Vánoční trhy mají na pražské Malé Straně předehru. Je jí blešák (chcete-li bleší trh) v Thunovském paláci – sídle sněmovny, kde se směňují parlamentní funkce. Handrkují se o ně strany, které překonaly pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory.

Straničtí vyjednavači šustí s papíry, na které zaznamenávají své představy o tom, kolik funkcí má které partaji připadnout. Vznikají koalice na jedno použití i neprůhledné dohody mezi stranami.

Tlačenka ve Sněmovní

Funkcí bude víc než v kocourkovské radě. Předseda sněmovny, místopředsedové sněmovny, předsedové výborů, jejich místopředsedové, a také funkcionáři komisí a podvýborů…

Přesto je na ně tlačenice. Větší než kdykoli předtím. Proč? Protože do sněmovny prolezlo devět stran a zejména proto, že se nikdo nehrne do vlády.

Občanští demokraté, lidovci, topkaři a starostové-nezávislí založili demokratický blok. Chtějí si pohlídat funkcionářské sesle ve sněmovně. Totéž je cílem Pirátů, kteří rozeslali zástupcům poslaneckých klubů návrh rozpisu poměrného rozložení výborů bez účasti ANO, což ale nevoní jak komunistům, tak ansámblu Tomia Okamury.

Co však sesle vládní? Je snad zmíněné "čtyřkoalici" šum a fuk, jakou vládu Andrej Babiš sestaví, s kým se spřáhne a komu bude platit ústupky za důvěru nebo toleranci? Patrně komunistům a okamurovcům.

Vláda, která řídí stát a která je hlavním výsledkem voleb, jako kdyby nikoho nezajímala. Ať si tuhle koblihu Andrej Babiš upeče a ve Strakově akademii potom sní sám! Anebo se zmíněnými extremisty.

Dobrou chuť.

Třetí pokus to jistí

Proč vlastně strany do boje o funkcionářské sesle ve sněmovně vkládají tolik úsilí?

Spor je pochopitelný u funkce předsedy sněmovny. Tahle figura jmenuje po dvou neúspěšných pokusech o složení vlády premiéra. Je nasnadě, že Radek Vondráček, kterého za předsedu prosazuje (a prosadí) hnutí ANO, by jmenoval šéfem vlády Babiše, případně toho, na koho by jeho nadřízený ukázal.

K tomu má předseda sněmovny pravomoc, o které se málo mluví a ví, ale je také důležitá: Může rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.

Další funkce však nejsou spojeny s žádnými význačnými kompetencemi.  Jistě, funkcionáři spolurozhodují o programu schůzí (pléna, výborů, komisí). Jenže program mohou poslanci během zasedání měnit hlasováním, a když třetina z nich požádá, musí předseda na dané téma svolat schůzi.

Kamery a prebendy

Lze tušit, že za touhu poslanců získat to či ono předsednictví, může vězet i publicita, která je s ní spojena. Sněmovní funkcionář se dostane před kamery snáz než řadový poslanec.

Připusťme však, že motivem pro zisk sněmovní funkce může být i příjem. O peníze koneckonců "jde až v první řadě".

Řadový poslanec tře bídu s nouzí za bratru 71 tisíc korun hrubého plus různé paušální náhrady. Zato funkcionáři – ti se mají líp. Předseda sněmovny bere 190 tisíc, místopředsedovi patří 135 tisíc, předsedům výborů 100 tisíc. K tomu si zase musíte připočíst nezdanitelné náhrady a odchodné ve výši pěti měsíčních platů.

(Tyto platy rostou úměrně s platy ve veřejné, tedy nepodnikatelské sféře. Jsou odvozeny od příjmů úředníků, policistů, učitelů, vojáků, policistů… Už je vám jasné, proč poslanci s tak lehkým srdcem hlasují pro vyšší platy ve státním sektoru?)

Jak to rozetnout?

Je neobvyklé rozdělovat posty ve sněmovně, aniž je úplně jasné, kdo je v "pozici" – ve vládě a v partě, která ji toleruje, a kdo je naopak v opozici. Pro rozparcelování křesel v komoře parlamentu, která je pověřena kontrolou vlády, je taková informace zásadní. (V zavedené demokracii například platí, že kontroly zpravodajských služeb a cifršpionů jsou svěřovány výhradně opozici.)

Jak to ale vyřešit v nynější nejisté situaci? Navrhl bych hru o poslední židli, kterou jsme kdysi hráli v  mateřské škole. Učitelka postavila židle s opěradly ven z kruhu. Bylo jich o jednu míň než hráčů-předškoláků. Pak učitelka začala svižně hrát na klavír a my jsme procházeli rychlým tempem podél židlí vně kruhu. Náhle hrát přestala, což byl povel, abychom si rychle sedli.

Na koho židle nezbyla, vypadl ze hry a jednu z nich si odnesl. Hra pokračovala až do finále, v němž se dvě děti utkaly o poslední židli. Ten, kdo na ni usedl, byl prohlášen za vítěze.

Na takovou kratochvíli však budou poslanci příliš konzervativní.

Vysmátý Babiš

Zatímco partajníci se usilovně přou o sněmovní sesle, Babiš je nad věcí a vysmátý. Pletichaření ve sněmovně za něj obstará pobočník Jaroslav Faltýnek. Příští premiér komunikuje s voliči a věnuje se politickému marketingu, na což ostatní partaje zapomínají a taky doplácejí.

Babiš se culí se jako milius z plakátů. "Makám na vládě a chci znát váš názor. Chci vládu, která jako první dá prostor každému občanovi této země ovlivnit to, čemu se budeme věnovat," slibuje.

Poselství je jasné: Oni politikaří, já makám.

Jak dlouho ještě bude zabírat?