Valorizace důchodů je v době dvouciferné inflace časovanou rozpočtovou bombou a bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je stabilizace veřejných financí nemožná, konstatuje se dále ve zprávě. Výrazné úspory lze podle úřadu nalézt v systému dotací, který je podle něj zbytnělý a neřiditelný.

Prezident NKÚ připouští, že ekonomickou kondici Česka loni ovlivnila válka na Ukrajině a její dopady. Většina nedostatků, na které úřad ve své zprávě poukazuje, však podle něj s válkou nijak nesouvisí anebo jen velmi okrajově.

Premiér Petr Fiala (ODS) už minulý čtvrtek řekl, že vláda chce snižovat strukturální deficit o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy zhruba 70 miliard korun ročně. Vládě se také podařilo v parlamentu prosadit zákon, který snižuje letošní červnové zvýšení důchodů, což má přinést úspory i do příštích let. Vládní koalice pracuje i na přípravě důchodové reformy.

Veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP. Státní dluh se loni zvýšil na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku Česka. Pro letošní rok ministerstvo očekává deficit veřejných financí 4,2 procenta HDP a zvýšení dluhu na 45,8 procenta HDP. NKÚ uvádí, že tempo růstu státního dluhu bylo v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší. Výdaje státního rozpočtu za posledních pět let vzrostly podle NKÚ o 705 miliard korun, ale příjmy se navýšily pouze o 351 miliard. V roce 2016 kryly příjmy 102 procent výdajů, ale v roce 2021 kryly už jen 89 procent. „Ve výsledku tak Česká republika zůstává jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii a tento trend ohrožuje stabilitu veřejných financí,“ stojí ve výroční zprávě.

Zpráva NKÚ je podle bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO) z pohledu české hospodářské politiky naprosto zdrcující. „Přestože jen na úrovni státního rozpočtu získalo zejména díky inflaci ministerstvo financí 137 miliard Kč navíc, máme třetí nejrychlejší tempo zadlužení v EU. Trestuhodné je nenaplnění čerpání příjmů z EU o 76 miliard Kč, neboť se jedná o potenciálně nerealizované nebo opožděné investice,“ sdělila ČTK. Za velmi vážné považuje i varování NKÚ o loňském růstu HDP o 1,1 procentního bodu pod průměrem EU. „Tento podprůměrný růst v kombinaci se špatným čerpáním evropských peněz znamená nižší budoucí příjmy státu a horší schopnost řídit vlastní zadlužení. Bohužel se začíná naplno projevovat, že kritika minulých vlád je silně nedostatečná vize,“ dodala Schillerová.

Kala uvádí, že významné úspory výdajů je možné najít v dotačním systému. „Skutečný smysl dotací nahradil formalismus, čerpání je nadřazeno smysluplnosti a potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným,“ varuje prezident NKÚ. „Přešli jsme z tržní na dotační ekonomiku,“ řekl Kala ČTK.

Ve výroční zprávě poukazuje na to, že jen sama obsluha tohoto systému vyžaduje mnoho lidí i peněz. „Myšlenka, že by bylo možné v zavedeném systému snížit počet státních úředníků, je zcela nerealizovatelná,“ dodává. Stát by měl podle něj přehodnotit, zda dotační politiky přinášejí slibované výsledky. „Imperativem dotačních politik se stalo čerpání prostředků samo o sobě, namísto soustředění se na to, co tyto peníze reálně přinášejí,“ varuje úřad. Uvádí, že podle výsledků kontrol některé resorty vynakládaly peníze zcela opačným směrem, než který si původně stanovily. Týkalo se to například zemědělství nebo životního prostředí.

Úřad ve své zprávě uvádí mimo jiné, že od roku 2017 roste počet zaměstnanců státu ročně zhruba o 10 000 lidí. Celkové peníze na jejich platy a ostatní platby rostou v průměru zhruba o 20 miliard za rok. Ve zprávě také stojí, že elektronizace veřejné správy postupuje pomalu a nepřináší očekávané výsledky.

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce, která má za úkol kontrolovat hospodaření s penězi a majetkem státu. Úřad loni uskutečnil 33 kontrol, zkontroloval 167 institucí a peníze i majetek státu v objemu 167 miliard korun. Letos má v plánu 32 kontrol.

ČSÚ: Deficit veřejných financí loni klesl na 3,6 pct HDP, vládní dluh stoupl

Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,1 procenta. Celkový vládní dluh stoupl ze 42 procent na 44,1 procenta HDP. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Jeho údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.

„Hospodaření vládních institucí za rok 2022, které skončilo schodkem ve výši 247,5 miliardy korun, se oproti předchozímu roku vylepšilo o 63,1 miliardy Kč,“ uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková. Největší podíl na výsledku mělo i nadále především hospodaření ústředních vládních institucí, které skončilo ve schodku 298 miliard korun. Naopak hospodaření místních institucí, tedy obcí a krajů, bylo v přebytku 52,8 miliardy korun. Fondy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven pak vykázaly deficit 2,2 miliardy Kč.

Celkové příjmy vládních institucí vzrostly meziročně o 6,9 procenta, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 252,3 miliardy Kč. Nejvíce rostly příjmy ze sociálních příspěvků a z daní z výroby a dovozu. Výdaje vládního sektoru se zvýšily o 5,4 procenta, tedy o 189,2 miliardy Kč. Největší nárůst byl u vyplacených sociálních dávek, výdajů na hrubou tvorbu kapitálu a vydané úroky. Nižší byly naopak dotace.

Celkový vládní dluh v absolutní částce loni stoupl zhruba o 430 miliard na 2,997 bilionu korun. Z toho je převážná část tvořena vydanými dluhopisy, jejichž objem se zvýšil meziročně o 239,3 miliardy Kč.

Statistici zároveň upozornili na to, že revidovali deficit veřejných financí za předloňský rok o 0,9 miliardy korun kvůli aktualizaci údajů za daně a přijaté sociální příspěvky. V roce 2021 tak deficit veřejných financí v absolutní částce činil 310,6 miliardy korun.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.