Takzvané "husí tahání" či "tah husou" je bizarním, poměrně barbarským sportem, který má podle některých zdrojů původ ve 12. století ve Španělsku. Větší zmínky o něm pocházejí ale až z 17. století a oblíbený byl hlavně v Nizozemsku, Belgii, částí Velké Británie a v pozdějších dvou staletích i Spojených státech.

Pravidla jsou poměrně prostá. Na provaze nataženém nad cestou bývala za nohy pověšená živá husa a soutěžící na koních jí měli za úkol za jízdy utrhnout hlavu. Husy samozřejmě vyděšeně mlátily křídly, což závodníkům znesnadňovalo její chycení. A aby byl závod ještě těžší, mívala husa krk pomazaný sádlem a v její blízkosti se nacházel muž vybavený bičem, kterým se snažil plašit závodníkům koně.

Husí hlavy se trhají i dnes

Závodníci se v nájezdech střídali a vyhrál ten, komu se podařilo husu dekapitovat. Výhrou byla právě ona husa i s jejím po pokusech všech soutěžících vytahaným krkem. A samozřejmě obdiv publika, případně peníze ze sázek na závodníky. 

Dnes bychom tyto závody nazvali spíš asi tradicí než sportem jako takovým, ale ve své době byly na vítěze vypisovány i poměrně vysoké sázky. Ty jsou ostatně vypisovány i v současnosti. Ano, husí tahání překvapivě neskončilo v temné minulosti, ale na některých místech přežilo ještě do současnosti, byť spíš na vesnicích.

Vše probíhá stejně jako před čtyřmi stovkami let, jen živé husy byly začátkem 20. století nahrazeny mrtvými. Závody jsou dosud součástí vesnických oslav v některých oblastech Španělska, Nizozemska, Belgie a Německa. Přestože proti jejich pořádání pravidelně protestují ochránci zvířat, organizátoři se pokusům o jejich zákaz brání s tím, že nejde o týrání zvířat, neboť používané husy jsou už mrtvé.