Po více než čtyřech desetiletích se podařilo uzavřít brutální vraždu, která šokovala obyvatele Nevady a dlouhé roky zůstávala záhadou. Dvacetiletá Vicki Radig byla nahlášena jako pohřešovaná v březnu roku 1981 poté, co vyrazila ven se svým tehdejším přítelem Walterem Bradley DeMintem. Ten policii řekl, že se pohádali a ona utekla. O dva dny později však bylo její tělo nalezeno v odlehlé pouštní oblasti u dálnice Boulder Highway. Pitva potvrdila, že zemřela následkem kombinace tupých i bodných poranění – a že šlo o vraždu. Policie tehdy označila DeMinta za osobu podezřelou, jeho výpověď byla plná nesrovnalostí, ale chyběly přímé důkazy. Vyšetřování tak zamrzlo a případ se zařadil mezi desítky tzv. „cold cases“ – nevyřešených případů, které čas postupně pohřbil pod nánosem zapomenutých složek. DeMint zemřel v roce 2007 a s ním, jak se zdálo, i poslední naděje na spravedlnost.

Jenže technologie se vyvíjejí. V roce 2021 se forenzní tým rozhodl znovu prověřit biologické vzorky odebrané z těla oběti. Moderní DNA analýza, která je dnes několikanásobně citlivější než před dvaceti či třiceti lety, odhalila přítomnost DeMintovy DNA. To byl první zásadní průlom. V následujících dvou letech odborníci otestovali další důkazy a znovu objevili stopy DNA oběti i pachatele. Výsledky byly jednoznačné – a policie případ znovu otevřela. S novými důkazy v ruce se vyšetřovatelé obrátili na okresního státního zástupce. Ten dospěl ke stejnému závěru jako kriminalisté: Walter Bradley DeMint je jediným věrohodným pachatelem. Kdyby byl naživu, čelil by obvinění z vraždy prvního stupně. Přestože spravedlnosti nakonec unikl, rodina oběti se alespoň dočkala pravdy – a uzavření bolestivé kapitoly, která trvala přes čtyřicet let.

Tento případ není ojedinělý. V posledních letech se díky pokročilým metodám DNA analýzy daří znovu otevírat a vyřešit případy, které byly celé dekády považovány za beznadějné. Forenzní genetika, která kdysi umožňovala jen základní porovnávání vzorků, dnes dokáže analyzovat i minimální množství DNA z desítky let starých důkazů. Jedním z nejslavnějších příkladů je dopadení tzv. vraha z Golden State, který mezi lety 1974 a 1986 znásilnil přes 50 žen a zavraždil nejméně 13 lidí. Policie ho zadržela v roce 2018 – právě díky porovnání DNA ze starých důkazů s genetickou databází rodokmenů. Pachatelem se ukázal být bývalý policista Joseph James DeAngelo, který po desetiletí unikal trestu.

V Texasu zase pomohla DNA odhalit vraha Mary Jane Thompson, která byla znásilněna a zavražděna v roce 1981. V roce 2022 policie identifikovala pachatele jako Glenna McCurleyho. Ten se po čtyřiceti letech přiznal – a odsoudili ho k doživotnímu trestu.

Tyto příběhy nejsou jen o tragédiích, ale i o neuvěřitelné síle vědy, která dnes dokáže vracet spravedlnost i tam, kde už naděje téměř vyhasla. Genetika, která kdysi sloužila jen k potvrzení otcovství, je dnes mocnou zbraní v rukou kriminalistů. A jak ukazují případy z Nevady, Kalifornie i Texasu – žádný vrah si nemůže být jistý, že unikne navždy. Spravedlnost totiž nezapomíná. A DNA nelže.