Odborář Středula si z ČSSD udělal loutkové divadlo

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Sociální demokracii řídí vrchní český odborář Josef Středula. Pimprlata z Lidového domu ovládá dokonale.

Davový řečník a vůdce kampaní, který zastiňuje levicové politiky

Davový řečník a vůdce kampaní, který zastiňuje levicové politiky,zdroj: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Plníme vaše sny, vzkazují sociální demokraté odborářům. Ať to stojí, co to stojí.

Co si Josef Středula a jeho souputníci z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) přejí, to se jim sociální demokraté okamžitě snaží splnit. Po každém nápadu šéfodboráře následuje souhlasné přikyvování oranžových.

Když Středula vyhlásil kampaň Konec levné práce, vyrazili sociální demokraté demonstrovat do ulic. Tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová dokonce přišla do kanclu v tričku s nápisem Konec levných učitelů.

Jako by přátelé a přítelkyně z Lidového domu zapomněli, že sedí ve vládě a mají páky na to, jak platy a mzdy ovlivnit.

Také další návrhy odborářů – na nemocenskou od prvního dne, na kratší pracovní dobu anebo na vyšší minimální mzdu – vzali sociální demokraté za své. Bez výhrad.

K tomu někteří z nich pošimrali Středulu na bradě, když mu loni nabídli, aby za ně kandidoval na prezidenta. Větší lichotku nevymyslíte.

Je vlastně nasnadě, proč si Středula svůj džob pochvaluje a do politiky nespěchá. "Být v odborech je víc sexy, než být v politické straně," pravil (tady).

profimedia-0353064138

Vládní strana demonstrující za vyšší mzdy. To byl jeden z největších bizárů loňské volební kampaně,zdroj:Profimedia.cz

Politik a odborář: Hledejte rozdíly!

Je zjevné, že sociální demokracie se stala politickým křídlem odborů, které prosazuje zájmy odborářů ve vládě a v parlamentu.

Možná si řeknete: Co je na tom divného? Levicové strany mají tradičně k odborům blíž. Koneckonců, sociální demokracie z odborů vyrostla.

Jenže politika je přece jen něco jiného než odborářská činnost. Od politika bych očekával víc než to, že bude prosazovat růst platů a mezd. Politik by přece měl v první řadě pečovat o ekonomiku a vytvářet podmínky pro to, abychom vyšší příjmy mohli mít. To druhé však sociálním demokratům na srdci příliš neleží.

V dialogu mezi zaměstnavateli a odbory nevystupují jako mediátoři, kteří zprostředkují pro obě strany přijatelná řešení. Nepokrytě stojí na straně odborů a od byznysu dávají ruce pryč.

Středula si z oranžových udělal loutkové divadlo, partu kývajících pimprlat.

Troníkova kontrolní otázka

Kdyby poručík Troník z Černých baronů žil dnes (a k tomu byl obdařen větší inteligencí), mohl by sociálním demokratům povolaným na vojenské cvičení položit kontrolní otázku: "Soudruzi, kdo vyslovil myšlenku: 'Je absurdní domnívat se, že podporovat byznys automaticky znamená nepodporovat zaměstnanost, nebo dokonce nepodporovat zaměstnance nebo odbory'?"

profimedia-0382360000

Tak jaké pro nás máš další úkoly, Josefe (Středulo),zdroj:Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Správná odpověď: Tony Blair. Vůdce britských labouristů, poměřováno českými reáliemi - sociálních demokratů. Šéf strany, která vzešla z hnutí odborářů.

Blair se s odboráři často dostával do konfliktu. Na rozdíl od dřívějších vůdců Labouristické strany jim dokázal oponovat a vymanil stranu ze svěrací kazajky odborů.

Přitom měl na vrcholu své popularity neuvěřitelných 98 procent důvěry a v čele vlády ostrovní monarchie se držel celých deset let. V té době byla Británie prosperující zemí s dynamickou ekonomikou, v níž poddaní královny bohatli.

Zlaté "sexy" časy

Bývávalo, že ČSSD hledala inspiraci u "New Labour", prosazovala tržní řešení, privatizovala banky. Časy se změnily – jak v Česku, tak v monarchii, kde se traduje, že "každá změna bývá k horšímu". Něco na tom bude.

profimedia-0321567156

Vrchní odborář Josef Středula s manželkou na plese. Na rozdíl od svých předchůdců vypadá v saku přirozeně, ne jako hroch v negližé,zdroj:Ladislav Křivan / MAFRA / Profimedia

Labouristy dnes vede Jeremy Corbyn, socialista ze staré školy, který cituje z Karla Marxe. Českým sociálním demokratům předsedá Jan Hamáček. Z Marxe necituje. Tržní řešení však neprosazuje. Stejně jako jeho předchůdce Bohuslav Sobotka se snaží přerozdělit a rozdat co nejvíc peněz, které před tím vláda vytahá lidem z kapes.

Není to žádný Blair. Chybí mu vize i charisma a často ohýbá hřbet – před čínskou vrchností (tady), před hradní vrchností (Milošem Zemanem), před Andrejem Babišem a také – před šéfodborářem Josefem Středulou.

Pro Středulu a odborářské předáky to jsou zlaté "sexy" časy!

Tagy: ČSSD mzdy Česko domácí odbory platy cmkos odborari politické strany pracovní doba

Zdroje: Vlastní