Za všechno mohly výkaly! Vědci odhalili kuriózní důvod, proč se prastaré království stalo velmocí

Stovky let před tím, než se na výsluní moci dostalo císařství Inků, úřadoval v jižní Americe jiný velký hráč. V pouštích a na písečných pobřežích jižního Peru vzkvétalo království Chincha. Nová studie z vědeckého časopisu PLOS One popisuje, jak k tomu došlo.

Nejednalo se o žádnou náhodu: Na to byla tahle jihoperuánská kultura u moci až příliš dlouho. Království se poprvé začalo zapisovat do dějin již okolo roku 900 našeho letopočtu a vydrželo být vlivným a velkým hráčem na jihoamerickém poli až do poloviny 16. století (kdy si Peru podmanili Španělé).

Mohly za to výkaly.

Bohatství lidu Chincha totiž nespočívalo v nalezištích zlata, stříbra nebo snad drahého kamení. Mořští ptáci si totiž s oblibou stavěli hnízda na ostrůvcích při pobřeží a obrovská populace opeřenců produkovala obrovské množství trusu bohatého na dusík.

A snadný přístup k hnojivu se v podobně nehostinném prostředí prakticky rovnal moci, čehož si staří jihoameričané samozřejmě velmi rychle všimli a začali se na vorech plavit k ostrůvkům a sbírat trus. Toho tam mimochodem opravdu nebylo málo: Když se později, v polovině 19. století, začalo na místě guano masově těžit, vrstva trusu měla na některých místech až 60 metrů.

Království pak díky zásobě hnojiva uživilo obrovskou produkci kukuřice, která fungovala jako pohon celé ekonomiky.

„Ptačí guano se může jevit jako triviální záležitost. Jenže se ukazuje, že právě trus prakticky překreslil celou geopolitickou mapu jižní Ameriky,“ vysvětluje autor studie, doktor Jacob Bongers z univerzity v Sydney.

„Guano významně pomohlo s produkcí kukuřice a zemědělský nadbytek pak nastartoval ekonomiku, poháněl obchod království Chincha, podporoval populační růst, zvýšil územní vliv a umožnil i spojenectví s Inky,“ pokračuje.

Důkaz podporující toto tvrzení přitom není nijak složitý: Vědci vyzkoumali 35 vzorků kukuřice nalezené v hrobech lidu Chincha a našli daleko vyšší úroveň dusíku, než jaká by se měla v tamější zemi vyskytovat od přírody. Používání hnojiva tak bylo nabíledni.

O tom, že království Chincha patřilo k nejbohatším a nejvlivnějším kulturám Peru, se ví už delší dobu – však v dobách největší slávy činila jeho populace 100 000 lidí, což opravdu nebylo málo. Až doposud ale historikové a archeologové hledali původ jeho vzestupu třeba snadnému přístupu k ústřicím a podobně. 

Nové zjištění, že za ekonomickou silou dávného státu stáli především dobře nažraní ptáci, má nejen jistou neoddiskutovatelnou poetiku, dává hlavně jasný logický smysl.

„Skutečná moc lidu Chincha nespočívala jen v přístupu k surovině. Ne, jednalo se hlavně o jejich dovedné ovládnutí celého komplexního ekosystému,” dodává spoluautorka studie, profesorka antropologie Jo Osborn z Texas A&M University.

Objev má ale i smutnější podtón: Kvůli změně klimatu, přehnanému rybolovu a ptačí chřipce už dnes na místě ptáky skoro nenajdete.