Představ si, že ti vypadne zub… a místo vrtání, bolestivých zákroků nebo kovových implantátů ti lékaři vypěstují nový – živý, skutečný zub – a to přímo z tvých vlastních buněk. Nezní to jako sci-fi? Jenže tohle už není hudba budoucnosti, ale realita, která se právě začíná psát v laboratořích v Londýně. Vědci z King’s College London ve spolupráci s Imperial College totiž udělali obrovský krok směrem k revoluci v zubní péči. V laboratoři se jim podařilo napodobit přirozené podmínky pro růst zubu tak dobře, že buňky začaly fungovat stejně jako v těle. Pomohla jim k tomu nová speciální látka, která umožňuje buňkám mezi sebou komunikovat. Jedna buňka tak může „říct“ druhé, že se má proměnit v zubní buňku. A právě tahle komunikace je klíčem ke všemu.

„Dřívější pokusy selhávaly, protože signály mezi buňkami byly vyslány naráz. Náš nový materiál je ale uvolňuje postupně – stejně jako to dělá tělo,“ vysvětluje vědkyně Xuechen Zhang z Fakulty zubního lékařství na King’s College.

zdroj: Profimedia

Tato technologie by mohla jednou nahradit dnes běžné plomby a implantáty. Plomby sice řeší kazy, ale zub tím dlouhodobě oslabují a mají omezenou životnost. Implantáty zase vyžadují chirurgický zákrok a nikdy nenahradí přirozený pocit a funkci skutečného zubu. Oproti tomu živý, znovuvypěstovaný zub by byl tělu vlastní – žil by, rostl a fungoval přesně tak, jak má. Teď však vědci stojí před další výzvou: jak dostat nové zuby do úst pacientů?

Podle Zhang existují dvě možnosti – buď se mladé zubní buňky transplantují přímo na místo chybějícího zubu a nechají vyrůst přímo v ústech, nebo se celý zub vypěstuje v laboratoři a následně se implantuje hotový. V obou případech ale musí vše začít v laboratoři – a přesně tam se teď dějí věci, které ještě před pár lety zněly jako utopie. Tento výzkum patří do oblasti regenerativní medicíny, která se nespoléhá na umělé materiály, ale na schopnost těla se samo opravit. Místo kovu a plastu se tak lékaři snaží vytvořit náhrady z vlastních buněk – živé, přirozené a dlouhodobě udržitelné.

„Tato technologie má potenciál zásadně proměnit zubní medicínu,“ říká hlavní autorka studie, Dr. Ana Angelova Volponi. „Naše fakulta je hrdá, že může stát v čele této vědecké proměny.“

Možná už za pár let nebudeme při ztrátě zubu potřebovat vrták, šroub ani umělou korunku. Stačí jen buňka – a trocha času, aby příroda mohla znovu dokončit, co kdysi začala.