Zdánlivě obyčejní čičmundové, kteří matlají články v novinách, chodí do školy, vedou milionářský život, míchají vodičky někde ve výzkumáku, dělají právníky a bůhvíco ještě. Ale jakmile si navlečou svůj kostým, stávají se z nich Supermani, Batmani, Spidermani a ostatní -mani, kteří mohou naplno rozvinout své nadlidské schopnosti získané díky tomu, že je rafla nějaká radioaktivní potvora, že přilétli z kosmu nebo zkonzumovali nějaký sajrajt z laboratoře.

Kostýmy těch klasických superhrdinů ale mají jedno společné: Přes těsné punčocháče (potažmo přiléhavý trikot) mají ještě pro jistotu natažené spoďáry (potažmo šortky, někdy dokonce celé bodýčko), navíc jištěné opaskem. Proboha, proč? Nemělo by se to nosit spíše obráceně?

To má samozřejmě svůj historický důvod. Kreslíři prvních superhrdinských komiksů se řídili vizáží tehdejších cirkusáků a zápasníků. Ti totiž nosili přes punčocháče ještě kraťasy, vzhledové připomínající spodní prádlo. To ovšem nebylo pro parádu (ono na tom koneckonců ani nic extra parádního není), ale taková pojistka pro případ, kdyby punčocháče při nadměrné námaze někde kolem intimních partií nečekaně ruply.

A protože superhrdinové měli rovněž působit dojmem akrobatů a lamželezů, zvolili jejich autoři přesně ten outfit, který si tehdy veřejnost s cirkusáky a siláky spojovala. Pozdější superhrdinové už od tohoto módního doplňku spíše upouštěli, ale klasika je klasika. Jak prosté, milý Batmane...