Spojeným státům zkrátka pomalu docházejí psi na vyhledávání výbušnin. Jejich vytříbenému čichu přitom přes veškerou snahu vědců absolutně nemůže konkurovat ani ta nejdokonalejší technika, stejně jako jejich mrštnost a pohotovost hravě strčí do kapsy každého robota.

Podezřelé balíčky, nákupní centra, letiště, vlaky, trajekty a výletní lodě, významné sportovní události, maratony, koncerty nebo turistické atrakce. Všude tam je pomoc čtyřnohých čmuchalů nenahraditelná. A to nemluvíme o chlupatých expertech na další věci: od hledání drog, přes odhalování rakoviny nebo štěnic až po vyčuchání hladiny cukru v krvi.

Bez psího čenichu to nepůjde

Americký Úřad pro bezpečnost v dopravě (TSA) má ve své zásahové jednotce k dispozici dobrou tisícovku psů. Jsou mezi nimi němečtí a maďarští krátkosrstí ohaři, němečtí i belgičtí ovčáci, labradoři a zlatí retrívři.

Pejsek věrně slouží maximálně do svých osmi až deseti let, hafaní tým je proto třeba každoročně z více než třetiny omladit. Agenti TSA proto čtvrtletně vyrážejí na nákupy do Evropy společně s kolegy z americké armády, kteří mají po celém světě v akci kolem 1600 psů.

Američtí zájemci o čtyřnohé pátrače jsou ale z nejrůznějších branží: celníci a hraniční stráž, místní a federální bezpečnostní orgány, ministerstvo zahraničí, záchranáři, zdravotníci nebo soukromé bezpečnostní a detektivní agentury. A velkou konkurencí jim jsou samozřejmě i zahraniční vlády.

Špičkové psy totiž dostane ten, kdo nabídne nejvíce peněz, což zpravidla bývá Čína a Saúdská Arábie. Transakce se provádějí většinou v Německu a Nizozemsku, ale psi pocházejí převážně z bývalých zemí východního bloku, jako je Chorvatsko a Rumunsko. Právě zde mají dlouhou tradici chovu a výcviku služebních psů.

Nabídka je ale pro velký zájem pochopitelně omezená. USA nakupují v Evropě hodně psů a logicky se na ně nemohou dostat jen ti nejlepší. Podle expertů si například země jako Německo nechávají ty nejzdatnější hafany pro sebe a v méně bohatých zemích se zase špičková zvířata prodávají tomu, kdo nabídne nejvyšší částku.

Kupování zajíce v pytli

Představitelé TSA a americké armády, kteří jezdí do zámoří služební psy nakupovat, hovoří o štěstí, když ze 110 nabízených jich aspoň 50 vyhoví požadovaným kritériím svým zdravotním stavem a chováním. Z tohoto počtu jich navíc zhruba pětina v USA neprojde sítem výcviku, aby mohli být nasazeni do služby. Ti se pak prodají jiným zájemcům.

Důvodem tohoto propadu je to, že se zvířata kupují až jedno- či dvouletá, kdy jsou už dostatečně zralá pro tvrdý výcvik. A i když štěňata pocházejí z kvalitního chovu, nelze předpovědět, jak a za jakých podmínek byla do té doby vychovávána, případně jaké neurózy se u nich vyvinuly. Podle expertů jsou to totiž právě zkušenosti z mládí, které jsou pro další vývoj psa nejdůležitější. A do toho nikdo z nakupujících nevidí.

USA v tom nejsou samy

Čeští psovodi na tom nejsou o mnoho lépe než jejich američtí kolegové. Česká armáda na rozdíl od policie nemá vlastní chovnou stanici a kupuje zvířata od soukromých chovatelů, kteří je ale raději prodávají za mnohem vyšší částky do zahraničí.

Na armádu tak zbudou spíše méně kvalitní kusy. Policejní psovodi o služebního psa pečují už od štěněte a vychovávají si ho sami, přičemž výcvik obvykle trvá dva roky.

Vysoké ceny a současný systém, kdy se v zahraničí víceméně nakupuje zajíc (pes) v pytli, donutil třeba Švédsko, aby v roce 2005 obnovilo svůj vlastní program chovných stanic pro vojenské psy, který v 90. letech zrušilo.

Také v USA už se diskutuje o návrhu vytvořit vlastní sdružení soukromých chovatelů, které by pro armádu a bezpečnostní složky připravovalo vysoce kvalitní psy. Další možnosti je vznik federálního šlechtitelského programu na způsob neziskových organizací, které speciálně cvičí například několik stovek asistenčních a vodících psů pro nevidomé. Štěňata vychovávají během prvního roku dobrovolníci, kteří zajistí, aby zvíře vyrůstalo ve vhodném prostředí a podmínkách a hned od počátku získalo dobré návyky a zkušenosti.

Mnoho psů zajícova (teroristova) smrt

Během loňského slyšení v Senátu se v souvislosti se sílící hrozbou teroristických útoků hovořilo o nutnosti zajistit Spojeným státům soběstačnost ve výcviku pátracích psů. TSA byla vystavena kritice, že svůj chovný program zrušila. Nejde přitom jen o psy specializované na vyhledávání výbušnin, ale třeba i drog.

"Tito psi zachraňují životy. To je prostě fakt," říká podplukovník Matthew Enroth. Jako armádní veterinář se ve výcvikovém středisku na texaské letecké základně Lackland staral během posledních čtyř let o zdejší služební psy. "Právě díky těmto psům je spousta lidí naživu a má všechny části těla, které by bez nich mít nemusela," cituje jej americký New York Times.