Sedlák s vypáleným polem a Babišova pracovní metoda

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Příběh znojemského zemědělce Bohumíra Rady, který se dostal do křížku s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem a na jehož společnost podal Agrofert insolvenční návrh, může být příkladem toho, jak se Babiš chová k těm, od kterých něco chce.

Protest proti Babišovi na Václavském náměstí

Protest proti Babišovi na Václavském náměstí,zdroj: Profimedia.cz

Ve sporech, které spolu vedou zemědělec Bohumír Rada a koncern Agrofert, není snadné se vyznat. Nejnověji zemědělská společnost Agro Jevišovice, která je součástí koncernu, podala k soudu insolvenční návrh na společnost Agro Boskovštejn, jejímž společníkem a jednatelem je sedlák Rada. Podle něj jde o reakci na jeho vystoupení na protibabišovské demonstraci na Václavském náměstí z minulého týdne.

Agrofert a Rada se spolu soudí roky. Na začátku stálo převzetí Agra Jevišovice, které původně vlastnil Rada, Babišem a jeho Agrofertem. Příběh, jehož součástí je i spálení pole s Radovou pšenicí Agrem Jevišovice, podrobně popisuje nově vydaná kniha Jakuba Patočky a Zuzany Vlasaté Žlutý baron a dokumentární film Zuzany Piussi a Víta Janečka Selský rozum.

Ať už podání návrhu na insolvenci je či není odvetou za to, že znojemský zemědělec nejen vystoupil na středeční demonstraci, ale dlouhodobě poukazuje na metody, na kterých podle něj Babiš založil své podnikání, zapadá do Babišových způsobů, jak je zmíněná kniha a film zachycují.

Výhradní dodavatel kuřat

Radova verze je, že ho majitel Agrofertu přemluvil, aby dodával kuřata výhradně jeho společnostem. Následně, když se Agro Jevišovice stalo na Babišovi zcela závislé, začal vlastník koncernu snižovat výkupní ceny a tím Radu vystavoval stále většímu finančnímu tlaku. Sedlák to nakonec neustál a musel svou společnost prodat Agrofertu.

Pokud Bohumír Rada říká pravdu, jde o cenné svědectví, které popisuje, jak si Babiš počíná, když si od někoho přeje získat něco, na čem mu záleží: nejprve se k němu chová přátelsky, zavazuje si ho prokazováním drobných služeb a pokouší se ho přimět k tomu, aby se na Babišovi stal závislým. Ve chvíli, kdy toho dosáhne a má páky, jak na dotyčného tlačit a zhoršovat jeho kondici, postupně ho přivede do stavu, kdy se mu raději vzdá a majiteli Agrofertu přenechá, co si žádá.

Jestliže tento popis rozšíříme na Česko a použijeme metaforu se státem jako firmou a občany jako jejími akcionáři, kterou Babiš sám užívá, je zjevné, že se předseda hnutí ANO stále nachází ve fázi, kdy se české veřejnosti snaží zavděčit a získat ji na svou stranu. Využívá k tomu různé metody, přesto se dostává do defenzívy, o čemž svědčí některé jeho ne úplně povedené výroky z uplynulých dnů. 

V první řadě jde o pozoruhodnou větu: "Kdyby nám pan premiér řekl, že se nebude chovat podle koaliční smlouvy, ale podle ústavy, tak bychom s ním do takové vlády nikdy nešli." Ministr financí také hovořil o členech hnutí ANO působících v jeho rezortu: "Na ministerstvu financí není ani jeden jeho člen. Na MF má člen ANO zákaz," řekl Babiš.

Zákaz vstupu na ministerstvo financí

Obě dokládají Babišovo svévolné chování. Pokud je pro něj Ústava České republiky zrovna nevýhodná a omezuje ho, považuje za mnohem závaznější koaliční smlouvu a nejvyšší zákon státu se pro něj stává jen nepříjemným kusem papíru.

Podobně podle znojemského sedláka Babiš přistupoval i k memorandu, kterým se mu při koupi Agra Jevišovice zavázal pronajmout 1500 hektarů půdy, což ale v tomto rozsahu nikdy nesplnil. Jako by pro ministra financí bylo závazné jen to, co je pro něj také výhodné anebo k čemu je donucen silou. 

Větu "Na MF má člen ANO zákaz" pak sice můžeme brát jako nadsázku, ale ve světle toho, jak se Babiš chová, je dosti reálné, že by si to byl schopný vynutit, ačkoli k tomu nemá žádné právo. To ale znamená, že by si podobně mohl počínat i v případě členů jiných politických stran, pokud by mu to neškodilo. Když to může zakazovat jedněm, proč by nemohl druhým? 

Závislost na voličích

Babiš dělá zkrátka to, co se mu dovolí. Kdyby Rada dodával většímu množství různých společností a nestal se výhradním dodavatelem Agrofertu, dost možná by si Agro Jevišovice udržel. I za několik málo let, co předseda hnutí ANO strávil v politice, se rovněž ukázalo, že mnohá svá selhání dokáže přiznat, omluvit se za ně a alespoň zdánlivě je napravit. Dělá to ale pouze v případě, pokud je pod dostatečně velkým tlakem.

Babiš ovšem instinktivně směřuje k tomu, aby tlak na jeho osobu byl co nejmenší. Podobně jako Radu přesvědčoval, aby nedodával kuřata nikomu jinému, od svého vstupu do politiky se snaží odradit občany od volby politických uskupení, pro které hlasovali do té doby. 

Rada podle svých slov udělal velkou chybu, když Babišovi uvěřil. Dal na jeho sliby a podlehl tomu, co mu majitel Agrofertu nabízel. Dokud je předseda hnutí ANO na voličích závislý, nezbývá mu nic jiného, než se jim zalíbit a dělat maximum proto, aby si je získal.

V současné době, kdy vrcholí jeho souboj s ostatními politickými stranami a jeho soupeři jsou ještě relativně silní a dovedou mu vzdorovat, je pro Babiše veřejnost klíčová, a to zvlášť před sněmovními volbami, které určí další vývoj české politiky.

Následně se ukáže, zda na politické scéně převáží jeho oponenti nebo ti, kteří s ním budou v nějaké podobě spolupracovat. Pokud budou jeho vyzyvatelé slábnout a část z nich se s ním raději domluví, než by mu otevřeně čelila, a také v závislosti na tom, jestli se Babišovi podaří měnit politický systém u nás, se pak může snižovat i jeho závislost na voličích.

Časem se tak mohou ocitnout v podobné pozici jako Rada, na kterého společnost spadající do koncernu Agrofert podala insolvenční návrh.

Tagy: Česko domácí Agrofert hnutí Ano česká politika svoboda a demokracie

Zdroje: Vlastní