Věda

S komunikací hmyzu, hub nebo ovocných stromů až po komunikaci technologií a samotných lidí se mohou zájemci seznámit při dnešní Noci vědy.

S léčbou tříštivých zlomenin může v budoucnu pomoci kostní lepidlo, které testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně.

Malá skvrnitá šelma z bolívijských mračných lesů dostala jméno Leopardus tilcayo a stala se prvním novým druhem kočky popsaným za více než sto let. Deset let přitom žila v záchranné stanici, kde ji vědci považovali za běžného ocelota stromového. Teprve rozbor genomu ukázal, že o ní věda dosud nevěděla.

Čeština se proměňuje na několika různých úrovních, vychází to i z různých komunikačních situací, které lidé zažívají.

U Chleb na Nymbursku zkoumají archeologové kruhovou stavbu o průměru 230 metrů. Je stará přes 6500 let a její vchody míří na slunovraty i na krajní polohy Měsíce. Podle archeologů je o tisíc let starší než britský Stonehenge.

Z vraku plachetnice Mindoro, která se v listopadu 1864 potopila u Doveru, vytáhli potápěči zapečetěnou láhev s nápisem Guinness Extra Stout London. Chtějí z ní získat původní kvasinky a pivo znovu uvařit.

Kávová sedlina nemusí končit v koši. Vědci ukazují, že z ní lze během pouhých 90 sekund vyrobit energeticky bohatý biouhel, zatímco její oleje mohou posloužit třeba k výrobě bionafty.

Předseda Akademie věd ČR (AV ČR) Radomír Pánek požádal ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) o navýšení rozpočtu na příští rok o 900 milionů korun.