Ve své dlouho očekávané zprávě o civilní a vojenské připravenosti EU to dnes uvedl bývalý finský prezident Sauli Niinistö. O vypracování zprávy ho před sedmi měsíci požádala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

"Bezpečnostní prostředí v Evropské unii se v posledních letech v mnoha ohledech zhoršilo. Svět je nebezpečnější a náchylnější ke krizím. Trvalý mír nelze považovat za samozřejmost a rovněž bezpečnost není samozřejmostí, což se projevuje i narůstajícími škodami způsobenými klimatickými změnami," uvedl bývalý finský prezident v úvodu své více než 160stránkové zprávy. "Musíme být lépe připraveni nejen na to, abychom přežili, ale také abychom v této nové realitě prosperovali," dodal Niinistö s tím, že "to vyžaduje změnu způsobu, jakým my Evropané vidíme roli EU při zajišťování bezpečnosti nás všech".

Zatímco po konci studené války nebyla bezpečnost tématem, které by ovlivňovalo každodenní životy lidí, na začátku tohoto desetiletí se Evropa podle finského politika probudila do zcela nové reality. "Bezpečí nevidíme a necítíme, když ho máme, a jeho ztráta je o to dramatičtější a bolestnější," píše se ve zprávě. "Pandemie covidu-19 byla krizí obrovského rozsahu, na kterou nebyly členské státy a EU jako celek dostatečně připraveny. Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že k udržení míru jsou zapotřebí dva, ale k zahájení války pouze jeden. Ruská invaze také podtrhla Putinovo dlouhodobé vnímání, že Západ a lidé na Západě jsou slabí," dodává zpráva.

K tomu všemu se přidaly rostoucí škody způsobené extrémními povětrnostními vlivy a Evropané podle bývalého finského prezidenta stále častěji řeší to, jak změny klimatu ovlivní budoucí generace, a na co všechno je třeba se připravit.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU přitom vznikala v 90. letech minulého století, kdy byly veškeré přímé hrozby pro EU vnímány jako historicky nejnižší. "Tehdejší optimismus je v ostrém kontrastu s dnešním bezpečnostním prostředím. To je stále více utvářeno velmocenskou konkurencí a připraveností autoritářských států použít násilí k prosazení svých územních nebo politických nároků. Navíc instrumentalizace migrace a například narušení globálních dodavatelských řetězců podtrhují mnohostrannou povahu hrozeb," uvádí Sauli Niinistö, který byl finským prezidentem dlouhých 12 let. "Musíme zajistit, aby naše legislativa, pracovní metody a nástroje odpovídaly výzvám, kterým čelíme," dodal s tím, že základem všeho musí být právě připravenost.

To podle zprávy vyžaduje vysokou úroveň důvěry mezi veřejnými orgány, členskými státy, institucemi EU, soukromým sektorem a občanskou společností. "Připravenost začíná a končí důvěrou občanů, že politické společenství, ve kterém žijí, stojí za to chránit a bránit," uvádí dokument. Pro prohlubování důvěry mezi různými aktéry je zásadní systematické sdílení informací a zkušeností. "Lídři mají povinnost občanům jasně formulovat hrozby, na které musíme být připraveni. Zvyšování povědomí veřejnosti a rizikovém prostředí bez vytváření paniky a užší zapojení občanů do budování bezpečnosti má prvořadý význam," říká zpráva.

I podle nedávných průzkumů Eurobarometru občané EU očekávají, že se nynější sedmadvacítka stane silnějším bezpečnostním hráčem. V jarním průzkumu například 77 procent respondentů potvrdilo svou podporu společné bezpečnostní a obranné politice EU a 71 procent uvedlo, že chtějí, aby EU udělala více pro posílení produkce vojenského vybavení.

Zvyšuje se rovněž povědomí o připravenosti na nejrůznější katastrofy. V zářijovém průzkumu 58 procent dotazovaných uvedlo, že se nepovažují za dobře připravené na krizi v oblasti, kde žijí. Téměř dvě třetiny respondentů se domnívaly, že k dobré přípravě potřebují více informací.