Internetová éra náramně přeje konspiračním teoriím. Tajemné příběhy o židovských spiknutích, o autismu způsobeném očkováním, nebo o tom, kterak nás letadla záměrně zasypávají chemikáliemi se z obskurních internetových fór a podkrovních bytů lidí, kteří nosí hliníkové čepičky, aby jim náhodou zákeřná vláda nemohla číst myšlenky, přesunuly do veřejného prostoru.

Dnes už nejsou lidé věřící konspiračním teoriím pouze malou uzavřenou skupinkou hledačů té jediné a skutečné pravdy. Konspirační teorie během několika posledních let značně pronikly do většinové společnosti a v některých případech dokonce ovlivňují i vysokou politiku, jak můžeme vidět například v blízkém Maďarsku, kde se teoriemi o spiknutí kolem podnikatele židovského původu George Sorose nebojí ohánět ani předseda vlády Viktor Orbán a staví na tom svůj předvolební program.

Někdy se proto dnes mluví o takzvané době "postfaktické", kdy spolehlivost a ověřitelnost informací přestaly hrát pro mnoho lidí roli a část společnosti místo ověřených zdrojů dává přednost alternativním webům, které se v posledních letech vyrojily ze všech možných zákoutí internetu a často jsou spojovány se záměrným šířením dezinformací a ruskou propagandou. Svět se zkrátka v mnoha ohledech opravdu zbláznil.

Díky dokonalému informačnímu zmatku roste popularita těm nejšílenějším spikleneckým teoriím, kterým by nevěřilo snad ani mnoho klasiků dodnes přesvědčených o tom, že za útoky 11. září stojí vláda USA a ne teroristé z Al-Káidy. Existují například lidé, kteří skutečně věří, že naše planeta je vlastně placatá a tvrzení, že je kulatá, je jedno obrovské celosvětové spiknutí. 

Renesance ploché Země

Duchovním otcem dnešních hnutí věřících v plochou Zemi, z nichž nejznámější a nejaktivnější je The Flat Earth Society (Společnost ploché Země) založená roku 1956, je americký vynálezce Samuel Rowbotham, který v polovině 19. století publikoval rozsáhlou knihu Zetetická astronomie: Země není globus, v níž naší planetu popsal jako disk, jehož středem je severní pól a naopak Antarktida je ve skutečnosti zamrzlý okraj tohoto disku, který se táhne po celém jeho obvodu jako hradba. Právě i v tuto podobu Země věří dnešní zastánci její plochosti.

Jedna z představ placaté Země z konce 19. století | zdroj: Wikipedia

Takhle to zní jistě jako hezká a jednoduchá pohádka, která leckomu může připomínat populární knižní fantasy sérii Zeměplocha od britského autora Terryho Pratchetta, kde se příběhy odehrávají ve smyšleném světě, jenž je obrovská placka ležící na zádech čtyř slonů stojících na krunýři obří želvy, která poklidně pluje vesmírem. Dnešní "plochozemci" svou teorii rozhodně za jednoduchou pohádku nepovažjí a mají ji doslova propracovanou do každého detailu.

Internetem kolují tisíce rozsáhlých textů nebo videí obhajující plochost Země a vysvětlující ji pochybnými experimenty, které však na první pohled mohou působit seriózně, protože se dost často snaží tvářit velmi vědecky, ač to samozřejmě se skutečnou vědou nemá vůbec nic společného. Některými z těchto videí se můžete pokochat i s přiloženými českými titulky.

Zastánci teorie o ploché Zemi mají jasnou odpověď snad na každou otázku, kterou byste chtěli jejích představu zpochybnit. Co fotky Země z vesmíru? Všechno je to podle nich podvrh. Stejně jako celé přistání na Měsíci v 69. roce, to se přece nikdy nestalo. Ostatně NASA je dle těchto teorií jednou z nejmocnějších organizací a prakticky vůdcem celosvětového spiknutí, které se snaží lidstvu nakukat, že planeta není plochá. Podle některých "plochozemců" agenti NASA dokonce stráží okraj disku, tedy stojí na ledových hradbách Antarktidy, aby zabránili komukoliv dostat se přes okraj ploché Země a odhalit pravdu.

Stejně tak je pro ně zlým záporákem a podvodníkem podnikatel Elon Musk, který si v minulostí z teorií o ploché Zemi dělal legraci a tázal se jejich zastánců, proč neexistuje i hnutí za plochý Mars. Je třeba říct, že představa světa ovládaného stovky a stovky let jedním obrovským spiknutím, která nám, z nějakého neznámého důvodu, tvrdí, že Země je kulatá a jsou v něm zapleteni prakticky všechny letecké společnosti, kartografové, kosmonauti apod. je opravdu výjimečným myšlenkovým počinem.

Je s podivem, že lidé, kteří tomuhle věří, se vůbec odvažují vycházet z domu do zlého a nepřátelského světa, ve kterém se nedá věřit absolutně nikomu.

Větší hnutí, než byste čekali 

Hnutí The Flat Earth Society, které původně vyšumělo, ale začalo být opět aktivní v roce 2009, a to především právě na internetu, zažívá na svůj poměr velký nárůst popularity. V minulém roce dokonce uspořádalo svou první konferenci.

K hnutí se přihlásilo dokonce i několik celebrit, jako například basketballové hvězdy Shaquille O'Nea a Kyrie Irving, nebo raper B.o.B, který se dokonce ve  crowdfundingové kampani rozhodl vybrat peníze na experimenty, jenž by jeho tvrzení dokázaly.

Objevil se rovněž zpěvák přezdívaný Flat Earth Man, který přímo zpívá tématické písničky o ploché Zemi, o neexistující gravitaci a podobně. O nárůstu přívrženců teorie o ploché Zemi na konci minulého roku informoval také například server The Economist.

zdroj: YouTube.com

I na sousedním Slovensku do tématu ploché Země lehce zabrousila zpěvačka Emma Drobná. U nás se zatím bohužel žádná osvícená celebrita, která by znala "skutečnou pravdu", neobjevila. Pozdvižení tu vzbudil pouze rozhovor v Českém rozhlase, kde proti sobě stanuli známý astrofyzik, astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar a Vladimír Bača, provozovatel českého serveru Placata-zeme.cz, který v Česku propaguje myšlenky o plochosti Země.

Je otázka, zda je správné, že Český rozhlas tomuto člověku dal vůbec prostor, ale jelikož byl rozhovor vysílán 31. prosince, tak ho zle přejít jako silvestrovský vtípek, ač pan Bača to evidentně myslí smrtelně vážně. 

Touha být výjimeční? 

Jak je vůbec možné, že lidé žijící v civilizaci něčemu takovému věří v 21. století? Důvody jsou různé.  Loni se například zveřejnily dvě na sobě nezávislé vědecké studie zabývající se právě tímto tématem (časopis Social Psychology a European Journal of Social Psychology) a obě dospěly k podobnému závěru, tedy že lidé, kteří mají sklon věřit konspiračním teoriím, mají často potřebu vyčnívat nad ostatními a odlišovat se. Chtějí se zkrátka cítit výjimečnými.

Alternativní teorie a informace, které nejsou ve většinové společnosti tak moc přijímané a populární, jim tak mohou poskytnout příležitost ukojit svou potřebu výjimečnosti, jinak řečeno: "Vím něco, co jiní ne, nejsem ovce jako všichni kolem." No a pokud věříte v placatou zemi, od ostatních vás to odliší naprosto dokonale. 

Psychologie nabízí i další možné odpovědi na přilnavost ke konspiračním teoriím, například apofenii, tedy tendenci vkládat nějaký smysl, řád a jasný vzorec do věcí, kterou jsou reálně naprosto náhodné a nesouvisí spolu.

Případně naopak konspirační teorie mohou lidem nabízet jednoduchá a příjemná vysvětlení na reálně velmi složité otázky, které si normální cestou nedokážou vysvětlit, což je právě v případě placaté Země, kde se její zastánci často ohánějí selským rozumem na úkor vědy, vidět celkem často.