Zvolí si ČSSD za svého předsedu špunt?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Mimořádný sjezd sociální demokracie se blíží. Hlavními rivaly jsou místopředseda sněmovny Jan Hamáček a bývalý ministr vnitra Milan Chovanec. Svoji roli sehraje i Jiří Zimola a zásadní part prezident Miloš Zeman. Jakou cestou se ČSSD vydá?

Chovanec se Zemanem v pozadí

Chovanec se Zemanem v pozadí,zdroj: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Milan Chovanec je kabrňák. Pomalu ale jistě míří k tomu, že se 18. února na mimořádném sjezdu ČSSD stane jejím novým předsedou. Do klání o post šéfa strany se zapojí coby výrazná a silná osobnost - jako bývalý ministr vnitra a statutární místopředseda sociální demokracie, který stranu řídí po odstoupení Bohuslava Sobotky. Přitom však nešetří kritikou Sobotkova vedení, jehož byl součástí.

Těžkou váhu v boji o funkci předsedy z něj dělá i to, že se šikovně a v pravou chvíli přimkl k nově zvolenému prezidentovi. Dorazil do jeho volebního štábu a spolu s Tomiem Okamurou, zpěvákem Danielem Hůlkou, generálním ředitelem Skupiny ČEZ Danielem Benešem a dalšími se - slovy Jiřího Ovčáčka - zařadil do Zemanova vítězného týmu a slovy samotného Zemana mezi jeho přátele.

To vše v kombinaci s tím, že Chovanec prezidenta pozval na sjezd sociální demokracie v Hradci Králové a Miloš Zeman pozvání přijal, Chovancovy šance stát se předsedou ČSSD notně zvyšuje. Mít na své straně čerstvě zvoleného prezidenta se počítá.

Volba mezi sílou a provizoriem

Sociální demokracie je po říjnovém volebním výsledku značně rozkolísaná. Hledá směr, kterým se vydat, a ještě více než kdykoli jindy vyniká její bezradnost. Je zjevné, že něco podniknout musí.

Pokud neudělá nic, hrozí, že po příštích volbách vypadne ze sněmovny. A protože neví co dál, je docela dobře možné, že se většina straníků přikloní k takovému kandidátovi na předsedu, který se v daný moment jeví jako nejsilnější.

V principu má strana na vybranou dvě cesty, kterými se může ubírat: buď upřednostnit sílu, anebo se přiklonit k provizoriu, získat čas, mezitím připravit zásadnější změny a za rok na řádném sjezdu zvolit vedení, které se stane symbolem nové sociální demokracie a další etapy jejího fungování.

Na jedné straně tak stojí Milan Chovanec, na druhé pak jeho hlavní protikandidát místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. V panující atmosféře však volba provizoria může působit jako nicnedělání a tím pádem jako hazard s budoucností ČSSD. Proto může dostat přednost Chovancovo silové vystupování před sice solidní, ale mechanickou prezentací Jana Hamáčka, která připomíná robota.

Poplácávání po zádech 

Už jen to, že Chovance je všude plno, kdežto Hamáčka poskrovnu, mu dává strategickou výhodu. Stačí pak, aby statutárního místopředsedu sociální demokracie poplácal po zádech na sjezd dorazivší prezident Zeman a bude hotovo. Takové srdečné přivítání může mít cenu zlata a váhající delegáty přesvědčit, aby svůj hlas odevzdali někdejšímu plzeňskému hejtmanovi.

Důležitou roli pak může sehrát i kandidatura bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly, jehož na předsedu ČSSD nominovala jihočeská sociální demokracie. V triu s Hamáčkem a Zimolou se Chovanec může tvářit jako kompromisní kandidát, který se baví se všemi a svým razantním vystupováním stranu sjednotí.

A pokud by se Zimola své kandidatury vzdal, anebo někoho podpořil po prvním kole volby a přihrál mu podporu sobě blízkých delegátů, je pravděpodobnější, že to bude ve prospěch Chovance, který například přijel na táborské setkání Zimolovy diskuzní platformy Zachraňme ČSSD, než Hamáčka.

Ucpaná sociální demokracie 

S Chovancem si ale sociální demokraté moc nepomůžou. Jeho zvolení povede především k tomu, že se strana zakonzervuje. Bývalý ministr vnitra jako špunt ucpe možnost dalších změn. V případě jeho vítězství hrozí, že post předsedy obsadí na několik let a tolik potřebná personální proměna se odloží na neurčito.

Pro sociální demokracii by bylo nejlepší, kdyby se oprostila od všech dosavadních jistot a už konečně začala experimentovat, a to jak s novými tvářemi, tak recepty, aby nelpěla na dosavadních konceptech a zašlých schématech, ale provedla kompletní stranické přeformátování.

To je ale pravý opak toho, co nabízí Milan Chovanec, který spolu se zmíněnou platformou tvrdí, že experimentování už bylo dost. Odpovědnost za to, v jakém stavu se strana nachází, však nese stejně tak Milan Chovanec, Jiří Zimola či Jaroslav Foldyna jako Lubomír Zaorálek, Bohuslav Sobotka, Jan Hamáček, Jiří Dienstbier nebo Michaela Marksová. A nikdo z nich také není řešením propadu preferencí, který stranu postihl.

Pokud bude v čele strany Chovanec či Zimola, proč by ji měl volit někdo z těch, kteří přešli k hnutí ANO či SPD? Z dlouhodobého hlediska by bylo lepší, aby se předsedou stal Hamáček, který by kolem sebe vytvořil tým, jež by přeformátování strany připravil a ze kterého by pak za rok vzešel nový předseda.

Pokud ale zvítězí Chovanec, který se tváří akceschopně, strana sice navenek může hýřit aktivitou, ve skutečnosti však půjde o zpětný chod.

Tagy: ČSSD Česko domácí Parlamentní volby přímá volba prezidenta hnutí Ano český prezident česká politika Svoboda a přímá demokracie SPD

Zdroje: Vlastní