Za tím, jak se Zeman postavil k žádosti o odvolání Babiše, vidí premiér vzájemnou podporu ambicí obou politiků dostat se na Hrad a do čela Strakovy akademie. Souznění je podle něj očividné i v dalších případech. "Měli bychom jako sociální demokraté ve volbách udělat všechno pro to, aby Andrej Babiš nebyl premiérem, a vedeme vážnou debatu o prezidentské volbě, uvedl.

"Nejde o žádné překvapení. Již v únoru (politolog a komentátor) Jiří Pehe, který má k panu premiérovi blízko, uvedl, že Bohuslav Sobotka udělá vše pro to, aby Miloš Zeman nebyl znovuzvolen," reagoval na informaci mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, který doprovází Zemana na cestě po Číně.

"Potom, co Miloš Zeman udělal, silně ztratil podporu uvnitř ČSSD," uvedl Sobotka. Vnitrostranické referendum už před tím sociální demokraté odsunuli na listopad, do té doby budou čekat, zda se neobjeví levicový kandidát uvnitř ČSSD, nebo mimo. V případě, že se nikdo takový nepřihlásí, budou sociální demokraté uvažovat o podpoře některého z uchazečů.

"Já si nemyslím, že pro budoucnost České republiky by byla dobrá zpráva, pokud bychom tady měli mít premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana v mocenském tandemu, který v zásadě bude kontrolovat Českou republiku jako Babišovu firmu," vysvětlil premiér, proč se ČSSD vrátila k úvahám o vlastním kandidátovi na Hrad.

Spojenectví mezi Babišem a Zemanem je podle premiéra v řadě případů očividné. "Byl to přece Miloš Zeman, kdo podal ústavní stížnost na zákon o střetu zájmů," uvedl.

Nedávno publikované nahrávky, které naznačují, že Babiš ovlivňoval svá média, podle Sobotky ukázaly, že zákon šel a míří správným směrem. "Ale byl to Miloš Zeman, kdo podal stížnost ve prospěch Andreje Babiše proti zákonu o střetu zájmů, což je porušení té role nadstranického prezidenta, který by se neměl plést do těchto věcí," uvedl Sobotka příklad mocenské spolupráce mezi Babišem a Zemanem.

O tom, že by mohl na Hrad kandidovat sám, Sobotka neuvažuje. "Nepřemýšlel jsem o tom a neuvažuju o něčem takovém," řekl na dotaz, zda ho situace posledních týdnů nepřesvědčila o takovém kroku. "Možná kdyby bylo druhé kolo minulý týden, hned po té návštěvě na Pražském hradě, tak bych měl pravděpodobně slušné šance, ale to říkám jenom v legraci," žertoval.

Musíme se vyjádřit k euru, apeluje premiér 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se také v úterý na sněmu Hospodářské komory ČR vyslovil pro to, aby si Česká republika stanovila termín přijetí eura. Důvodem bude situace v Evropě po francouzských a německých volbách. Snahou vícerychlostní Evropy podle něj nebude čekat na některé členské státy. 

"Dříve nebo později si musíme odpovědět na otázku ne jestli, ale kdy budeme schopni jako Česká republika přijmout společnou evropskou měnu," řekl premiér. Podle něj je evidentní, že po volbách ve Francii a Německu zrychlí integrace eurozóny. "Myslím si, že teď na podzim před těmi volbami a určitě i po těch volbách musíme vést intenzivní veřejnou debatu o tom, jak budeme postupovat, abychom se neocitli na periferii EU, abychom se udrželi v jádru EU," uvedl Sobotka.

Ve Francii byl začátkem května zvolen prezidentem Emmanuel Macron, parlamentní volby čekají Francouze v červnu. Německo čekají parlamentní volby v září.

"Česká republika euro potřebuje, je to stabilizační prvek," prohlásil před premiérem na sněmu předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Připomněl, že tuzemská ekonomika je enormně orientovaná na západní Evropu.

V ČR se vedou debaty o přijetí eura již delší dobu. Vláda několikrát deklarovala, že v tomto volebním období termín přijetí eura nestanoví. Sobotka dříve zastával názor, že by Česká republika termín neměla stanovovat, dokud nezlepší stav veřejných financí a nezvýší životní úroveň v zemi ve vztahu k vyspělým státům EU.

Společnou evropskou měnu v současnosti používá již 19 států. Česko se zavázalo k budoucímu přijetí eura při vstupu do Evropské unie v roce 2004.