K takovým závěrům dospěla analýza Hospodářské komory k výročí 17. listopadu.

Z nedostatku nás dostaly neregulované ceny

„Ekonomika se z prvotního transformačního propadu rychle vzpamatovala. HDP vykázal růst již v roce 1993 a jeho přírůstky se začaly zvětšovat až do měnové krize v roce 1997,“ píše se v analýze komory.

zdroj: Hospodářská komora

Klíčovou změnou v české ekonomice byla podle ní liberalizace cen. Ceny před rokem 1989 byly regulované a uměle udržované na nízké úrovni, proto také byl nedostatek některých druhů zboží.

Zatímco v roce 1989 byla průměrná mzda 3170 Kčs, v roce 2023 by se podle prognózy měla přiblížit částce 43 600 Kč.

Z analýzy vyplynulo, že průměrné výdělky zaměstnanců po odečtení inflace vzrostly. „Mzdy jsou po 34 letech čtrnáctkrát vyšší, proti tomu ceny jsou proti roku 1989 sedminásobné,“ píše se v dokumentu komory.

Cena elektřiny za jednu kWh v roce 1989 podle analýzy odpovídala 0,48 Kčs. Člověk pobírající průměrnou mzdu 3170 Kčs si mohl hypoteticky nakoupit 6604 kWh elektřiny. Průměrná cena silové elektřiny v roce 2023 dosahuje 4,61 Kč za kWh. Zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu si tak dnes může nakoupit asi o polovinu víc elektřiny než před 34 roky, přesně 9458 kWh silové elektřiny.

Komora nicméně údaje o cenách energií označila jen jako doplňkové srovnání. Růst životní úrovně podle ní není vhodné poměřovat množstvím elektřiny, které lze nakoupit, a ani ceny elektřiny z roku 1989 a ty současné nelze srovnávat zcela přesně, protože data o ceně z letošního roku se na rozdíl od roku 1989 vztahují výhradně k silové elektřině.

Změny směrem k tržnímu hospodářství umožnily Česku dohánět západní státy v ekonomických ukazatelích. V HDP na hlavu se podle dat Světové banky Česká republika mezi roky 1989 a 2022 přiblížila Německu o 13,5 procentního bodu.

zdroj: Hospodářská komora

Deset let ztrácíme dech

Hospodářská komora v této souvislosti odkázala na svou srpnovou analýzu, podle níž převážná část přibližování české ekonomiky k průměru EU byla patrná před rokem 2009, kdy se v Česku hospodářsky plně projevila globální finanční krize.

Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce ztratilo na dynamice.

„Česko se nyní nachází v největším zlomu své novodobé historie. Vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů,“ upozorňuje komora.