Václav Morávek: Poslední ze Tří králů, který si drze nechal zapálit cigaretu od gestapáka

MAGAZÍN - Magazín autor: Helena Kalendová

Je tomu šestasedmdesát let, co štěstí opustilo posledního z legendárních Tří králů. Odbojář Václav Morávek zahynul při přestřelce s gestapem na pražském Prašném mostě 21. března 1942.

Václav Morávek byl posledním ze skupiny známé jako Tři králové

Václav Morávek byl posledním ze skupiny známé jako Tři králové,zdroj: Profimedia.cz

Václav Morávek (1904 – 1942), rodák ze středočeského Kolína, se narodil 8. srpna 1904 do evangelické rodiny. Měl dva sourozence, starší sestru Jarmilu a mladšího bratra Zdeňka. Po otci, původně strojním inženýrovi a později středoškolském profesorovi, získal Václav smysl pro humor, velmi blízký vztah měl však především k hluboce věřící matce, která také významně ovlivnila jeho hodnotový žebříček.

Pravděpodobně kvůli tíživé finanční situaci rodiny, kterou způsobila předčasná otcova smrt, nastoupil Morávek po maturitě na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Roku 1925 pak již jako poručík dělostřelectva vstoupil v Olomouci do řad československé armády. Když po podpisu Mnichovské dohody přišla demobilizace a propouštění z armády, ukončil vojenskou službu v hodnosti štábního kapitána.

Po návratu do Kolína byl přidělen na úřad práce v pozici správního úředníka, "kancelářského škrabala", jak se o ni pohrdlivě vyjadřoval. Odmítal se však smířit s okupací a přihlásil se do ilegální odbojové organizace Obrana národa coby zpravodajský důstojník. Po převelení do Prahy se na podzim 1939 seznámil s pplk. Josefem Mašínem (1896 - 1942) a pplk. Josefem Balabánem (1894 - 1941). Tři králové byli na světě.

Krále z nich udělalo gestapo

Jméno pro slavnou trojici Balabán-Mašín-Morávek paradoxně vymyslelo gestapo (Heilige drei Könige), sami si prý říkali Tři mušketýři či Tři muzikanti. Patřili k nejlepším. Racionální organizátor Balabán, emoční a strhující Mašín. Tak trochu k nim patří ještě čtvrtý muž, radiotelegrafista František Peltán (1913 - 1942).

A Morávek? Již z armády známý vynikající střelec, výborně ovládal koně (coby absolvent pardubické jezdecké školy zvítězil v nejedné jezdecké soutěži), rád četl, dobře kreslil, dokonce psal vlastní básně. Romantik se smyslem pro dobrodružství byl ovšem i oblíbeným šprýmařem, a díky matce zároveň hluboce věřícím mužem.

Ostatně jeho legendární výrok "Věřím v Boha a své pistole" je dostatečně známý a předznamenal Morávkovu dodatečnou přezdívku "Pobožný pistolník". Sám přitom dobrodružně zrovna nevypadal, byl menší postavy, s jemnými rysy a lehce krátkozraký, což mu později přineslo výhodu úspěšných úřednických převleků.

Tři králové informovali zahraniční odboj pomocí kurýrů i telegraficky, proslavili se však především svými speciálními kousky. Požáry továren, explodující brikety v kotlích lokomotiv směřujících do Itálie, výbuchy přímo na území Říše (Lipsko, Mnichov). V Berlíně načasované nálože poškodila policejní ředitelství a ministerstvo letectví, v únoru 1941 dokonce Anhaltské nádraží, to při atentátu na Heinricha Himmlera, který unikl pouhou náhodou, když byl vlak kvůli poruše odkloněn.

Dostávali za hranice příliš ohrožené odbojáře, vydávali a distribuovali ilegální tiskoviny. Ty ostatně poněkud furiantsky donášely i na gestapo, jednou dokonce rovnou v německém vydání, to aby se tam prý nemuseli obtěžovat s překladem.

Doutníček od gestapáka

K nejznámějším Morávkovým kouskům patří onen slavný s cigaretou, kterou si v převleku nechal připálit od nechvalně proslulého gestapáka Oskara Fleischera, majícího na kontě největší počet zatčení a nasazeného právě na Tři krále. Fleischerův nadřízený a šéf pražského gestapa Geschke pak obdržel dopis: "Oskare, ty bídáku! Vsadil jsem se s Mašínem a Balabánem, že si od Tvého doutníku zapálím cigaretu. Vsadil jsem se o tisíc korun a oznamuji Ti, že jsem sázku v úterý vyhrál. Zanech týrání českých lidí, nebo Ti to přijde draho! Víme o tobě a pomstě neujdeš! Na to nezapomeň." Ostatně ani německy a česky psaný vzkaz "polibte mi prdel", zanechaný na lístku v prozrazeném a narychlo opuštěném konspiračním bytě, si gestapo za rámeček nedalo. A podobných kousků se traduje povícero.

Bohužel tak jako nad dalšími odbojáři, i nad Třemi králi se začínala stahovat mračna. Balabán byl dopaden a zatčen 22. dubna 1941 (na domě ve Studentské č. 1 v Praze 6 – Dejvicích je dnes pamětní deska), 13. května padl do rukou gestapa Mašín.

Z ilegálního Morávkova bytu v pražských Nuslích (ulice Pod Terebkou, dnešní Čiklova 19) vysílal radista Peltán důležitou depeši pro Londýn, když se objeví gestapo. Při následné přestřelce byl Mašín těžce postřelen a zajat, Morávkovi s Peltánem se podařilo uniknout z okna bytu po tenkém lanku, sloužícím pro uzemnění vysílačky, přičemž si Peltán těžce pohmoždil nohy a Morávek uřízl ukazováček levé ruky.

Nespolehlivý agent Thümmel

Koncem září 1941 nastoupil do funkce Reinhard Heydrich. Josef Balabán byl 3. října popraven, Mašín stále ve vězení. Smyčka nad prozatím volným Morávkem, který udržoval kontakt s důležitým agentem Paulem Thümmelem, se utáhla na jaře 1942. Netušil, že spolupráce byla prozrazena.

Paul Thümmel (1902 – 1945) neboli agent A-54, jemuž zahraniční odboj připisoval nadměrně velký význam, byl důležitou osobou z vysokých nacistických kruhů. Nutno říci, že velmi spornou. Dodnes není zcela jasné, jakou úlohu Thümmel doopravdy hrál. Pracoval pro obě strany, pro peníze či byl jednoduše německým abwehrem nastrčenou figurou, sloužící ke zmatení odboje? Některé z jím dodávaných informací byly v pořádku, jiné nepřesné či zavádějící, další zcela špatné.

Mrtvá schránka, sloužící výměně informací mezi Thümmelem a Morávkem, se nacházela na bývalém vojenském hřbitově u pražských hradčanských hradeb nedaleko střešovické vozovny. Byl jí nejvýstavnější z dodnes dochovaných náhrobků, náležející rytíři z Blumenfeldu (s obráceným erbem, neboť byl poslední svého rodu), za nímž byly zprávy zanechávány.

Thümmelovo postavení postupně dostávalo trhliny, a agentovi-dobrodruhovi, stýkajícímu se prý mimo jiné také intimně s Lídou Baarovou, už nepomohohli ani vysoce postavení přátelé. Dvakrát jej vyšetřovalo gestapo, třetí zatčení pak bylo konečným, a to nejen pro něj. Thümmel zřejmě prozradil místo i čas schůzky s Morávkem. Past mohla sklapnout.

Dvě rány do spánku

Morávek, jemuž se ještě podařilo navázat spojení s parašutisty ze skupiny Silver A, vyrazil v podvečer 21. března 1942 spolu s rotmistrem Václavem "Fešákem" Řehákem (1911 – 1942) na plánovanou schůzku k Prašnému mostu.

Napřed jdoucímu Řehákovi se zdálo, že jej někdo sleduje, nestihl však už Morávka varovat ani vytáhnout pistoli. Bleskurychlé zatčení viděl zdálky Morávek a běžel příteli na pomoc. Tolikrát již unikl z bezvýchodné situace, tentokrát ho však štěstí opustilo. Při přestřelce byl smrtelně raněn několika střelami. Po léta tradované tvrzení o následné sebevraždě nedávno s největší pravděpodobností vyvrátil historik Vilém Čermák.

Gestapo sice sebevraždu uvedlo coby příčinu Morávkovy smrti, ve skutečnosti má ale nejspíš dvě rány do spánku na svědomí buď sám "Řezník" Oskar Fleischer či jiný člen gestapa. Snad pomsta za ponížení? Spíše snaha umlčet důležitého svědka. Morávek totiž znal nejen Paula Thümmela, ale také agentovy kontakty – a právě Fleischer patřil k jeho dávným přátelům.

Josef Mašín a Václav Řehák byli mezi sedmdesátkou obětí popravených na střelnici v pražských Kobylisích 30. června 1942. Ostatky radisty Františka Peltána, zesnulého 20. července 1942 rovněž po přestřelce s gestapem, ukrývá některý z hromadných hrobů pražského ďáblického hřbitova. Tam rozvál vítr i popel Václava Morávka, odvážného "Pobožného pistolníka", jehož pamětní deska stojí na Prašném mostě v místech posledního boje. Před třemi kameny – Třemi králi.

Tagy: Česko domácí druhá světová válka odboj dějiny a fakta české dějiny

Zdroje: vlastní