Vláda nevláda, důvěra nedůvěra – komunisté se nezapřou. Na svém webu se věnují výročí Říjnové revoluce. Jejich vrchní politruk Josef Skála, v StB známý pod krycím jménem Josif, v provolání ke komunistům píše: "Vážená soudružko, vážený soudruhu, říjen 1917 byl průlomem pokroku, nemajícím obdoby. Socialismus polidštil i naši vlast – tak jako nikdo dřív, ani pak. I Tobě chci proto srdečně blahopřát."

Nedejte se mýlit, provolání nepochází z minulého století, je na něm datum 7.  11. 2017. Komunisté jsou pořád pořádně rudí. Proto Marx a Lenin neustoupí ani povolebním vyjednáváním.

Avšak přes zbožné uctívání bolševického převratu, čeští komunisté žádnou (ani malou) říjnovou revoluci nechystají. Namísto toho směřují k politickým obchodům s kapitalistou-vykořisťovatelem Andrejem Babišem. Žádné překvapení, bylo to možné předpokládat už v létě (zde).

Politika je byznys

Biologické hodiny tikají a komunistům se členská základna doslova ztrácí před očima. Ještě počátkem století měla KSČM přes 100 000 členů, nyní kolem 40 000. Věkový průměr členů strany přesáhl 70 let. A odráží se to i ve sněmovně. Komunisté v letošních volbách do sněmovny ztratili 18 poslanců. Stejně jako sociální demokraté obsadí ve dvousetčlenné dolní komoře pouhých patnáct křesel.

Přesto se mohou stát pomyslným jazýčkem na vahách. S pomocí jejich poslanců může kabinet Andreje Babiše získat důvěru, anebo aspoň toleranci. Obojí mu umožní nerušeně vládnout.

Nebude to přirozeně zadarmo. Altruismus, nezištné jednání ve prospěch druhých, se v politice nenosí.

Politika je především obchod. A obchodovat můžete i s třídním nepřítelem. Ačkoli v tomto případě obchod a vzájemné porozumění usnadní společné kořeny, protože Babiš vyrůstal v komunistických pelíšcích a v StB mu říkali Bureši.

Co za to?

Komunisté už předložili fakturu za toleranci Babišovy vlády. Chtějí zaplatit zákonem o obecném referendu i zárukami, že vláda bude chránit přírodní bohatství (lithium) a že vodní zdroje přejdou do rukou státu.

Kromě toho Gottwaldovi pohrobci požadují, aby byly pravidelně zvyšovány důchody i minimzdy a aby nerostla spoluúčast pacientů. Snaží se také prosadit zdanění dosud nevydaného majetku v církevních restitucích a vyšší daně pro nejmajetnější a korporace.

Místopředseda komunistů Jiří Dolejš nicméně naznačil, že komunisté budou svolní s kompromisy. Až sleví aspoň z posledního bodu (na vyšší daně pro své firmy Babiš sotva přistoupí) může být cena pro příštího premiéra přijatelná.

I za toleranci se platí

Babišovci mají ve dvousetčlenné sněmovně 78 poslanců. A komunisté tvrdí, že jejich vládě nedají důvěru, budou ji pouze tolerovat – to znamená, že při hlasování o důvěře odejdou ze sněmovny, a tím dají Babišově straně větší podíl hlasů.

"Budeme tolerovat vládu, když bude nejhůř. O podpoře nebo dokonce koalici není řeč," cituje Právo předsedu poslaneckého klubu komunistů Pavla Kováčika.

Jenže k tomu, aby ANO získalo většinu a "bylo ještě líp", muselo by "hlasovat nohama" 45 poslanců. Ani to pro velkopodnikatele nemusí být nepřekonatelný problém. Stačí, když se obdobně jako komunisté zachovají okamurovci a k tomu Babišovu vládu podpoří několik přeběhlíků.

Dnes to vypadá nereálně. Za pár týdnů či spíš měsíců může být vše jinak. Babiš chce vládu, a tak zaplatí za důvěru, nebo toleranci a jedno, anebo druhé také dostane.

Čí to byl nápad?

Komunisté zase dostanou svůj díl ústupků, který budou moci prodat voličům. Pokud ovšem majitel a generální ředitel ANO voliče nepřesvědčí, že to byly vlastně jeho nápady. Nebylo by to poprvé, tenhle majstrštyk se mu povedl ve vládě hned několikrát vůči sociální demokracii.

Koalice, ba ani kdovíjak pevné partnerství, však od ANO a KSČM neočekávejme. Předpokládám, že vyznavači učení Marxe a Lenina nechtějí stranu rozpustit v Babišově holdingu.

Andrej Babiš zase nechce zpochybnit svou orientaci na Evropskou unii. Důvod je nabíledni: Jen málokdo je závislý na přílivu dotací z Bruselu tak, jako příští český premiér.