Bylo krátce před Vánoci, 21. prosince 1929. Lidé v Československu se chystali na Štědrý den. Plánovali svátky, nakupovali, pekli. Kdo by měl pomyšlení na politiku? Koho tehdy zajímalo, co se děje ve sněmovně?

Právě ten den tam však poprvé vystoupil třiatřicetiletý komunistický poslanec Klement Gottwald. Ve své řeči popsal budoucí vůdce komunistů záměry party "karlínských kluků", obdivovatelů sovětského režimu, kteří ovládli komunistickou stranu. Vyložil, jaký režim komunisté chystají. A také to, jak ho nastolí.

Jezdíme se učit do Moskvy

Gottwald dal najevo, že českoslovenští komunisté nebudou postupovat v rukavičkách.

"Je nutno a možno úplně zúčtovat s vaším režimem: ozbrojeným povstáním, sociální revolucí, diktaturou proletariátu. Aby proletáři mohli vyvlastnit banky, fabrikanty…," hulákal od řečnického pultu.

Vzápětí poslanec přezdívaný Kléma bez obalu vyklopil, kde mají českoslovenští komunisté štáb.

"Naším nejvyšším revolučním štábem je Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry!"

Klement Gottwald, dělnický krutovládce | zdroj: Profimedia

Ve své řeči se Gottwald obrátil také k poslankyni za národní socialisty Fráně Zemínové, kterou jeho režim po válce uvěznil.

"My budeme, madame Zemínová, rušit váš klid, který znamená pro chudobného člověka klid žaláře či hrobu. My bojujeme za skutečný klid proletariátu, kterého bude dosaženo teprve tehdy, až budete vy smeteni."

Potom pozdější komunistický vůdce a prezident Československa informoval poslance, jak s nimi rudá strana naloží.

"Ve vězeních v Sovětském svazu sedí kontrarevolucionáři, sedí vrazi, právě tak, jako i vy budete jednou sedět ve vězeních československých," vyhrožoval poslanec, který zasedl ve sněmovně po říjnových volbách.

A na konci své řeči Gottwald zahřímal: "My tento svůj boj povedeme bez ohledu na oběti, houževnatě, cílevědomě, do té doby, až vaše panství bude smeteno."

Promarněná šance

Během projevu (část tady v PDF) dávalo několik poslanců najevo pohoršení nad výhrůžkami. Jiní Gottwaldova slova nebrali vážně, případně se jim smáli, anebo odešli ze sálu.

Místopředseda sněmovny, lidovec Alois Roudnický, který schůzi řídil, opakovaně zvonil a (marně) Gottwalda napomínal: "Prosil bych pana řečníka, aby užíval parlamentních výrazů."

Neurvalý, ale upřímný proslov mladého poslance tehdy nevyvolal velkou pozornost. Nepřikládal se mu velký význam a brzy se na něj zapomnělo.

Gottwald však nezapomněl. Svá slova splnil do puntíku. Poté, co jeho komunističtí kumpáni v únoru 1848 převzali moc, nastolil režim, za kterým zůstala úděsná bilance:

zdroj: YouTube

Během let 1948 až 1989 komunisté z politických důvodů věznili přes 200 000 lidí, nejméně 248 z nich bylo popraveno, 4500 jich zemřelo ve věznicích, tři stovky uprchlíků našly smrt při pokusu o přechod hranice a více než 175 000 obyvatel Československa emigrovalo.

Zmíněnou poslankyni Zemínovou odsoudili ve vykonstruovaném procesu, když jí bylo osmašedesát, na dvacet let do vězení. Propustili ji po jedenácti letech. Krátce nato ale zemřela.

Komunisté zrušili svobodné volby. Pořádali manifestační hlasování s vybranými kandidáty, jejichž počet se rovnal počtu křesel v parlamentu. Znárodnili, zkolektivizovali a ukradli (zabavili), co se dalo. Zavedli centrálně plánovanou ekonomiku, která po sobě zanechala zaostalou zemi.

Toho všeho se mohli obyvatelé Československa vyvarovat. Před Vánoci 1929 dostali jedinečnou šanci, aby pochopili, co bude následovat, pokud se moci chopí komunisté.

Promarnili ji.