Většina věcí, která se o vlacích severokorejských vládců ví, pochází ze zpráv tajných služeb, vzpomínek činitelů, kteří měli možnost v dřívějších dobách těmito vlakovými soupravami cestovat, a z hrstky záběrů severokorejských státních médií.

Podle zprávy z jihokorejského tisku z roku 2009, která se odvolává na informace rozvědky, má severokorejský vůdce k dispozici nejméně 90 takovýchto vagonů splňujících maximální bezpečnostní požadavky.

Zpráva, která byla vydána v éře Kim Čong-ila, uvádí, že při každé cestě vůdce vyjíždějí po železnici na trať současně tři vlaky: průzkumný bezpečnostní vlak, souprava vezoucí vůdce a třetí vlak s dalšími osobními strážci a zásobami.

Každý z vagonů je z neprůstřelného materiálu, takže vagony jsou mnohokrát těžší než průměr. Z toho důvodu se také vlak pohybuje pomalu; odhaduje se, že dosahuje maximální rychlosti kolem 60 kilometrů v hodině.

Za dob Kim Čong-ila - podle zprávy z roku 2009 - cestovalo v průzkumném vlaku 100 členů bezpečnostních sil, kteří prohledávali stanice a nádraží a pátrali po případných nastražených bombách či dalších hrozbách. Testovali také bezpečnost kolejové trati. Nad vlakem pak ještě letěly vojenské vrtulníky a letouny. Zpráva uvádí, že po celé Severní Koreji byla vystavěna dvacítka železničních stanic pouze k osobní potřebě vůdce.

Severokorejská státní média čas od času natáčela vůdce přímo ve vlaku, a nabídla tak veřejnosti pohled do útrob speciálně upravených vagonů. V roce 2015 byl Kim Čong-un zachycen, jak sedí u dlouhého bílého stolu v jakési konferenční místnosti. Na podobném videozáznamu z roku 2011 je jeho otec Kim Čong-il ve stejných prostorách. Na této starší videonahrávce jsou dobře zřetelné televize s plochými obrazovkami a na novějším videu také moderní notebooky.

Na nahrávce z cesty Kim Čong-unova otce je tento již zesnulý severokorejský vůdce vidět v přijímacím salonku vlaku s luxusními sedačkami, jak předsedá schůzi v jídelním voze a jak se účastní banketu ve vagonu obloženém tmavým dřevem. Na těchto záběrech sedí Kim Čong-il u stolu plného jídla a v pozadí vystupují umělci ve smokinzích a večerních šatech.

Kancelář s psacím stolem a počítačem, která byla součástí vlaku předešlého severokorejského vůdce, je jedním z exponátů mauzolea Kumsusan v severokorejské metropoli Pchjongjangu, kde jsou uložena balzamovaná těla Kim Ir-sena a Kim Čong-ila.

Je libo humra? 

O Kim Čong-ilovi se říkalo, že se bojí létání a dává přednost cestám vlakem, kde má k dispozici moderní komunikační technologie a množství personálu, který je připraven uspokojovat jeho rozmary.

"Bylo možné si objednat jakékoli jídlo z ruské, čínské, korejské, japonské a francouzské kuchyně," uvedl ruský činitel Konstantin Pulikovskij, který cestoval s bývalým severokorejským vůdcem během jeho návštěvy Ruska v roce 2011.

Kim Čong-il trval na tom, aby do vlaku byli dodáváni živí humři a další delikatesy. Z Paříže byla zasílána vína z oblastí Bordeaux a Beaujolais, uvádí Pulikovskij ve vzpomínkách na cestu "Orient expresem". Když se Kim nudil, sloužily mu k rozptýlení umělkyně, které mu zpívaly korejské a ruské písně.

Není známo, co jeho syn Kim Čong-un ve vlaku konzumuje a jakým způsobem se baví. Ví se ale, že jeho apetit si nezadá s otcovým. Údajně má v oblibě švýcarský sýr, šampaňské a koňak Hennessy.