Tak mizerné hodnocení jako Donald Trump od amerických voličů ještě žádný prezident po šesti měsících v Bílém domě nedostal.

Podle nejnovější sondy televize ABC News a deníku Washington Post z července souhlasí s Trumpovým postupem jen 36 procent Američanů. Blonďatý prezident, který ve čtvrtek završil půlrok v roli vrchního velitele, se tak v historickém srovnání za posledních sedmdesát let propadl za dosud nejhůř hodnoceného Geralda Forda (39 procent).

Ford, který do Bílého domu nastoupil po rezignaci Richarda Nixona v roce 1974, si nedůvěru Američanů vysloužil tím, že zabránil Nixonovu stíhání za roli v aféře Watergate. Za Trumpovým poklesem jsou zejména podezřelé kontakty s Ruskem, neúspěch plánů na zrušení Obamacare, odklad velkých infrastrukturních projektů a "velké americké zdi" na hranici s Mexikem. Nic přitom nenasvědčuje ani tomu, že by Trump dokázal vrátit těžký průmysl do oblasti Rezavého (kdysi Ocelového) pásu.

A ještě další srovnání: Barack Obama a George Bush junior, dva "předskokani" nynějšího prezidenta, měli po půl roce podporu ve výši 59 procent.

Zemana ani viróza nezastaví

Srovnejme však Trumpa s jeho českým souputníkem – Milošem Zemanem.  

Zeman si v očích veřejnosti vede líp. Důvěřuje mu 48 procent lidí (průzkum CVVM z konce června).  A šest měsíců po svém zvolení měl podporu 53 procent Čechů (STEM) – navzdory "viróze" nad korunovačními klenoty.

Pravda, český prezident má ve srovnání s americkým minimum pravomocí a téměř žádnou odpovědnost, nemá tedy tolik příležitostí k přehmatům. Oba jsou si však v lecčems podobní.

Podobně jako Trump se Zeman vyznačuje přerostlým egem a tím, že kudy chodí, tudy spílá novinářům. V tom by si oba státníci při setkání bezpochyby notovali.

Trump spílá "nečestným" ("dishonest") médiím, které plodí "falešné zprávy" ("fake news"), Zeman je ostřejší. Novinářům spílá do kurev a vtipkuje, že by se "měli likvidovat".

Oběma imponují autoritáři typu ruského vládce Vladimira Putina nebo nejvyššího čínského komunisty Si Ťin-pchinga a oba by si svorně a s chutí mohli při setkání zanadávat na německou kancléřku Angelu Merkelovou.

A co by mohl Zeman poradit Trumpovi? Třeba to, aby nereagoval na vše, co se kolem šustne a na špinavou práci i prkotiny si pořídil svého Ovčáčka.

Babiš ví, jaké noviny koupit

Společnou řeč by Trump v Česku našel také s Andrejem Babišem. Nejen proto, že jsou si blízko v žebříčku nejbohatších lidí magazínu Forbes. Prvního eviduje Forbes na 544. místě s majetkem 3,5 miliardy dolarů (79 miliard korun), druhého na 564. pozici s 3,4 miliardami dolarů (77 miliard korun).

Oba se dostali do politiky jako bojovníci proti establishmentu. Zatímco Trump v kampani hlásal "Udělejme Ameriku zase skvělou!ů, Babiš teď na Facebooku propaguje slogan "Udělejme Českou republiku znovu skvělou."

Jejich podnikatelský styl je identický. Dokážou využívat mezery v zákonech, a pokud mají volit mezi pravidly a vlastním zájmem, vždy volí druhou možnost (to pro ně platí nejen v byznysu, ale také v politice).

Donald zdědil majetek a rozmnožil ho zejména tím, že zneužil pravidla o bankrotu, a tak se vyhnul daním. V daňové optimalizaci jeho drzost neznala mezí. Když se například chtěl v New Jersey vyhnout poplatkům za golfové resorty, oba areály prohlásil v daňovém přiznání za zemědělské usedlosti a doložil to fakturou za nákup koz.

Babiš dokázal majetek rozšiřovat také díky evropským dotacím. Jen v programovacím období 2007 až 2013 tak získal 1,2 miliardy korun. A s berňákem dokázal vyběhnout obdobně jako Donald. Od svého Agrofertu nakoupil půldruhé miliardy dluhopisů po jedné koruně. A protože se daně z dluhopisů (běžně patnáctiprocentní) vždy zaokrouhlovaly dolů na celé koruny, byla z toho skvělá nulová daň.

Přes pochybné obchody je Babiš v Česku podle sondy agentury STEM nejpopulárnějším politikem. Podle sondy STEM mu důvěřuje 56 procent lidí.

A v čem by mohl být Babiš Trumpovi užitečný? Třeba v tom, že by mu poradil, o čem si má nechat zdát a zda koupit CNN, New York Times nebo nějaká jiná média.

Spřízněné duše

Pokud po Novém roce obhájí Zeman svůj hradní pašalík a ještě před tím (v říjnu) vyhraje Babišova filiálka ANO sněmovní volby a její generální ředitel sestaví vládu, bude mít Donald v Česku blízkou zemi. Sotva ho to však bude zajímat. A stěží ho to přiměje, aby se do ní vypravil (pokud je vůbec o co stát).

A "pozvání" českého prezidenta do Bílého domu? Hrad se jím chlubil od ledna a ještě na jaře ho vydával za hotovou věc, u které je potřeba pouze doladit detaily. Jenže Zeman se ho nejspíš dočká až na svatého Dyndy.

Americký web Real Clear Defense píše, že Trump si setkání se Zemanem nemůže dovolit. Důvodem je Zemanova podpora zbrojaře a jeho sponzora Jaroslava Strnada.

Strnadova firma je podezřelá z nezákonného obchodu se zbraněmi, které se patrně dostávaly do rukou hrdlořezů z islámského státu. Web připomíná Zemanovu kritiku přísných licenčních podmínek pro vývoz zbraní a autor článku Chris Yurko se ptá: "Copak se Zeman zase opil?"

Článek je nicméně jen spekulaci novináře. Není podložen žádným zdrojem. Realita může být mnohem prostší: Titěrná desetimilionová zemička Donalda Trumpa nezajímá, byť z ní pochází jeho první manželka Ivana a byť v ní mají důležité slovo ideově spříznění politici.