoupit, obvinění z korupce ale popřel. Šéf Muscatova úřadu se sice ve funkci udržel, ale hrozí mu trestní stíhání v jiném případě, kdy inkasoval 167 tisíc od tří Rusů, kteří chtěli získat maltské občanství.

Počátkem roku odhalila novinářka další skandál: premiérova manželka Michelle vlastnila v Panamě schránkovou společnost, na niž bylo loni převedeno více než milion eur z firmy, jež patří dceři ázerbájdžánského prezidenta Ilchama Alijeva. Za jednu velkou pračku na peníze pak označila blogerka maltskou banku Pilatus Bank, k jejímž nejvýznamnějším klientům patřilo podle jedné ruské svědkyně právě několik členů rodiny Alijevů.

Také čerstvá závěrečná zpráva předložená Evropskému parlamentu vyšetřovacím výborem ke kauze Panama papers spíše potvrzuje novinářčina podezření. Dokument jmenuje Maltu jako jednu ze zemí, jejíž banky a úřady si v Panamě založily offshorové firmy – ke škodě ostatních členských zemí EU. Navíc na Maltě ve velkém bují průmysl on-line sázek a hazardních her, který skýtá ideální podmínky pro praní špinavých peněz a do nějž nezřídka pronikají členové italské mafie.

Caruanová Galiziová se před nedávnem snažila vypátrat také možnou maltskou stopu v pašování libyjské ropy do Itálie. Do pašeráckého gangu byli zapojeni libyjští ozbrojenci operující na pobřeží nedaleko hranic s Tuniskem, přičemž není jasné, zda neměli náhodou prsty i v převádění migrantů do Evropy přes Středozemní moře.

Zdanění na "ostrově pokladů" je jen na papíře

Premiér Muscat se brání tím, že pověst Malty jako daňového ráje není ničím podložená, protože země dodržuje pravidla stanovená Evropskou komisí pro všechny členské země. Paušální 35procentní zdanění firem přitom podle studie europarlamentu existuje jen na papíře - kvůli spoustě refundací činí ve skutečnosti jen pět procent.

Kromě toho existuje maltský program, který nabízí pas za 650 tisíc eur, čímž bohatým cizincům umožňuje koupit si občanství EU. Vláda přitom neuvádí, ze kterých zemí jsou ti, kdo tohoto programu v minulosti využili. Ale ministerstvo financí před pár dny oznámilo, že program byl pro velký úspěch prodloužen o další rok.

Malta si zkrátka vysloužila přezdívku "ostrov pokladů". A tím se tento středomořský stát opravdu stal. Přinejmenším pro ty, kdo hledají místo, kde by svůj majetek schovali před domácím berňákem. Anebo pro ty, kdo mají na to, aby si za pár set tisíc eur koupili legální unijní pas. Nebo pro ty, kdo chtějí operovat mimo dosah čmuchajících úřadů. To je jen pár příkladů toho, co pro někoho dělá z Malty ráj na zemi a co se snažila statečná bloggerka odhalit.

Je sice pravda, že nedávno byl založen úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který by měl vyšetřovat škody způsobené Evropské unii. Dosud se do něj zapojilo jen dvacet členských zemí, Malta mezi nimi ale není.

Maltský premiér Joseph Muscat s manželkou Michelle | zdroj: Profimedia

Nejde o první atentát na Maltě

Po vraždě Daphne Caruanové Galiziové se Malta v očích světové veřejnosti změnila. Kdysi přitom měla dobrou povést a byla považována za jednu z nejbezpečnějších zemí na světě. Podle úřadů se sice jedná o první vraždu novináře na Maltě, není to ale první případ, kdy tu někomu dali do auta bombu.

V uplynulých letech bylo podobných útoků na ostrově patnáct, přičemž jejich cílem byli zpravidla místní podnikatelé, jeden právník a lidé s vazbami na podsvětí. Ve většině případů se pachatele nepodařilo nalézt.

Pro vyšetřovatele to nyní znamená, že budou muset rozplétat spoustu nitek, aby přišli na to, kdo tak strašně chtěl třiapadesátiletou novinářku umlčet. Nepřátel měla požehnaně. Aby se vyhnul podezření ze snahy případ ututlat, požádal premiér Muscat o pomoc při vyšetřování americkou FBI. Maltská vláda navíc v sobotu nabídla milion eur a ochranu za informace o tom, kdo má vraždu spáchal.

Muscat atentát označil za barbarský čin a zároveň za útok proti svobodě vyjadřování. "Všichni vědí, že Caruanová Galiziová byla moje ostrá kritička, jak po politické, tak osobní stránce, a stejně kritizovala i ostatní," řekl a zdůraznil, že pro takový čin ale nemůže v žádné případě existovat ospravedlnění. O víkendu se konala v metropoli Valletta několikatisícová demonstrace, jejíž účastníci žádali vyšetření vraždy a vyjádřili podporu jednotě politicky rozděleného ostrova. 

Malta válčí se státem a organizovaným zločinem, které již od sebe nelze oddělit

Premiérovo gesto a slib, že vrahy najde a postaví před spravedlnost, však nepřijali tři dospělí novinářčini synové Matthew, Andrew a Paul. "Dokud zůstanou na svých místech současní vůdci země, bude úplně jedno, zda policie zjistí, kdo si vraždu naší matky objednal," uvedli na facebooku. "Rezignujte. Dozíral jste na zrod společnosti, kterou ovládá strach, nedůvěra, zločin a korupce," vzkázali premiérovi, kterého tak ze spoluúčasti na zločinu nepřímo obvinili.

Také opozice mluvila o politické vraždě a o tom, že v ostrovním státě vládnou zákony džungle. Blogerka přitom i šéfa opozice nedávno obvinila mimo jiné z praní špinavých peněz z londýnských nevěstinců.

"Matka byla zavražděna, protože stála mezi vládou práva a těmi, kdo zákony znásilňují," zdůraznil Matthew, podle nějž státní instituce nefungují a maltská vláda toleruje "kulturu beztrestnosti". "Takhle vypadá válka a lidé by to měli vědět. Jsme národ, který válčí se státem a organizovaným zločinem, které od sebe už nejde rozlišit," uvedl syn zavražděné blogerky.

Smrt Daphne Caruanové Galiziové šokovala Maltu, Evropskou unii i světové novinářské organizace. Po záhadné srpnové vraždě švédské novinářky Kim Wallové jde už letos o druhý takový případ v Evropě. Máme si zvykat na to, že jich bude v EU přibývat? "Caruanová Galiziová byla zavražděna, protože se snažila najít pravdu, a dělala to pro nás pro všechny. Potřebujeme v EU statečné lidi," prohlásila eurokomisařka Věra Jourová.