V některých zemích se sklípkanů skutečně nebojí. V jihovýchodní Asii, australské buši, Africe či Jižní Americe si jak turisté, tak starousedlíci denně pochutnávají na této delikatese. Povětšinou tato tradice vychází z dob hladomorů, kdy místní neměli v nouzi moc na výběr.

Vyhlášená je v tomto směru Kambodža (město Skuon je přímo turistickou baštou milovníků pavouků). Pokud byste se někdy do těchto koutů světa náhodou vypravili, nesmíte tam zapomenout nějakého tohoto ochlupeného živočicha ochutnat.

Dostanete ho do ruky v ubrousku, banánovém listu nebo na špejli.

Křupavý na špejli

Platí jednoduché pravidlo: "Čím větší, tím lepší". Černí pavouci jsou zákuskem i předkrmem, a to i navzdory tomu, že v těchto zemích často žijí pravděpodobně nejrychlejší a nejjedovatější druhy vůbec.

Nejprodávanějším sklípkanem je Haplopelma albostriatum, kterému se dokonce přezdívá "jedlý pavouk". Objednáte si ho pod názvem "a-ping" a stojí za to.

Problémem ale v exotických zemích může být kvalita a hygiena. Pavouci jsou totiž sbíráni na nejrůznějších místech, a to i v domácnostech a chlévech. Mohou tak být kontaminováni třeba trusem hospodářských zvířat, navíc na trhu nikdo neručí za jejich čerstvost.

Druhým pravidlem při přípravě sklípkanů je kulinářský trik. Když tělo pavouka začne nad ohněm nebo ve žhavém oleji hvízdat, je to signál, že je upečené přesně tak, jak má být - tedy křupavé navenek a uvnitř měkké a lehce vodnaté.

Zruční lovci nachytají i desítky pavouků denně, ti se tak pomalu stávají v přírodě ohroženými. A to i přesto, že část pavouků bývá lovena v okolí lidských příbytků. Většinou však pro ty kvalitnější chodí lovci do volné přírody. Před tepelnou úpravou se jim odstraní jedové zuby a pak už na ně čeká česnek, koření, chilli, sůl a zpravidla i další kolegové u rozpáleného oleje: červi, kobylky, bourci a podobně.

Jak chutná smažený hmyz

Stále ještě nemáte dost? Pak se podíváme na to, jak smažený hmyz chutná. Pavouci prý v nožičkách křupají, jejich tělo pak chutná jako nesolená tresčí játra. Cvrčci připomínají kuřecí maso, mouční červi pak sladké oříšky a sarančata směs těchto dvou chutí. Samozřejmě záleží na ochucení, zde se milovníci extrémních jídel dělí na dva tábory: jedni silně koření, druzí preferují přírodní chuť.

Za smaženými sklípkany nemusíte jezdit přímo do zahraničí, někdy jsou k dostání jako rarita na různých extrémnějších food festivalech. Zkuste třeba v březnu Velký hmyzí festival v Brně, na kterém slibují nejen smažené sklípkany, ale i smažené štíry a ostatní hmyz na různé způsoby.

Tady si můžete být jisti, že veškerý hmyz pochází k kontrolovaných chovů, které splňují potravinářské hygienické normy.