Dobýt město, které měli islamisté pod svou vládou už ledna 2014, nebylo snadné. Ve chvíli, kdy Fallúdža, která dlouhé roky sloužila jako pevnost, padla, ale svitla Iráčanům naděje, že zvládnou naplnit předpovědi a do konce roku dobýt i iráckou metropoli IS, Mosul.

 "Z tohoto místa v centru Golanu oznamujeme, že (čtvrť) byla protiteroristickými silami zcela vyčištěna, a posíláme iráckému lidu dobrou zprávu, že bitva o Fallúdžu je ukončena," zahlásil v neděli velitel fallúdžské operace generálporučík Abdal Vaháb Saadí.

Zdá se, že Fallúdža dopadla výrazně lépe než Ramádí, ze kterého armáda vyhnala islamisty začátkem roku. Většina budov zůstala neporušená, za dva roky působení a vylepšování opevnění však radikálové město nejen obrnili, ale i zaminovali a vykopali rozsáhlé sítě tunelů.

Vojáci tak budou v následujících měsících muset projít dům po domu a zbavit je zbraní a nastražených min, stejně jako už začali s čištěním okolí města, kde se stále ještě skrývá část islamistů. Ve středu jich koalice vedená Spojenými státy zabila zhruba 250 a zničila 40 vozidel.

Do té doby, než bude město "čisté", budou lidé, kteří ve svých domech čekali až do ofenzívy, muset i nadále tábořit v poušti za hranicemi města.

Třetí bitva o Fallúdžu

Při zahájení akce z Fallúdži uprchlo několik desítek tisíc lidí, desítky jich zemřely při útěku, část z nich se utopila v řece Eufrat, některé zabily nastražené bomby a miny.

Na útěk ze svých domovů už byli lidé připraveni, od americké invaze do Iráku v roce 2003 to byla už třetí bitva, které město čelilo.

Není náhoda, že se bojovníkům Islámského státu dařilo město držet tak dlouho. Fallúdža je silně sunnitské město v západoirácké provincii Anbar a epicentrem radikálního islámu je už pěknou řádku let.

"Není to příliš umírněné město. Nikdy ani nebylo, a to ani na běžné irácké standardy," říká Douglas Ollivant, který v letech 2008 až 2009 působil jako ředitel Národní bezpečnostní rady pro Irák. Fallúdže se sice přezdívá "Město mešit", podle Ollivanta je ale většina z nich financovaná Saúdy a učí se v nich radikální výklad islámu.

Vztek na Američany

Pod vládou Saddáma Husajna se Fallúdža rozrostla v 300tisícové opevněné město a díky své relativní blízkosti Bagdádu získala strategická význam na cestě do Sýrie a Jordánska. Mnoho obyvatel města bylo dobře placenými vojáky či bezpečnostními pracovníky.

Když se Spojené státy rozhodly dostat všechny Husajnovy věrné z vlády a armády, tisíce iráckých vojáků, důstojníků i úředníků – včetně těch z Fallúdži – se najednou ocitly bez práce. Není se tak co divit, že místní byli na Američany "víc než trochu" naštvaní.

Toxická kombinace sunnitského extremismu a nenávist k Američanům změnila Fallúdžu v jedno z nejnebezpečnějších míst po začátku invaze do Iráku. Město se stalo hlavní základnou irácké odnože Al-Káidy a bylo jen otázkou času, kdy dojde ke střetu.

Nebylo potřeba čekat dlouho – v dubnu 2004 přepadli bojovníci ve Fallúdži zásobovací konvoj a zabili čtyři Američany. Jejich spálená těla pak pověsili z mostu přes řeku Eufrat, přičemž jeden z mužů měl na sobě pověšenou ceduli s nápisem: "Fallúdža je hřbitovem Američanů".

Pomsta a nejkrvavější bitva války v Iráku

Šokující záběry, které obletěly svět, vedly k americké pomstě. Na město armáda v tom roce zaútočila dvakrát, přičemž druhá operace nazvaná Phantom Fury byla nejkrvavější bitvou války v Iráku.

Americká národní pěchota při ní ztratila 95 mužů, Iráčanů zemřely tisíce včetně stovek civilistů. Více než polovina z 39 tisíc domů byla zničena, ve městě nebyla elektřina ani voda, kdo mohl, uprchl.

Když se v roce 2011 Američané z Iráku stahovali, ve Fallúdži lidé slavili a pálili americké vlajky. O dva roky později, v roce 2013 ale ve městě propukly další protesty, tentokrát proti šíitské vládě v Bagdádu.

Islámský stát, který vznikl z popela irácké Al-Káidy, se chopil šance a využil nespokojenosti místních. Fallúdža byla prvním velkým městem, nad kterým se mu podařilo získat vládu. Nebylo to těžké…