Dnes je neděle 29. listopadu 2020., Svátek má Zina
Počasí dnes 3°C Oblačno

Teroristický vůdce, který stále uniká

Teroristický vůdce, který stále uniká
Masood Azhar | zdroj: Profimedia.cz

Masúd Azhar a jeho džihádistická skupina může být jednou z největších překážek při řešení indicko-pákistánské krize v Kašmíru. 

Provincie Džammú a Kašmír jsou po desetiletí centrem krvavého a zdánlivě nekonečného konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Přestože uplynulo už 70 let, kdy se tato oblast stala součástí Indie, konflikt mezi oběma státy přetrvává. Loni v srpnu Indie zrušila autonomii obou provincií. V převážně muslimském Kašmíru to vzbudilo hněv. Ve snaze předejít rozsáhlým protestům a násilí, indická vláda v údolí zavedla bezpečnostní blokádu a jiná opatření. Po sedmi měsících tam přetrvává napětí.

Indičtí představitelé tvrdí, že opatření byla nezbytná kvůli ochraně před přeshraničním terorismem. Poukazují na dlouhou historii útoků v Kašmíru a na další cíle v Indii, které připravují skupiny se sídlem v Pákistánu.

Loni v únoru povstalecká organizace Džajše Muhammad vedená pákistánským duchovním Masúdem Azharem vyslala sebevražedného atentátníka v autě s výbušninou proti konvoji vojáků a minimálně 40 jich zabila.

Neexistuje terorista, kterého by Indie chtěla dopadnout tak jako právě Azhara. Jeho teroristické "úspěchy" na indické půdě v posledních letech rozhněvaly indické činitele natolik, že se odstranění Azhara stalo strategickým cílem pro indické bezpečnostní složky. Po zmíněném útoku na vojáky Indie dokonce poprvé od indicko-pákistánské války v roce 1971 vyslala do pákistánského vzdušného prostoru své bombardéry. 

Pákistán přesto odmítá Azhara stíhat nebo postavit jeho organizaci před soud. Indické představitele to ale nepřekvapuje, protože pákistánská zpravodajská služba podle nich poskytuje jeho hnutí finanční prostředky, logistickou podporu a pomáhá mu s výcvikem ozbrojenců. 

Azharova nedotknutelnost přivádí indické činitele do varu. Připomíná jim totiž, že před dvěma desítkami let měli duchovního ve svých rukou - byl uvězněný v jedné z jejich věznic. Po únosu letu Indian Airlines Azharovými lidmi ho však museli propustit na svobodu výměnou za unesené cestující. Krátce nato založil organizaci Džajše Muhammad.

Kariéra v Harkat-ul-Mudžáhedín  

Nepřátelství mezi Indií a Pákistánem trvá od jejich vzniku v srpnu 1947, kdy získaly nezávislost na Velké Británii. Kašmír se nakonec stal součástí Indie, ale Pákistán nové uspořádání nikdy nepřijal.

Stažení sovětské armády v roce 1989 z Afghánistánu bylo považováno za vítězství džihádistů. Pákistánská zpravodajská služba z něj vyvodila, že džihád může být fungující vojenská strategie. Na její pokyn podle indických představitelů i pákistánských učenců skupiny džihádistů přesměrovaly svou pozornost na osvobození Kašmíru od indické navlády.

Jejich cílem bylo povzbudit muslimské separatisty v Kašmíru teroristickými útoky proti Indii. Významnou skupinou určenou pro tento úkol byla Harkat-ul-Mudžáhedín. Jejím novým členem se v roce 1989 stal i dvacetiletý syn učitele - Masúd Azhar. Azhar byl poslán na výcvik do Afghánistánu, kde se posléze ukázalo, že jeho talent bude lépe využit při přípravě propagačního časopisu s názvem Sadai-e-Mudžáhid. Jeho náklad byl 1000 výtisků a skoro všechny byly distribuované zdarma v mešitách.

Úspěch časopisu přivedl Azhara do vedoucích pozic Harkat-ul-Mudžáhedín. Také se projevil jako nadaný řečník. Na cestách do Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Zambie a Británie přednášel vášnivé projevy, které povzbuzovaly posluchače v mešitách a seminářích, aby se podíleli na džihádu. Jeho organizaci to přinášelo nemalé finanční prostředky.

V té době se začal přímo věnovat záležitosti Kašmíru, kde selhaly pokusy Indie potlačit hrubou silou lidové povstání. Azhar navštívil zdejší města spravovaná Pákistánem. Ve svých veřejných přednáškách vyzýval mladé muže, aby se připojili k přeshraničnímu boji proti indickým bezpečnostním silám.

Operace na záchranu Azhara  

V roce 1994 cestoval na portugalský pas do města Šrínagar. Na zpáteční cestě byl zatčen a poslán do vězení v Džammú, kde bylo drženo také několik pákistánských a kašmírských bojovníků. Azhar si zde svými kázáními rychle získal následovníky.

V červenci 1995 bylo šest turistů ze Západu uneseno v Kašmíru teroristickou skupinou Al Faran. Výměnou za rukojmí skupina požadovala propuštění Azhara a dalších 21 věznů. Indická vláda to odmítla. Jedno rukojmí uteklo, bezhlavé tělo jiného bylo nalezeno o několik týdnů později a další se nikdy nenašla.

V prosinci 1999 bylo uneseno letadlo Indian Airlines při cestě z Káthmándú do Dillí. Únosci chtěli, aby indická vláda propustila 36 teroristů, kteří byli v Indii ve vazbě. Azhar byl první na seznamu. Kromě toho požadovali 200 milionů dolarů v hotovosti a pozůstatky Sajjada Afghaniho, který byl zadržen spolu s Azharem a zemřel při jednom z pokusů o útěk z vězení v Džammú.

Únosci nakonec souhlasili s propuštěním cestujících a posádky výměnou za tři vězně. Jedním z nich byl Masúd Azhar. Hlavním cílem indických vyjednavačů bylo zabránit jeho vydání, ale teroristé z toho nehodlali ustoupit. Byl mezi nimi také Azharův bratr Ibrahim. Výměna se po několika dnech vyjednávání uskutečnila a Azhar se dostal na svobodu.

Pákistánské mediální pokrytí únosu proměnilo Azhara z obyčejného radikála ve všem známou ikonu. Během několika týdnů od svého návratu přednesl veřejné projevy v Pákistánu, ve kterých podpořil džihád v Kašmíru. Většina Pákistánců o Azharovi nikdy neslyšela. Nyní ho mnozí vnímali jako inspirativní postavu, která byla díky odvážné záchranné operaci osvobozena od nelegitimního věznění v Indii. Azhar později napsal, že únos měl pomstít pákistánskou porážku ve válce v roce 1971.

Rodinný podnik džihádistů 

V březnu 2000 založil organizaci Džajše Muhammad. Její vznik oznámil na velkém shromáždění na stadionu ve městě Bahawalpur v pákistánské provincii Paňdžáb. Účastníky vyzval, aby se zavázali k džihádu proti Indii. Brzy po svém založení spáchala Džajše několik sebevražedných bombových atentátů.

Jedním z nich byl útok na indický parlament, který přiměl pákistánskou vládu k tomu, aby organizaci zakázala a Azhara umístila do domácího vězení. Nebyla však proti němu vznesena žádná formální obvinění a domácí vězení bylo po roce zrušeno. Ačkoli OSN prohlásila Džajše za teroristickou organizaci a pákistánské orgány ji zakázaly, dál získávala finanční prostředky a nabírala mladé muže.

Téměř všichni Azharovi bratři a švagři se na provozování Džajše podílejí. Jde o svého druhu rodinný podnik. Azharova rodina má kontrolu nad finančními prostředky organizace a nesmírně zbohatla. Po útoku na Šrínagar v roce 2006 zmizela Džajše z titulků, ačkoli Azhar dál pokračoval ve svých kázáních, kterými inspiroval džihádisty. Následně po teroristických útocích v Bombaji v roce 2008, které opět přivedly pákistánskou podporu terorismu pod intenzivní mezinárodní kontrolu, se ztratil z očí veřejnosti i Azhar.

Teroristické útoky ovšem pokračovaly. Rozhodnutí indické vlády poslat do Pákistánu bojové letouny po – v úvodu zmíněném – útoku z února 2019 odráží novou doktrínu, kterou Indie přijala. Vyslala tak povstaleckým skupinám zprávu, že za pákistánskými hranicemi nejsou v bezpečí.

Po loňském únorovém útoku předložil indický velvyslanec při OSN sankčnímu výboru audio nahrávky projevů, které Azhar přednesl ve dnech před a po atentátu. V projevu dva dny po bombovém útoku duchovní varoval, že pokud se Indie nevzdá Kašmíru, plameny džihádu se rozšíří po celé zemi. Čína, která v minulosti podobné pokusy blokovala, změnila svůj postoj. V květnu tak Rada bezpečnosti OSN uložila pákistánské vládě, aby zmrazila Azharova aktiva, zabránila mu získávat zbraně a zakázala mu cestovat.

V březnu 2019 týden po leteckých úderech pákistánské ministerstvo vnitra prohlásilo, že do předběžné vazby vzalo 44 členů Džajše (včetně dvou Azharových příbuzných) a dalších zakázaných skupin. Vláda také převzala kontrolu nad mešitami, semináři a nemocnicemi provozovanými Džajše. Místo Azharova pobytu však není známo. Údajně je prý nemocný.

Přesto vyhlídky nejsou příznivé. Odvolání autonomie Kašmíru musí být pákistánskou armádou považováno za porážku. Pákistánská zpravodajská služba se s ní zřejmě nesmíří a naplánuje odplatu. Rovněž není jasné, zda přestane používat skupiny džihádistů jako svůj nástroj. Podle indických zpravodajských zpráv Džajše znovu otevřela teroristické výcvikové tábory podél hranice Pákistánem spravované části Kašmíru.

Zdroje:
NY Times

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,170 26,250
USD 21,890 22,010
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma