Kozel Juncker zahradníkem a postrachem daňových rájů

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Evropská komise hlásá boj proti daňovým rájům. Sama však má na hroudu másla na hlavě.

Jean-Claude Juncker

Jean-Claude Juncker,zdroj: Profimedia.cz

Evropou otřásá skandál Panama Papers spojený s offshore firmami, v nich skrývali peníze politici, celebrity i mafiáni.

Podobné daňové a konspirační ráje, jaké ve Střední Americe nebo na ostrovech v Karibiku či Indickém oceánu nabízeli právní šíbři ze skupiny Mossack Fonseca, však byly k mání také v Evropské unii. Teprve v posledních letech a měsících si na ně evropská legislativa posvítila.

Ostatně, víte, že v čele unijní exekutivy stojí politik, který tucet let řídil jeden z největších daňových rájů na starém kontinentu?

Jean-Claude Juncker jako ministr financí Lucemburska pomáhal vytvářet a později jako premiér zastřešoval tajnůstkářský systém daňových dohod, které korporacím umožňovaly zbavit se daňového břemene v zemích, kde vytvářely zisky.

Co nezakáže zákon…

Příležitost uniknout daním a neproniknutelné bankovní tajemství přitáhlo do země Lucemburků stovky korporací s takovým množstvím kapitálu, že se Lucemburčané stali po Katařanech nejbohatšími obyvateli planety. V roce 2013 (na sklonku Junckerova premiérství) danilo v zemi 340 globálních firem a investičních fondů se skoro třemi bilióny eur v aktivech

Korporace, které s daňovou správou Lucemburského velkovévodství uzavřely tajné dohody, zakládaly v půlmilionovém pidistátě dceřiné společnosti. Dcery zapojily do svých účetních struktur a úvěrovaly přes ně jiné filiálky korporace. Úroky korporace zdaňovaly v Lucembursku sazbou zpravidla nižší než procento. Doma by přitom byly daněny dvaceti až třiceti procenty.

Lucembursko v době Junckerových vlád pomáhalo korporacím nejen minimalizovat daně, ale postaralo se jim také o utajení před daňovými úřady zemí, v nichž sídlí. Stejné služby svým klientům poskytovala panamská právní kancelář Mossack Fonseca, jejíž dokumentace teď vydává pro leckoho šokující svědectví o světě offshore obchodů.

Podobnost čistě náhodná? Není jediná, je jich víc.

V kauze lucemburských "daňových optimalizací" nazvané LuxLeaks, hájil Juncker daňovou politiku svých vlád argumentem, že byla legální, protože unie korporátní daně nereguluje. "Vše bylo v souladu s národní legislativou a mezinárodními pravidly," ujišťoval poslance Evropského parlamentu. Stejně mluvil o činnosti své firmy Ramón Fonseca. "Všechny naše postupy byly legální, dodržovali jsme panamské i mezinárodní právo," řekl agentuře Reuters. 

Případy panamských právníků a lucemburských daňových úředníků mají společné rovněž to, že je neklepl přes prsty nějaký cifršpion, domácí nebo cizí vláda. Jejich kejkle odhalili a zveřejnili soukromí "práskači".

Daníte? Dobře vám tak

Důsledek činnosti lucemburské daňové správy a Mossack Fonteca je nasnadě: čím méně odvedli klienti panamské právní skupiny, anebo vládních daňařů z Lucemburku v domovských státech, kde vytvářely zisk, tím víc tamní berňák podusil řadové poplatníky i firmy, které mezinárodně neoptimalizovaly a zisky vykázali doma.

Velkovévodství slíbilo, že s "nekalou" daňovou konkurencí skončí. Nebyl to ovšem projev pokání, ale důsledek práce Antoine Deltoura – "whistleblowera", který lucemburské smlouvy odhalil a vynesl ven.

Lucemburská praxe by neměla pokračovat – ministři financí ze zemí Evropské unie se loni v říjnu dohodli na automatické výměně informací o daňových smlouvách s nadnárodními korporacemi. S Panamou to je horší. Samotné dokumenty z právní firmy vyšetřovatelům nebudou stačit k tomu, aby prokázali daňové úniky nebo praní špinavých peněz. Musí se dostat k účtům, aby mohli rozklíčovat finanční toky skořápkových firem, které fungovaly jako poštovní schránky.

Panamská vláda slíbila spolupráci. Myslí to však upřímně? I kdyby, Mossack Fonteca zakládal konspirační byznys pro klienty nejen v Panamě, ale v daňových rájích po celém světě. A kdo a co dohledá na ostrovech v Karibiku nebo Indickém oceánu?

Panama v Bruselu

Tak jako LuxLeaks, ani Panama Papers důvěryhodnosti komise neprospěly.

V dokumentech z Panamy figuruje mezi lidmi spojenými s firmami sídlícími v daňových rájích Micaela Domecq Solís-Beaumontová, manželka evropského komisaře pro podnebí a energetiku, Španěla Miguela Ariase Cañetea. Ze záznamů právní kanceláře vyplývá, že byla pověřena schvalováním transakcí offshore společnosti registrované v roce 2005 v Panamě.

Firma fungovala v době, kdy Cañete působil jako ministr zemědělství ve španělské vládě a poté jako poslanec Evropského parlamentu, píše na svém webu sdružení ICIJ, které dokumenty z Panamy postupně zveřejňuje.

Eurokomisař Cañete se ohání tím, že s manželkou měli oddělené účty. Tím si však příliš nepomohl.

…A jak to dopadne?

Evropská komise prohlásila legislativu proti daňovým únikům za prioritu. Jak jinak, rozsah úniků je kolosální. Studie zadaná Evropským parlamentem dospěla k závěru, že přesuny zisků z unie do daňových rájů ročně dosahují 70 miliard eur (1,9 bilionu korun).

Komise dokončila legislativu, která od příštího roku zruší bankovní tajemství. Příští týden předloží návrh směrnice, podle níž budou nadnárodní společnosti předkládat informace pro zdanění v každé členské zemi, ve které působí. Tyto informace si budou navíc daňové úřady členských států mezi sebou automaticky vyměňovat.

Že by se nakonec z kozla Junckera přece jen stal zahradník?

Tagy: zahraničí domácí Evropská unie evropská politika panama papers

Zdroje: Vlastní