Složení dolní komory Parlamentu se po volbách výrazně změnilo a zdá se, že spolu s ním se v aktuálním volebním období otvírá prostor pro zavádění prvků přímé demokracie v čele s obecným zákonem o referendu. Uskupení, která se k němu hlásí, mají spolehlivou ústavní většinu.  

Piráti ve svém volebním programu měli kromě zavedení celostátního referenda i přímou volbu a odvolatelnost starostů a občanské veto, které by občanům umožnilo pomocí petice s určitým množstvím podpisů vyvolat referendum o již schváleném zákonu či vyhlášce. S přijetím zákona o obecném referendu souhlasí také hnutí ANO.

Úplně nejdál jde v prosazování přímé demokracie Okamurova Svoboda a přímá demokracie, která chce uzákonění "širokého referenda jako nejvyššího projevu vůle občanů", přímé volby poslanců, starostů a hejtmanů, odvolatelnost politiků a odpovědnost politiků občanům. Podle SPD by měl vládu jmenovat a řídit prezident, který by byl občany přímo volený a odvolatelný.

Senát pod palbou?  

Předseda KSČM Vojtěch Filip ve svém komentáři k povolebnímu vyjednávání, který před časem rozeslal médiím, dokonce uvedl, že jednou z podmínek jejich podpory menšinové vlády Andreje Babiše je právě zákon o obecném referendu.

Ve svém vyjádření se obořil i na šéfa Ústavního soudu, který má k prvkům přímé demokracie poněkud rezervovanější postoj: "Rozhodně nesouhlasím s názory předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který prohlásil, že Česká republika není v tuto chvíli způsobilá k zavedení přímé demokracie včetně obecného referenda. Pan předseda dělá z občanů hlupáky. Nezlobte se na mě!" zdůraznil Filip. 

Je tak vysoká pravděpodobnost, že během aktuálního volebního období se ve sněmovně skutečně najde dostatek politické vůle zákon o obecném referendu schválit. Ostatně už Sobotkova vláda podobný zákon schválila, ale vzhledem k tehdejšímu složení dolní komory a obavám zákonodárců z této normy se její projednávání nakonec zaseklo hned v prvním čtení. Nyní se ovšem situace změnila, přibyli Piráti, kteří zákon prosazují, a výrazně posílili i Okamura a hnutí ANO.   

Je možné, že snaha schválit zákon o obecném referendu narazí v horní komoře Parlamentu, ale spoléhat se na to nelze. Stejně jako Senátem prošla přímá volba prezidenta, mohou senátoři vyjádřit souhlas i se zákonem o obecném referendu. Předání části moci občanům se velmi dobře prodává voličům a ten, kdo se mu brání, vypadá jako elitář a nepřítel lidu. Tlak na Senát bude v takovém případě značný, zvlášť pokud bude ve sněmovně silná vůle zákon zavést.

Petr Pithart svého času v Senátu varoval, že přímá volba prezidenta je semtex vložený do základů našeho ústavního zřízení. Měl pravdu. Zrodila se tak politická figura s velkou legitimitou, jež se zodpovídá jen lidu a která, aby se mu zavděčila a případně si zajistila znovuzvolení, nemá problém balancovat na hraně Ústavy. Se zákonem o obecném referendu je to podobné.

Extrémní legitimita lidového hlasování  

Bylo by samozřejmě možné zavést ho v takové podobě, aby se minimalizovaly škody, které napáchá. Něco takového je však mimořádně obtížné. Je mnohem větší pravděpodobnost, že bude zavedené s takovými parametry, že do zbytku našeho ústavního systému nezapadne a ve skutečnosti bude jen podkopávat a oslabovat další jeho instituce. Při tradici českého legislativního kutilství se snadno můžeme nadít toho, že výsledná podoba zákona udělá v českém politickém systému opravdovou paseku.

I kdyby se nakonec podařilo referendum schválit v podobě, kdy například každou otázku, která se lidu položí, bude muset posoudit a potvrdit Ústavní soud, nebo bude velmi podrobný a explicitní výčet toho, o čem se hlasovat nemůže, Pandořina skřínka už bude otevřena.

Jakmile začne být ve hře přímé rozhodování lidu o některých otázkách, jistě bude pokračovat a dále sílit tlak na to, aby se mohlo hlasovat i o dalších záležitostech, což by neznamenalo nic jiného, než že moc Parlamentu se začne drolit podobně jako hrad z písku.

A Ústavní soud jako pojistka, že se o některých věcech hlasovat nebude? Legitimita lidového hlasování je tak extrémní, že ani Ústavní soud tento nápor dlouhodobě zvládnout nemůže, zvlášť pokud by některá sporná otázka v referendu měla například podporu i aktuálního premiéra.  

Systém rozvrácený prvky přímé demokracie 

Otázka je, co s tím? Můžeme sice podobně jako předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský říkat, že Česká republika není na přímou demokracii připravená, ale nic naplat - v Ústavě je věta, která zákon o obecném referendu předjímá: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo". To je velký argument pro ty, kteří zákon chtějí prosadit. Ačkoli tato věta je natolik vágní, že ji lze naplnit i referendy, která budou schvalována ad hoc.

Nově zvolený poslanec za Pirátskou stranu Mikuláš Ferjenčík v rozhovoru pro Tiscali.cz řekl, že Piráti podporují prvky přímé demokracie z toho důvodu, že lidé dnes cítí, že politická reprezentace je hodně odtržená od jejich potřeb a že se lidé necítí svou politickou reprezentací reprezentováni. To je opravdu velký problém. Bohužel reprezentace, kterou by se lidé cítili být reprezentováni, se nezdá být na obzoru, to se spíš prosadí prvky přímé demokracie.

Občas je možné od některých politických komentátorů zaslechnout, že to nejhorší není Andrej Babiš, ale to, co přijde po něm. Možná po Babišovi a jeho hnutí nebude následovat nějaký strašný nový autokrat, nýbrž ústavní systém rozvrácený prvky přímé demokracie.

Rozvrácený alespoň do té doby, než si všechno sedne a nastolí se nějaká nová rovnováha. Co všechno se stane v mezidobí a za jakou cenu to bude, však nevíme. Přitom řešení je snadné: mít takovou politickou reprezentaci, kterou by se občané skutečně cítili být reprezentováni.