Symbol Ameriky? Snad. Ale přežvykování všelijaké hmoty je staré skoro jako lidstvo samo. Už staří Egypťané žvýkali směs myrhy a kadidla, Římané žužlali mastich, Seveřané březový dehet, Řekové pryskyřici a Aztékové a Mayové vařili z latexu získaného z kmene zapoty hustou šťávu (chicle, nebo po česku čikle) - de facto předchůdce dnešních žvýkaček.

zdroj: www.youtube.com

Skutečné dějiny žvýkačky, jak ji známe dnes, ovšem začínají v roce 1869, kdy se zkorumpovaný mexický exprezident a generál Antonio López de Santa Anna v newyorském exilu pokoušel získat prodejem čikle peníze na vyzbrojení soukromé armády, s jejíž pomocí by se mohl s velkou slávou vrátit domů.

Tvrdil, že čikle je guma budoucnosti, surovina, která zaručuje lukrativní obchody. Nikdo mu samozřejmě nevěřil, jenom jistý Thomas Adams, takto obchodník se sklem, se nechal ukecat. Koupil od Lópeze tunu čikle a marně se pokoušel hmotu vulkanizovat. Ukázalo se, že materiál se k ničemu jinému než ke žvýkání zřejmě nehodí. Ale to koneckonců nebylo zase tak špatné – pořád lepší než drolící se hroudy slazeného parafínu, které tehdy byly k mání.

Aby se mu vrátila alespoň část investovaných peněz, uválel Adams z čikle malé kuličky, zabalil je do barevného papíru a ukecal hokynáře, aby je nabízeli zákazníkům. A ejhle: Jeho výrobek nazvaný Adams' New York Gum No.1 uspěl. V roce 1871 pak Adams zkonstruoval přístroj, který čikle válcoval a krájel na tenké plátky – tedy do podoby, jaká se používá dodnes.

To všechno bylo hezké, ale mělo to jednu nevýhodu: Žvýkačky byly bez chuti. Tou dobou se ale rozkřiklo, že na prodeji této novinky by se mohly vydělat velké peníze. Kanaďan William J. White počátkem 80. let devatenáctého století při svých experimentech zjistil, že s pomocí kukuřičného sirupu lze žvýkací hmotě dodat jakoukoliv příchuť. Rozhodl se pro mátu a skoro to vypadalo, že právě na to celý svět čekal. Jeho Yucatan Gum během krátké doby dobyl trh a White bohatl a bohatl, dokud jej nevyřídil podraz ze strany jeho obchodních partnerů.

Wrigleyho budova v Chicagu | zdroj: Profimedia Wrigleyho žvýkačky se drží na trhu přes 120 let

Ale tou dobou už se objevila nová hvězda, obchodník s mýdlem William Wrigley mladší. Ten ke svému mýdlu jako reklamní dárek přibaloval prášek do pečiva, než zjistil, že prášek je mezi hospodyňkami oblíbenější než celé mýdlo. Zaměřil se tedy hlavně na prodej prášku do pečiva, přičemž ke každé plechovce přibaloval pro změnu dva balíčky žvýkaček. A ty opět byly oblíbenější než hlavní produkt, tak se přeorientoval na ně. V roce 1893 pak uvedl na trh svou žvýkačku Juicy Fruit a krátce poté Wrigley's Spearmint, které se prodávají dodnes. Nové výrobky z něj udělali milionáře a v roce 1910 už si vydobyl vedoucí postavení na trhu.

Velkou roli při tom sehrála i reklama, svými plakáty oblepil celou zemi. V roce 1915 jeho firma rozeslala každému Američanovi balíček žvýkaček zdarma, později obdrželo každé dítě ke druhým narozeninám poštu "od strýčka Wrigleyho" a ve dvacátých letech už žvýkala celá Amerika jeho Wrigley's Doublemint.

Sám Wrigley si pak mohl dovolit vlastní baseballový tým včetně stadionu a na řece Chicago si postavil mrakodrap ve stylu katedrály v Seville. Ten je dodnes sídlem firmy a kamenným pomníkem jejího úspěchu.