Dnes je neděle 22. prosince 2024., Svátek má Šimon
Počasí dnes 3°C Slabé sněžení

Městečko, které si hýčká morbidní velikonoční tradici

Městečko, které si hýčká morbidní velikonoční tradici
Tanec mrtvých ve španělském městečku Verges | zdroj: Profimedia

Pozoruhodná tradice je spojena s Velikonoci v katalánském městečku Verges. Každý rok, na Zelený čtvrtek, tam křepčí kostlivci!

Městečko ležící zhruba 120 kilometrů od Barcelony tak drží unikát. Jedná se totiž patrně o poslední akci tohoto druhu v Evropě, prováděnou od středověku.

Právě v pozdním středověku a raném novověku byly takzvané "Tance smrti" rozšířené. Měly lidem připomenout pomíjivost jejich bytí. A to, že smrt si nakonec přijde pro všechny - bez ohledu na jejich světské bohatství a postavení.

Vznik těchto rejů pravděpodobně ovlivnily hrůzy 14. století: nemoci, včetně devastující epidemie moru, a stoletá válka. Snoubila se v nich potřeba pokání i touha si na pozemském světě ještě něco užít.

Starobylý obyčej je ve Verges lehce aktualizován pro 21. století. Nabízí efektní podívanou o deseti postavách, kdy někteří kostlivci ve svítících kostýmech křepčí za zvuku bubnů, jiní účinkující nesou například kosu, popel nebo hodiny. Už beztak tajemné atmosféře ještě přidává na působivosti i středověké městské opevnění, které se ve Verges zachovalo.

zdroj: youtube.com

Zelený čtvrtek ve světě

Ve světě se nicméně se Zeleným čtvrtkem pojí i řada dalších pozoruhodných zvyků. Například ve Švédsku je tento den ve znamení čarodějnic. Za ty se převlékají malé děti a vyrážejí na koledu. Na Maltě, Filipínách, v Singapuru, Mexiku a také v některých oblastech Spojených států se drží tradice navštěvování sedmi kostelů, která má patrně původ v Římě.

Její počátek je připisován svatému Filipovi Nerimu, který jako kněz s několika dalšími poutníky poprvé učinil tuto cestu v půli 16. století - jako jakýsi protiklad k bujarému karnevalovému veselí. Někdy se však tato trasa chodí i na Velký pátek.

To ve Velké Británii se na Zelený čtvrtek rozdávají peníze. Královna Alžběta každý rok v různých kostelích předává kolekci vyražených mincí seniorům, které vyberou tamní pastoři. Obdarovaní dostávají peníze v červeném a bílém sáčku. Zatímco v prvním je zpravidla pětilibrovka a 50 pencí, ve druhém je tolik pencí, kolik let je panovníkovi, který je předává. Letos tak královna vydá 92 pencí, byť do jejích 93. narozenin bude zbývat pouhých pár dní.

V Česku zase o Zeleném čtvrtku "zvony odlétají do Říma", aby se vrátily na Velikonoční neděli. V období jejich absence nahrazují vyzvánění děti s řehtačkami. Tradici spjatou se zvony mají české země společnou například s Lucemburskem. Nu a u nás by dnes také nemělo v jídle chybět něco zeleného. Což v posledních letech někteří doplňují, nebo rovnou nahrazují, populárním zeleným pivem.

Zdroje:
Profimedia, www.barcelonayellow.com, http://iberianature.com