Jedním z důvodů nového přístupu je snaha v politicky polarizované době neprohlubovat rozdělení společnosti. Jak se podle televize PBS ukázalo, ne všem se změna líbí. Deníky The Washington Post (WP) a Los Angeles Times kvůli tomu přišly o tisíce předplatitelů, což může pro vydavatelské domy vyústit ve finanční problémy.

Podpora některého z kandidátů na prezidenta Spojených států má v americkém tisku dlouhou tradici. V 19. století byly deníky ve svém zpravodajství i v úvodnících ostře politicky vyhraněné, jak připomíná PBS. Stanice poznamenala, že v 19. století média přešla k politicky nezaujatým zprávám, v komentářích si ale vyhraněnost ponechala.

Ve volbách v roce 2008, ve kterých demokrat Barack Obama porazil republikána Johna McCaina, se k některému z kandidátů přiklonilo 92 ze stovky největších amerických novin. V roce 2020, kdy demokrat Joe Biden zvítězil nad republikánem Donaldem Trumpem, svůj postoj vyjádřilo už jen 54 listů. Letos bude podle Johna Woolleyho z vedení dokumentačního Amerického prezidentského projektu na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře číslo ještě nižší, středisko to však ani neplánuje spočítat.

Před několika dny vyvolala rozruch zpráva rozhlasové společnosti NPR, že The Washington Post přišel o více než 200.000 předplatitelů kvůli tomu, že před nadcházejícími volbami nevyjádřil podporu demokratce Kamale Harrisové. Bylo to poprvé za 36 let, co se deník za žádného kandidáta nepostavil. Miliardář a majitel listu Jeff Bezos tento týden učinil podle PBS nezvyklý krok, když ve sloupku ve WP rozhodnutí hájil.

O předplatitele přišel také list Los Angeles Times, který uvedl, že abonmá zrušilo několik tisíc lidí.

K podpoře některého z prezidentských kandidátů se letos nepřihlásila ani mediální společnost Gannett, která je vydavatelem listu USA Today a více než dvou stovek dalších novin a která je největším americkým novinovým řetězcem. "Proč to děláme? Protože věříme, že o americké budoucnosti se rozhoduje v regionech," sdělila společnost Gannet. Dodala, že úkolem novin tohoto vydavatelského domu je v rámci veřejné služby poskytovat čtenářům fakta, která potřebují k vlastnímu rozhodnutí.

Stanice PBS uvedla, že podle studií čtenáři podpoře kandidátů od deníků a magazínů příliš pozornosti nevěnují a navíc v digitálním světě nechápou rozdíl mezi přímou zprávou a sloupky, které postoje kandidátů hájí. V dalších případech zase vydavatelské domy odebraly konkrétní rozhodnutí z rukou místních redakcí, protože v době problémů zpravodajského odvětví nechtěly dávat čtenářům záminku k odchodu.

"Opravdu nechtěli deptat a štvát lidi, kterým by se podpora nelíbila," řekl o vlastnících médií analytik Rick Edmonds z neziskového žurnalistického centra Poynter Institute. "Řešením tak je ji (podporu) nedělat," dodal.