Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 14°C Oblačno

Proč si ajťák založil šnečí farmu

Proč si ajťák založil šnečí farmu
Andreas Gugumuck a jeho hlemýždí farma | zdroj: Profimedia

Propagace hlemýžďů jako udržitelné stravy budoucnosti a oprášení staré rakouské kulinářské tradice baštění těchto tvorů. To byly hlavní motivy, kvůli nimž si jeden ajťák založil ve Vídni šnečí farmu.

Podle archeologických nálezů na severu Evropy se šneci pojídali už v době kamenné. Ještě v 18. století bývali hlemýždí ve Vídni velmi oblíbeným jídlem a za kostelem svatého Petra v centru města fungoval i šnečí trh. Tito tvorové totiž nebyli považováni za maso, a byli tak už od středověku vítanou stravou v době velikonočního půstu. Tradice se ale postupně vytratila a dnes se jich samozřejmě zkonzumuje nejvíce ve Francii.

Šneci přitom bývali i součástí staročeské kuchyně, jedli se mimo jiné o Vánocích a byli spíše jídlem chudých. Spojení jejich konzumace s církevními svátky ale zřejmě vedlo k tomu, že se u nás později odmítali jako buržoazní jídlo.

Andreas Gugumuck svou Vídeňskou šnečí manufakturu založil v roce 2014. Hlemýžďů prodá ročně na půl milionu, nabízí také hlemýždí kaviár, vajíčka a játra. Jeho produkce se prodává nejen v Rakousku, ale míří i do zahraničí. Návštěvníci farmy se mohou zúčastnit komentované prohlídky, workshopů zaměřených na pěstování šneků a mohou zakoupit či ochutnat plody Gugumuckovy práce.

Hlemýždi dnes přitom nejsou jen součástí rakouského kulinářského dědictví, ale mohou být i příslibem do budoucna jako ekologicky šetrná alternativa k masu. Šnečí tradice se pomalu obnovuje i u nás, a to nejen ve formě hlemýždích farem, ale i v nabídce českých restaurací.

Šneci sice nepatří k nejrychlejším tvorům na světě, ale jak říká Exupéryho Malý princ: "Stačí, když půjdeš dost pomalu, abys zůstával stále na slunci."

Zdroje:
Vlastní