Europoslanci přitom ještě v říjnu schválili nezávaznou rezoluci požadující úplný zákaz glyfosátu do konce roku 2022 a co nejdříve chtějí v celé Evropě zakázat, aby se používal před sklizní.

Glyfosát je například aktivní složkou herbicidu Roundup společnosti Monsanto. Komu její název náhodou nic neříká, pak připomeňme, že vedle geneticky modifikovaného osiva nebo umělých sladidel se firma v minulosti proslavila mimo jiné produkcí svinstva známého pod označením Agent Orange.

Je glyfosát karcinogenní, nebo neškodný?

Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je glyfosát karcinogenní, podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, je naopak pro lidi neškodný.

Těžko říct, kdo má pravdu. Každopádně se ale tato látka používá v přípravcích na odstraňování plevele. Takže ať už glyfosát lidem škodí, nebo ne, neoddiskutovatelně hubí rostlinstvo, a přispívá tak k masivnímu úbytku hmyzu, který je přitom nezbytnou součástí ekosystému. Létajícího hmyzu za posledních 25 let ubyly tři čtvrtiny.

Experti už v této souvislosti bijí na poplach a varují před hrozící ekologickou katastrofou. Jistě, velkou roli sehrávají klimatické změny a úbytek přirozeného prostředí, nicméně dopad masivního používání pesticidů se značně podcenil.

Zatímco ještě před nedávnem se o (některých druzích) hmyzu hovořilo jako o možné laciné alternativě v boji s hladomorem, dnes to vypadá, že jednou půjde spíš o drahou lahůdku pro boháče. A i když hmyz asi nepatří mezi ty nejoblíbenější pomuchlováníhodné domácí mazlíčky, bez něj to zkrátka nepůjde - ať už slouží k opylování rostlin, rozkladu mrtvých organismů nebo jako strava jiných živočichů, potažmo i (masožravých) rostlin.

A kdo si myslí, že v případě úbytku hmyzu jde jen o další poplašnou zprávu, ať si vzpomene, jak ještě před pár lety po jízdě autem musel z reflektorů a oken pracně orýpávat nalepené mouchy, mušky, můry a podobnou havěť. Dnes si můžeme jezdit, jak dlouho chceme, ale na skle už si skoro neškrábneme.

A jak to je vlastně s tím kebabem?

Nikdo netvrdí, že döner kebab (to je ten sloupec masa na špízu, co se točí před infrazářičem a ořezává se nožem nebo něčím, co vzdáleně připomíná flexku) je to nejzdravější, co si lze na ulici dát. Ale dosud mířila kritika spíš na jeho tučnost, použité omáčky, případně obecně na to, že to je maso. Teď ale začalo Bruselu (respektive Štrasburku) vadit něco úplně jiného: Fosfáty. Přeloženo do srozumitelné řeči E338 až E343 a E450 až E452.

Kdo si myslí, že takový sajrajt nemá v jídle co dělat, ať tu a tam mrkne na etiketu toho, co do sebe láduje, byť obsažené přesné množství těchto látek tam uvedeno není. Najdeme je ale v colových limonádách, uzeninách, bábovkách, rybích konzervách, pudinkovém prášku, mléčných výrobcích typu taveňáků, majonézách, zmrzlinách a bůhví kde všude ještě. Podle EFSA je denní dávka 4200 miligramů (zhruba kávová lžička) fosfátu neškodná. V porci kebabu je ho kolem 130 miligramů, ve velké sklenici coly nejméně dvakrát tolik.

Fosfáty váží vodu, a mají proto řadu výhod. Zvyšují například hmotnost, suché maso je díky nim šťavnatější a fungují i jako pojivo kusů masa. S fosfátem se to přitom má tak trochu jako s těmi pesticidy: Podle někoho je bezproblémový, podle jiných studií ale může vyšší koncentrace této látky škodit srdci, ledvinám nebo krevnímu oběhu.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) chtěl vlastně jen upřesnit normu s ohledem na kebabové špízy s mraženým masem. Použití fosfátů v potravinách připravených ke konzumaci je totiž regulováno a tato regulace se vztahuje i na hotový kebab. Při sepisování normy se ovšem zapomnělo zákonně upravit i používání fosfátů v syrovém, hluboce zmraženém mase. Není tedy ani povoleno, ani zakázáno. Mražené kebaby na špízu by tak vlastně neměly z tohoto pohledu obsahovat fosfáty žádné, třebaže se do nich dává už šest desítek let.

Bez éček si na kebabu nepochutnáme

Alternativa k fosfátům totiž zřejmě neexistuje. Bez něj by se maso na špízu nejen scvrklo a rozpadlo, ale zůstávalo by uvnitř syrové dokonce i tehdy, kdyby zvenku bylo už skoro spálené na uhel. Fosfát totiž laicky řečeno rozpouští svalovou strukturu masa, které je pak lepkavější, drží na tyči pohromadě a nesklouzne dolů.

Evropská komise proto chtěla použití fosfátu jednoduše výslovně dodatečně povolit i v mraženém mase, určeném pro dönery a gyrosy. Tuto zdánlivě nevinnou drobnou úpravu ale sociální demokraté a zelení v ENVI odmítli. Skoro to vypadá, že dělají vlny jen proto, aby se pomstili za to, že předtím neuspěli ve své snaze zakázat glyfosát.

K tomu, aby kebaby a gyrosy zmizely z ulice (nebo přesněji řečeno ty, které se připravují z mraženého masa, což je většina), samozřejmě vede ještě daleká cesta – pokud takový zákaz vůbec někdy přijde. Přímou rozhodovací pravomoc v tomto ohledu totiž europarlament nemá. O fosfátech bude jednat na svém plenárním zasedání od 11. do 14. prosince. Než bude možné vyjednat kompromis, muselo by rozhodnutí výboru schválit i plénum. A teprve kdyby požadavek následně podpořila i Rada EU, znamenalo by to zákaz platný pro celou unii.

Zde je ovšem třeba připomenout, že v celé EU mlsouni podle německého deníku Bild denně spolykají 500 tun döneru, z toho se 80 procent válců mraženého masa vyrobí v Německu, kde se také denně prodá 2,2 milionu porcí této dobroty. Kdyby se produkce mraženého kebabu zastavila, přišlo by 110 tisíc lidí o místo, o ztrátách příjmů z prodeje ani nemluvě.

EFSA nyní bude muset z pověření výboru přezkoumat, zda nejsou k dispozici nové vědecké poznatky ohledně vlivu fosfátů na lidské zdraví. Výsledky studie by se pak pochopitelně neměly aplikovat jen na kebab, ale na všechny potraviny, obsahující danou látku. Výsledek by měl být k dispozici koncem roku 2018 a pak se zřejmě bude znovu rozhodovat. Do té doby se maso na tyči smí vesele točit dál. Čili stručně řečeno: Když jde o zdraví, nesmí se hlavně nic uspěchat. Damoklův meč nad oblíbenou dobrotou sice visí, ale tak nějak kousek stranou.