Jak zamaskovat vlastní průšvihy? Nejlépe válkou ve jménu ideálů

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Vlastně to celé vypadá, jako by si to vycucal z prstu režisér nějakého béčkového politického dramatu. Prezident země X vyvolá pod praporem humanity a údajné ochrany lidských práv válku proti zemi Y a svrhne tamní režim jenom proto, aby zlikvidoval hlavního svědka pochybného a nelegálního financování své partaje. A celé to ještě udělá tak diletantsky (anebo naopak tak mazaně?), že zemi rozbombarduje, celá oblast následně upadne do totálního chaosu, stát se rozpadne, zavládne v něm islamistický teror a do pohybu se dá mohutná uprchlická vlna.

Nicolas Sarkozy přijal Muammara Kaddáfího v prosinci 2007 v Elysejském paláci

Nicolas Sarkozy přijal Muammara Kaddáfího v prosinci 2007 v Elysejském paláci,zdroj: Profimedia.cz

Je to celé přitažené za vlasy? Možná ano, možná ne. Už jsme ale koneckonců zažili i mnohem absurdnější věci.

Každopádně v úterý ráno zadržela policie francouzského exprezidenta Nicolase Sarkozyho a vyslýchala ho kvůli nezákonnému financování jeho volební kampaně v roce 2007. Pokud se skutečně prokáže, že se Sarkozy vyškrábal do prezidentského křesla s pomocí peněz od libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, kouká z toho politický skandál nebývalých rozměrů. Zvlášť proto, že právě Sarkozyho vojenský úder proti Libyi a svržení Kaddáfího byly v podstatě prapůvodní příčinou neuvěřitelné humanitární krize, která velkou část severní Afriky dostala na okraj propasti – ne-li přímo do ní. Důsledky této krize pociťuje a ještě dlouho bude pociťovat i Evropa. Nejen kvůli uprchlické vlně, ale i kvůli rozporům uvnitř EU, které tato vlna vyvolala. Nebo které přinejmenším díky ní vypluly na povrch.

Sarkozy byl francouzským prezidentem od května 2007 do května 2012. Za tuto dobu to z někdejší politické hvězdy dotáhl leda tak na jednoho z nejméně populárních prezidentů páté republiky. Dokonce byl první hlavou státu od roku 1981, kterou nezvolili na druhé funkční období. Po porážce v roce 2012 se stáhl z politiky. O návrat do Elysejského paláce se znovu pokusil před dvěma lety, pohořel ale už v prvním kole stranických primárek.

Hořká pachuť Sarkozyho slov

Když Sarkozy v roce 2011 tak tvrdě prosazoval mezinárodní vojenskou akci proti libyjskému vůdci, oháněl se při tom vedoucí rolí Francie jako ochránkyně lidských práv ve světě. Měl plná ústa masakrů ve Srebrenici a ve Rwandě, které uváděl jako hrůzné případy selhání světového společenství, a požadoval ochranu libyjského obyvatelstva před krvelačným Kaddáfího režimem. Čím hlasitěji křičel, tím jasnější byla jeho snaha zakrýt fakt, že jako čerstvě zvolený prezident přijal v prosinci 2007 diktátora Kaddáfího v Elysejském paláci se všemi poctami a s trapnou devótností..

Ve světle posledního vývoje mají obě tato prezidentova vystoupení hořkou pachuť. Přijal snad tehdy Sarkozy libyjského diktátora proto, že mu byl zavázaný? A zavelel k válce proti němu hlavně proto, aby celou sponzorskou aféru zametl pod koberec a zbavil se nepohodlného svědka a sponzora v jedné osobě?

Uvedená obvinění přitom samozřejmě nejsou nová: o libyjských penězích se šuškalo už v roce 2007 před druhým kolem voleb, které Sarkozy vyhrál. Třiašedesátiletý exprezident, jemuž hrozí žaloba za nedovolené použití peněz ze zahraničí a za nenahlášení přesných výdajů na volební kampaň, přitom vždy obvinění odmítal jako směšná a jako manipulaci.

Novináři ale nedali pokoj a v průběhu let nacházeli stále nové a nové svědky, dokumenty a důkazy. Sám Kaddáfí v březnu 2011, tedy půl roku před svou smrtí, která vypadala jako lynč a nebyla nikdy pořádně objasněna, prohlásil, že dal Sarkozymu peníze, aby mu pomohl stát se prezidentem. To později potvrdil i Kaddáfího syn Sajf Islám.

Zpravodajský server Mediapart už v roce 2012 před dalšími volbami přišel s informací, že Libye poskytla na Sarkozyho kampaň 50 milionů eur. Dojednáno to prý bylo v říjnu 2005 při rozhovorech obou zemí o libyjském nákupu francouzských zbraní. Libyi tehdy Sarkozy navštívil ještě jako ministr vnitra.

Vyhne se Sarkozy soudu?

Oficiální vyšetřování případu začalo v dubnu 2013 na základě svědectví francouzsko-libanonského podnikatele Ziada Takieddinea a bývalých libyjských vysoce postavených činitelů. Takieddin tvrdí, že osobně předal Sarkozymu tři kufry s pěti miliony eur z Tripolisu.

První, kdo byl v případu vyslýchán a zadržován, byl bývalý generální tajemník Elysejského paláce Claude Guéant, který byl obviněn z padělání a používání falešných dokumentů a z daňových podvodů. Letos v lednu zadržela policie v Londýně na základě francouzského zatykače podnikatele Alexandra Djouhriho, který údajně sloužil jako zprostředkovatel pro převod podezřelých peněz a který je označován za klíovou osobu ve vyšetřování.

To, že je nyní vyslýchán i sám Sarkozy, by mohlo svědčit o tom, že se objevily nové, pádné důkazy. Není ani vyloučeno, že francouzští vyšetřovatelé spolupracují v této věci s libyjskými úřady. Samotné vyšetřování přitom ještě samozřejmě neznamená, že se bude konat soud. Stále je třeba na Sarkozyho nahlížet jako na nevinného - stejně jako tomu bylo před lety v případě obvinění z nelegálního financování jeho volební kampaně od nejbohatší ženy světa Liliane Bettencourtové, které se nakonec nepotvrdilo.

Libyjská aféra by navíc mohla znovu otevřít nejen vyšetřování záhadné Kaddáfího smrti, ale i ještě záhadnější smrti jeho ministra pro ropu Šukrího Ghaníma, jehož mrtvolu vylovili v roce 2012 ve Vídni z Dunaje. Mediapart v roce 2016 zveřejnil ministrovy nahrávky, které svědčily o milionových platbách, které putovaly z Libye do Francie.

A nejde přitom jen o kampaň v roce 2007. Loni média informovala o chystaném soudním procesu, který se týká obvinění z nelegálního financování prezidentské kampaně z roku 2012. Podle policie vydal Sarkozy se spolupracovníky za pomocí podvodů na kampaň více, než je zákonem povolený limit 22,5 milionu eur. Odhaduje se, že jde nejméně o 18,5 milionu eur, což ale Sarkozy rovněž vytrvale popírá.

Francouzská justice nakonec po dvoudenním výslechu předběžně Sarkozyho ve středu večer obvinila a uvalila na něj soudní dohled. V kauze související s jeho politickou kariérou tak jde již o třetí obvinění, stále ale ještě není jisté, zda exprezident stane před soudem.

Tagy: Francie zahraničí Libye francouzský prezident francouzský exprezident francouzská politika

Zdroje: vlastní,FAZ