Dnes je neděle 22. prosince 2024., Svátek má Šimon
Počasí dnes 1°C Slabé sněžení

Kdo jsou (a kdo byli) věrní a nejbližší Andreje Babiše. Nepostradatelní i zatracení

Kdo jsou (a kdo byli) věrní a nejbližší Andreje Babiše. Nepostradatelní i zatracení
Babišovi věrní v čele s ministry, ministryní a jeho nepostradatelným zástupcem | zdroj: Profimedia

Strana jsem já, řekl v únoru 2016 Andrej Babiš. Seděl tehdy na obědě s reportérem deníku Financial Times a v té stručné odpovědi vystihl podstatu hnutí ANO, vítěze voleb 2017. Své politické impérium, stejně jako před tím to byznysové, by ale Babiš nikdy nemohl vybudovat bez armády loajálních a věrných spojenců. Mužů a žen, kteří mu kryjí záda. Ti, kdo nezradí nebo neudělají chybu, budou s Babišem stoupat dál. Na koho bude spoléhat po volbách? Kdo mu chrání jeho byznys? A kdo už Babišovu loď opustil?, píše Marie Bastlová na webu Hlídací pes.

Muž, který kryje AB záda

Babišovým klíčovým mužem a pravou rukou – zejména v politice – je jeho letitý spolupracovník Jaroslav Faltýnek. Muž, který je strohý, nepříliš osobní, věcný, ale především loajální, a to i když na něj Babiš občas zvýší hlas. Znají se už více než 15 let a jejich spolupráce začala kde jinde než v Agrofertu. Faltýnek vedl zemědělskou divizi a až do letošního ledna seděl v představenstvu celého holdingu.

V roce 2012 ho Babiš pověřil další zásadní misí, a sice budováním nové politické strany. Faltýnek neváhal. V červenci 2012 odevzdal po osmnácti letech stranickou knížku ČSSD a měsíc poté byl spolu se samotným Babišem a dalším členem managementu Agrofertu, jistým Richardem Brabcem, zvolen do vedení vznikající strany. Začalo se rodit hnutí ANO.

"Pan Babiš mě začátkem letošního roku požádal, abych mu pomohl budovat nový politický subjekt – ANO 2011. Taková žádost se po těch letech spolupráce neodmítá," vysvětlil tehdy Faltýnek. Jako zkušený partajník dobře věděl, jak strany fungují, jakou potřebují strukturu. Byl to on, kdo objížděl republiku, zakládal místní organizace, scházel se s lidmi, vybíral členy a prověřoval ty, kteří chtěli na kandidátky.

Jeho úkolem bylo mít přehled o všem a se všemi se znát. Výkonný a pragmatický manažer, rodák z Prostějova, se sice osvědčil svému šéfovi, mezi samotnými členy nového hnutí ale od počátku příliš populární nebyl.

Dobře to ukazují třeba výsledky sněmu hnutí ANO z března roku 2013, kdy se strana zatím poprvé a naposledy na chvíli vymkla kontrole Andreje Babiše. Straníci tehdy sice suverénně zvolili do čela Babiše, Faltýnka, který kandidoval, už ale nikoliv. Až na důrazný zásah samotného Babiše se Faltýnek dostal alespoň do užšího vedení. Od té doby už z ANO zněla kritika Faltýnka jedině v zákulisí.

O Faltýnkovi ostatně Babiš uvažoval jako o tom pravém, kdo by mohl místo Babiše usednout do čela příští vlády. S takovým scénářem Babiš počítal v době, kdy se začal obávat, že ho policie obviní v kauze Čapího hnízda. Jenže to zhatila nečekaná komplikace, se kterou v ANO nikdo nepočítal – Faltýnek byl totiž ve stejné kauze obviněn také.

Agent 002

Druhým věrným, na koho Babiš v ANO sází, je ministr životního prostředí a místopředseda hnutí Richard Brabec, který pro něj rovněž pracoval už v Agrofertu. Byl finančním ředitelem Spolany Neratovice a šest let generálním ředitelem Lovochemie, Babišova páteřního podniku a největšího tuzemského výrobce minerálních hnojiv.

Když v roce 2011 v Lovochemii skončil, vrhl se na zakládání hnutí ANO, kam ho Babiš přizval. Se stranickou průkazkou s číslem 002 tak vstoupil už do třetí politické strany. Před tím byl totiž členem ODS a pak i Unie svobody.

Brabec nikdy nepatřil k mediálně nejviditelnějším tvářím hnutí, přesto měl vždy blízko k jeho nejvyšším patrům. Byl prvním celostátním manažerem hnutí, poslední dva roky patřil jako člen předsednictva do užšího vedení, letos se stal i jedním z místopředsedů a po odchodu Andreje Babiše z ministerstva financí i vicepremiérem.

Sám Babiš o něm v neformálních rozhovorech mluví jako o manažerovi, kterého musel vyhodit z Lovochomie. A i když se u toho tváří, že slova pronáší žertem, je zřejmé, že o žádnou nadsázku nejde. Bez ohledu na to ale teď Babiš uznává, že Brabec je (byl) jeho nejlepší ministrem. Je klidný, schopný rétor a politika mu jde.

"On má raději dravce, kteří někam vlétnou a jsou středem pozornosti. Takový já nejsem, ale věřím, že si cení mého stylu, který je poněkud jiný," zhodnotil to letos v únoru sám Brabec v Hospodářských novinách. O jeho věrnosti vůči šéfovi nebylo zatím nikdy pochyb. Hájil ho, když by středem kritiky kvůli střetu zájmů i v kauze Čapího hnízda.

"Můj vztah k šéfovi je historicky daný. Pracoval jsem pro něj jako generální ředitel, když společnost prosperovala a poměrně hodně vydělávala, pracoval jsem pro něj rád," řekl například letos v únoru pro Hospodářské noviny.

Babiš si je Brabcovy loajality dobře vědom. I proto je šéf ministerstva životního prostředí druhým mužem v záloze na post premiéra. Dojít by na něj mohlo, pokud by sám Babiš kvůli kauze Čapího hnízda nemohl do vlády a současně by ze stejného důvodu byl vyblokovaný i Jaroslav Faltýnek. Nebo pokud by jméno Babiše či Faltýnka mělo být základní překážkou sestavení další vlády.

Ministerská hvězdná pěchota

Vztahy Andreje Babiše s ostatními ministry jeho hnutí už jsou výrazně horší než ty s Richardem Brabcem. A to přes to, jak srdnatě a na hraně, nebo spíš za hranou svých kompetencí ho někteří hájí.

Třeba ministr spravedlnosti Robert Pelikán – ačkoliv právník, navíc syn profesora a profesorky práva, neváhal označit vyšetřování kauzy Čapí hnízdo za politickou kauzu s tím, že policie účelově načasovala žádost o Babišovo vydání na dobu před volbami. Pelikán si potřeboval Babiše co nejvíce naklonit. Rád by si křeslo ministra spravedlnosti udržel i po volbách, i když šéf ANO k němu má dlouhodobě spíš rezervovaný vztah.

I proto se v kuloárech ANO spekuluje o tom, že už má Babiš na post ministra spravedlnosti dalšího kandidáta, a sice místopředsedu sněmovny, advokáta Radka Vondráčka.

Ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou Babiš rád nemá a nepochybně to přiznal alespoň jednou každému, kdo s ním vedl jen trochu důvěrný hovor o politice. Nesedí si povahově a Babišovi se nelíbí ani přílišná náklonnost Šlechtové k prezidentovým pobočníkům Vratislavu Mynářovi a Martinu Nejedlému.

I ona by si ale po volbách ráda udržela i ministerský post, o což si otevřeně řekla, a stejně jako ostatní to doplňuje ostentativním dokazováním loajality Andreji Babišovi. Letos v květnu mu svoji podporu vzkázala z České televize: „Zopakuji to, Babiš je ikonou české politiky a myslím, že za pár let bude tato věta ikonou celé republiky,“ prohlásila s vážnou tváří.

Ještě mnohem méně jisté má křeslo v příští vládě ministr dopravy Dan Ťok. S jeho prací Babiš příliš spokojený není a neoficiálně si stěžuje, že ministr není příliš pracovitý.

Ženy a muži Agrofertu

Stejně jako mezi ministry je ve většině případů i mezi poslanci a řadovými členy hnutí ANO vidět jasný rozdíl mezi těmi, kdo se k ANO přidali zvenčí, a těmi, kdo prošli Agrofertem. Ty druhé Babiš zkrátka lépe zná, byli jeho podřízení. A sázel na ně i v letošních volbách.

Mezi novými tvářemi v Poslanecké sněmovně by se mohlo ocitnout až deset nových poslanců, kteří dříve spolupracovali s Agrofertem nebo jeho zakladatelem Andrejem Babišem.

I v končícím poslaneckém klubu Babišovi zůstávají bližší lidé jako třeba poslanec za Plzeňsko Jan Volný, který byl v minulosti generálním ředitelem tachovské společnosti Adex (zpracování krůtího masa) a později obchodním ředitelem spediční a logistické společnosti Hopi. S Babišem si tyká.

Z politiky stojí za zmínku ještě dva Babišovi spojenci – náměstkyně z ministerstva financí Alena Schillerová a šéf finanční správy Martin Janeček. Zejména druhý jmenovaný podle Babišových pokynů spustil nemilosrdný hon za výběrem daní, který se postupně změnil v řadě případů ve vrchnostenský boj s podnikateli, na které berní úřady nemilosrdně uvalovaly nejtvrdší opatření, když měly jen stín pochybností.

Speciální vztah pak má Babiš k ženám, kterými se v politice i byznysu rád obklopuje a rád s nimi spolupracuje, a to přes to, že několikrát přešlápl. Starosti mu několikrát dělala poněkud svéhlavá bývalá místopředsedkyně poslanecké sněmovny, dnes středočeská hejtmanka Jaroslava Jermanováči svérázná ministryně spravedlnosti, profesorka trestního práva Helena Válková.

Ta se s Babišem dostala do sporu, když odcházela ze své funkce – médiím totiž v podstatě tvrdila, že byla k odchodu donucena proti své vůli. Střet byl ale brzy zažehnán a Válková znovu za ANO kandidovala do sněmovny.

Ještě o něco svéhlavější je pražská primátorka Adriana Krnáčová, kterou Babiš vybral jako lídra voleb na poslední chvíli a po několika přehmatech. V kuloárech později často připouštěl, že přehmat byla i Krnáčová, která se podle něj v řízení hlavního města neosvědčila.

Spojenec na Hradě

Mezi Babišovy politické spojence se už dlouho počítá také jeden nečlen hnutí ANO – prezident Miloš Zeman, a to i přes průběžné drobné rozepře, které oba mají. Podpořil jej v kauze Čapího hnízda i korunových dluhopisů nebo během vládní krize… Veřejně ujistil, že premiérem jmenuje po volbách toho, kdo vyhraje volby. A to i kdyby takový premiér byl obviněn z trestného činu.

Pár dní poté, co policie požádala o vydání Babiše kvůli Čapímu hnízdu, to byl z Hradu klíčový vzkaz. Zeman tím uklidňoval Babišovy voliče, kauzu úmyslně zpochybnil, bagatelizoval a hlavně řekl, že Babiše může jmenovat premiérem, i kdyby byl v kauze obviněný.

Babiš by tím zlomil další metu. Tu první překonal v lednu 2014, když se bez negativního lustračního osvědčení stal ministrem. Zemanova podpora má jediné úskalí, na které je ale zkušený obchodník Andrej Babiš jistě zvyklý. Není totiž zadarmo a je jen otázkou času, kdy prezident bude chtít svoji pomoc oplatit. Třeba tím, aby ANO nestavělo svého prezidentského kandidáta.

Ti, kdo pečují o holding

Když musel Andrej Babiš na začátku letošního února převést holding Agrofert na svěřenské fondy (jinak by Agrofert ztratil kvůli novele zákona o střetu zájmů nárok na dotace, investiční pobídky a veřejné zakázky), hledal lidi, kterým absolutně věří, aby je mohl dosadit do čela fondů a pověřit vedením jeho mnohamiliardového impéria.

Pohled do vedení svěřenských fondů tak ukazuje ty, kdo jsou Babišovi skutečně nejblíže. V čele jednoho ze svěřenských fondů je předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša, druhý vede právník Alexej Bílek. Na jejich kroky ve fondech dohlíží vždy tříčlenná rada, ve které jsou kromě Průši a Bílka ještě další Babišův právník z Agrofertu – Václav Knotek – a pak jeho manželka Monika Babišová.

Zbyněk Průša je už několik let předsedou představenstva Agrofertu. Stal se jím, když se Babiš na konci roku 2013 rozhodl vstoupit se svým hnutím do vlády a musel se kvůli tomu formálně vzdát řídicích funkcí ve svém koncernu. Za nástupce si vybral právě Průšu, kterého z Agrofertu roky znal coby šéfa chemičky Deza z Valašského Meziříčí.

Šéf druhého fondu, Alexej Bílek, vede právní divizi Agrofertu. Byl u všech významných podnikatelských kroků Babiše a má pověst jednoho z jeho nejoddanějších lidí.

Další muž ve vedení svěřenských fondů, právník Václav Knotek, je výrazně mladší, zásluhy má ale velké. Bývalý amatérský pěvec z Brixiho akademického sboru se angažoval třeba v příběhu Farmy Čapí hnízdo nebo nákupu vydavatelství Mafra. Knotek působí také ve správní radě Nadace Agrofert, která financuje řadu projektů, jež jsou pro Babiše důležitým pomocníkem, když se v politice dostane do úzkých.

Poslední členkou vedení svěřenských fondů je Monika Babišová. Manželkou šéfa hnutí ANO se stala teprve nedávno, i když oba spolu žijí už téměř dvacet let.

Blízkých a velmi loajálních lidí má Babiš v Agrofertu mnoho, za speciální zmínku ale ještě stojí šéfredaktor Lidových novin, respektovaný a zkušený novinář István Léko, ke kterému má Babiš velmi blízko už téměř dvacet let. Jsou přátelé. Baví se s ním o politice, lidech i byznysu, často pak spolu řeší politické personálie a Léko mu doporučuje jména, která by ANO mohlo v politice angažovat.

Babiš podporoval už Lékův internetový novinářský projekt Česká pozice. A poté, co koupil v červnu 2013 Mafru, přivedl si jej tam jako šéfredaktora Lidových novin.

Heretici a zatracenci

Babiš má za sebou ale také řadu přehmatů, pokud jde o nejbližší spolupracovníky. Pokud se mu někdo z nich stane přítěží, dokáže je ze svého okolí také velmi důrazně vytěsnit.

Své by o tom mohla vyprávět hlavně letitá "dvorní lobbistka Agrofertu", Babišova blízká poradkyně, bývalá sociálnědemokratická místostarostka Prahy 10 Radmila Kleslová. Ta spolu s Jaroslavem Faltýnkem pomáhala Babišovi hnutí ANO budovat, radila mu v klíčových otázkách, pomáhala mu na podzim 2013 sestavit vládu, pak ale narazila.

Čím výše v hierarchii ANO stoupala, a tím jak pomalu vystupovala z politického zákulisí, začala se o vlivnou ženu zajímat média. Na stránky novin tak začaly unikat informace o její spolupráci s StB (toto obvinění vždy odmítala a hájila se podobně jako šéf ANO Andrej Babiš tím, že byla v evidenci rozvědky vedena nevědomě) a také poradenské smlouvy se státními podniky. Kleslová se tak rychle stala pro Babiše přítěží.

Spolupráci s Babišem dlouho nevydrželi ani někteří další, kterými se obklopil po vstupu do politiky. Z ministerstva financí odešla po necelých dvou letech Simona Hornochová, kterou si Babiš přivedl jako eso mezi daňovými poradci na zavedení elektronické evidence tržeb, nebo Lukáš Wagenknecht, jeho náměstek na ministerstvu financí, který se s ním ale rozešel kvůli sporu o IT zakázky.

Dodnes se vedou spekulace, že řada negativních informací vůči Babišovi plyne právě od Wagenknechta. Podle některých to je on, kdo pustil do médií řadu indicií ukazujících na nesrovnalosti kolem Farmy Čapí hnízdo.

Mezi odpadlíky lze počítat i investigativní novinářku Sabinu Slonkovou, kterou si Babiš vybral na pozici šéfredaktorky deníku MF Dnes poté, co koupil vydavatelství Mafra.

Slonková měla být pro veřejnost zárukou toho, že Babiš nebude do obsahu svého deníku zasahovat a nebude jej využívat v politickém boji. Slonková ale dlouho nevydržela a po půl roce odešla. Veřejně důvody nikdy příliš nerozváděla.

Napsala Marie Bastlová pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Autorka je politickou analytičkou a redaktorkou Českého rozhlasu.


Zdroje: