Věda

Šedý hmyz s dlouhými štětinami za tělem nemusí utíkat jen z vlhké koupelny, ale i ze suchého obýváku nebo z kartonové krabice. Může jít o invazní rybenku, kterou vědci v Česku nacházejí od roku 2017, nejčastěji v bytech. Na rozdíl od běžné rybenky domácí ji vysoušení nevyžene. Nejlépe na ni fungují nástrahy.

Na dně Středozemního moře u tureckého ostrova Kekova leží zbytky lodi, která se podle archeologů potopila před 4 400 až 4 700 lety, tedy v době, kdy Egypťané stavěli pyramidy. Pokud se datace potvrdí, jde o nejstarší známý vrak světa a dosavadní rekordman od řeckého ostrova Dokos přijde o prvenství.

V použitých houbičkách na nádobí našli němečtí mikrobiologové místy tolik bakterií, kolik se jinak vyskytuje jen ve vzorcích stolice. Radí proto je opravdu nešetřit a vyhazovat velmi často. Letošní pokus německého institutu pro hodnocení rizik navíc ukázal, že na takové houbičce nemusí být nic vidět ani cítit.

Citrusová, borovicová nebo levandulová vůně po úklidu neznamená čistý vzduch. Vonné látky z čisticích prostředků podle vědců z Purdueovy univerzity reagují s ozonem a během pár minut vytvoří v místnosti miliardy až biliony nanočástic, které se dostanou hluboko do plic.

S komunikací hmyzu, hub nebo ovocných stromů až po komunikaci technologií a samotných lidí se mohou zájemci seznámit při dnešní Noci vědy.

S léčbou tříštivých zlomenin může v budoucnu pomoci kostní lepidlo, které testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně.

Malá skvrnitá šelma z bolívijských mračných lesů dostala jméno Leopardus tilcayo a stala se prvním novým druhem kočky popsaným za více než sto let. Deset let přitom žila v záchranné stanici, kde ji vědci považovali za běžného ocelota stromového. Teprve rozbor genomu ukázal, že o ní věda dosud nevěděla.

Čeština se proměňuje na několika různých úrovních, vychází to i z různých komunikačních situací, které lidé zažívají.