Až Zimola uloví bobříka mlčení

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Po jednání Ústředního výkonného výboru ČSSD se ukazuje, že statutární místopředseda Jiří Zimola ztrácí dech. Konflikt, který dlouhodobě přiživuje, se mu vrací jako bumerang. Nejen, že není schopný nic prosadit, ale sázka na sílu ho připravila o cenné spojence.

Jan Hamáček a Jiří Zimola

Jan Hamáček a Jiří Zimola,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Statutárnímu místopředsedovi ČSSD Jiřímu Zimolovi se stala nemilá věc - vede otevřenou válku s vrcholnými orgány sociální demokracie: S předsednictvem a s ústředním výkonným výborem, a dokonce i se stranickým předsedou Janem Hamáčkem.

Jak jinak si lze vyložit to, že šéf ČSSD neustále vyzývá k ukončení mediálních přestřelek v sociální demokracii, stěžuje si, jak stranu poškozuje, když si straníci vyřizují účty přes média, zatímco Zimola, který stojí v čele neformální diskuzní platformy Zachraňme ČSSD, neustále dělá pravý opak. A nejen to. Zdá se, že právě do těchto aktivit soustředí veškerou svou energii a považuje je za jádro svého současného působení v sociální demokracii, které ji má zachránit před definitivním úpadkem.

Nic se nezměnilo ani po sobotním zasedání ústředního výkonného výboru, který je nejvyšším orgánem ČSSD mezi sjezdy a v období mezi nimi stranu řídí. Zimola a jeho platforma na něm sklidili nemalou kritiku. Straníci mu také odmítli vyjádřit důvěru, jak chtěl, a raději o tom ani nehlasovali, naproti tomu Hamáčkovi ji potvrdili. Stejně tak neprošel ani Zimolův návrh na přeregistraci členů sociální demokracie. Statutární místopředseda však ve své záchranné misi pokračuje i nadále.

Příznačný je status, který zveřejnil na své facebookové stránce doplněný smajlíkem "cítí se bezmocně". Kritizoval v něm ústřední výkonný výbor za to, že propásl další šanci ukázat "jinou, novou a pozitivní tvář směrem k voličům i celé členské základně". Bývalý jihočeský hejtman tím zřejmě myslel návrhy, se kterými přišel on a jeho kolegové z uvedené platformy. O tom, že by právě oni vytvořili novou a pozitivní tvář sociální demokracie, si ovšem mohou nechat jen zdát.

Štvanice na chudáka Zimolu

Nakolik je sám Zimola nový a pozitivní, potvrdil už ve zmíněném příspěvku na Facebooku, ve kterém hořekoval nad tím, že "pokračuje sobotkovské 'sjednocování' a štvanice na lidi s vlastním názorem, a to za vydatné pomoci vybraných médií a aktivní spoluúčasti těch bývalých či současných představitelů, kteří spoludirigovali sešup ČSSD v posledních 4 letech až k samotné hranici volitelnosti".

Novost, neotřelost a pozitivní energie z těch slov jen prýští: za všechno mohou sobotkovci, nepřátelská média a ostatní členové vedení sociální demokracie. Pouze statutární místopředseda žádnou odpovědnost nenese, on je čistý jako lilie, snaží se, seč může, všechny stranické orgány se však proti němu spikly a házejí mu pod nohy jeden klacek za druhým. Chudák Zimola. Nezbývá než ho politovat, svou ubrečeností vskutku vzbuzuje lítost.

Někdejší jihočeský hejtman má pravdu, jeho bezmoc je očividná. Příslušný emotikon je namístě. Jak se to ale druhému nejvýše postavenému funkcionáři ČSSD přihodilo? Vždyť ještě před pár měsíci byl na sjezdu strany zvolen do jejího vedení a nyní působí jak pověstný kůl v plotě. To má tak velkou smůlu? Vypadá to, že sám sebe poněkud přecenil a zapomněl na to, že politika je v první řadě kolektivní disciplína, ve které je třeba hledat shodu napříč různými skupinami a frakcemi a nalezený kompromis respektovat, i když se dotyčnému zrovna dvakrát nezamlouvá.

Zimola se rozhodl jít na to silou. Myslel si, že ostatní dotlačí k přijetí návrhů, s nimiž přišla jeho vlastní frakce sdružená v platformě Zachraňme ČSSD a které vydává za výsledek zezdola jdoucí vnitrostranické diskuze. Skoro se zdá, že přitom nepočítal s tím, že sociální demokracie má ještě další stranické orgány, především předsednictvo a ústřední výkonný výbor, které se takovému mocenskému náporu mohou vzepřít.

Diskuzní platforma Zachraňme Jiřího Zimolu

Podobné chování by se nemohlo líbit žádnému předsedovi, ať by byl na Hamáčkově místě kdokoliv. Není nutné být kdovíjaký koumák na to, aby si člověk uvědomil, že cílem platformy je zvyšovat Zimolův vliv v ČSSD, vytvářet jeho mocenskou základnu a umožnit mu vyšachovat Hamáčka ze hry a obsadit post šéfa strany.

Ačkoli se Zimola snaží na Hamáčka přímo neútočit a dává najevo, že s ním nemá problém a o spolupráci s ním stojí, nelze zakrýt, že spolu samozřejmě v ostrém střetu jsou. Jeden chce vnitrostranické spory a diskuzi o sociální demokracii ukončit, druhý by naopak rád, aby vyústily ve změny, které by jeho samotného posílily, a když se mu to nedaří, o to hlasitěji křičí a stranické vedení, jehož je součástí, napadá.

Když se Zimola vzteká, že jednání ústředního výkonného výboru přineslo "dehonestaci a hon na ty, kteří se pokouší pojmenovávat věci pravými jmény", jde tak nejen proti ústředním orgánům strany, ale také proti svému předsedovi, který po sobotním jednání druhého nejvyššího orgánu ČSSD nekompromisně prohlásil: "Já budu tvrdě požadovat, aby skončily ty vnitrostranické hádky."

Střet předsedy s místopředsedou

Odhaluje se tím zásadní rozkol a nesoulad mezi předsedou a statutárním místopředsedou, kteří se nejen neshodnou na tom, co by sociální demokraté měli dělat v nejbližších týdnech a měsících. Dokonce tento konflikt vyjadřují navenek paradoxním způsobem, kdy Hamáček chce, aby Zimola už konečně mlčel a podřídil se vůli stranických orgánů, kdežto bývalý jihočeský hejtman se dopouští další a další kritiky svých spolustraníků za to, že ho chtějí umlčet.

I kdyby Hamáček nakonec tak tvrdý nebyl a netrval na tom, aby Zimola se svým osočováním ustal, nebo kdyby se statutární místopředseda trochu stáhl a začal volit mírnější výrazivo, konflikt mezi nimi dříve či později znovu naplno propukne. Jeden z nich pak bude muset vedení sociální demokracie opustit, protože současný stav není dlouhodobě udržitelný.

Ústřední výkonný výbor také svolal sjezd, na kterém si sociální demokraté 1. a 2. března příštího roku zvolí nové vedení. Takže to bude sjezd, respektive jeho delegáti, kteří rozhodnou o svém předsedovi a místopředsedech. Přímá volba šéfa strany, kterou prosazoval Zimola a spolu s ním i platforma Zachraňme ČSSD, se tedy neuskuteční.

Zimolova pozice není dobrá. Buď může přehodnotit své dosavadní postoje, poslechnout Hamáčka a utichnout, a tím si zajistit alespoň nějakou šanci zůstat místopředsedou, anebo může pokračovat v tom, co předváděl doposud a dále se stylizovat do hlavního stranického kritika. V takovém případě však na sjezdu, na kterém se vedení sociální demokracie zvolí podle Hamáčkových představ, a nikoli podle jeho, může ostrouhat a neudržet si místo ani statutárního místopředsedy, ani toho řadového.

Bývalý jihočeský hejtman tak sklízí, co zasel. Pokud předsednictvo a ústřední výkonný výbor kritizoval, kudy chodil, není žádné překvapení, že mu to teď vracejí. A jestliže ve svých útocích neustane, nebude se pak moci divit, až to schytá na sjezdu.

Tagy: ČSSD Česko domácí komunální volby senátní volby česká politika Poslanecká sněmovna ČR česká levice

Zdroje: Vlastní