Dash cam či palubní kamera v autě se u nás stala velmi vítaným pomocníkem: Například v případě nehody či pojistné události je samozřejmě vždycky daleko lepší tasit video než pouhý slovní popis události a doufat, že vám všichni uvěří. A záznamy z palubních kamer jsou také zásadním řešitelem problémů pro pojišťovny.

Pokud jezdíte jen v Česku, nemusíte řešit prakticky nic – zákon je v tomto ohledu velmi benevolentní a de facto nic neomezuje, řeší se spíš jen správné umístění: Kamera nesmí překážet ve výhledu a nesmí být položená na volno. Nejčastěji se proto umisťují pod zpětné zrcátko.

Pokud ale vyjedete s kamerou za hranice, dbejte zvýšené opatrnosti, protože v některých zemích vám kamera na palubce může nadělat daleko víc problémů, než jich dokáže vyřešit.

V Polsku, Francii či na Slovensku můžete být v klidu, zákony tam umožňují používat kameru bez problémů. Okamžitě ji ale sundejte, pokud pojedete do Rakouska – kamera je tam nelegální, protože jde podle zákona o zásah do soukromí ostatních. Podobně je nelegální i v Lucembursku.

V Německu kameru mít můžete, ale nesmí ukládat video do permanentní paměti, musí záznam pravidelně přepisovat a uložení smí provést jen po externím vstupu, tedy například po stisknutí tlačítka řidičem či po detekci nárazu. Tímto způsobem dnes automaticky funguje většina kamer, takže by neměl vznikat žádný větší problém, ale raději se před vjezdem k západním sousedům ujistěte, že tak pracuje i ta vaše. Prakticky stejná pravidla pak platí i ve Španělsku.

Naopak palubní kamera vůbec nepřipadá v úvahu v Portugalsku, kde ji nesmíte ani převážet v autě. A to ani vypnutou. Což je poměrně zvláštní pravidlo, bavíme se o nahrávacím zařízení, ne vodíkové pumě, ale zákon je zkrátka zákon.